Firmy, které to myslí se svým zeleným podnikáním vážně, přemítají nejen nad svými produkty, ale i jejich balením. Český výrobce ekodrogerie Tierra Verde po letech dospěl k tomu, že nejlepším řešením jsou vratné plastové obaly.
Odpadový Oskar spolku Arnika už podeváté hodnotí tuzemské obce. Uspět v soutěži mohou ty, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok. Pro drtivou většinu to je nedostižný cíl.
Francouzské restaurace řetězce McDonald’s se proměnily. Hranolky, saláty, limonády se podávají v miskách či kelímcích, které po použití putují do myčky. S jednorázovým nádobím je při konzumaci na místě konec. České pobočky čekají na výsledky testů.
V Evropské unii vzniklo v roce 2020 podle odhadů 57 milionů tun potravinového odpadu. To představuje 127 kilogramů na obyvatele a vyjádřeno v penězích jde o 130 miliard eur, tedy 3,1 bilionu korun.
První úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren na světě vznikne ve Finsku. Ukládat kontejnery s vyhořelým palivem by se do něj měly už za dva roky. „Provoz úložiště bude plně automatický,“ popsal v rozhovoru pro Ekonews Pasi Tuohimaa, manažer komunikace finské společnosti Posiva, která má ve Finsku na starosti nakládání s jaderným odpadem.
Papír a plast se v Česku třídí dobře, alobal a speciální obaly hůře. Pomoci mají aplikace na třídění odpadu, které pomáhají s rozeznáním recyklačních značek.
Kolem vánočních svátků se v komunálním odpadu hromadí spousta pěnového polystyrenu, který chrání elektroniku či domácí spotřebiče uvnitř kartonových krabic. Sdružení EPS ČR usiluje o to, aby se třídil zvlášť. Sběrných míst je ale málo.
Bioplasty měly pomáhat přírodě. V odpadovém hospodářství ale v tuto chvíli spíše škodí. Pokud skončí ve žluté popelnici, komplikují recyklaci. Kompostárny je zase musí na vlastní náklady likvidovat. Někteří prodejci je přitom zákazníkům nabízejí jako udržitelnou variantu.
Stejně jako Česko, počítá i Slovensko s vybudováním hlubinného úložiště pro jaderný odpad. Politici a úředníci zmiňují pět lokalit, ale fakticky už výběr zúžili na dvě hlavní. Celý proces je ...
Povinné zveřejňování nefinančních dat se pro velké firmy blíží, většina velkých obchodníků ale transparentnější zatím není. Z 22 obchodních řetězců v Česku a na Slovensku poskytlo data týkající se uhlíkové stopy, spotřeby energií, odpadů či vztahu k zaměstnancům jen sedm. Hlavně těch potravinářských.
