První úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren na světě vznikne ve Finsku. Ukládat kontejnery s vyhořelým palivem by se do něj měly už za dva roky. „Provoz úložiště bude plně automatický,“ popsal v rozhovoru pro Ekonews Pasi Tuohimaa, manažer komunikace finské společnosti Posiva, která má ve Finsku na starosti nakládání s jaderným odpadem.
Přeměna energetiky a dekarbonizace dopravy vyžadují minerály a kovy, nad jejichž těžbou a zpracováním drží kontrolu především Čína. Evropské unii tak hrozí, že až se vymaní ze závislosti na ruském plynu, padne do náruče další nevyzpytatelné mocnosti.
Společnost ČEZ se ve své strategii Vize 2030 zavázala ke snížení emisí do roku 2025 o 32 procent a do roku 2050 k dosažení uhlíkové neutrality. V úvahu podle šéfky udržitelnosti Kateřiny Bohuslavové připadá i to, že by ČEZ dosáhl uhlíkové neutrality rychleji.
Již druhým rokem se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku neotevřela žádná elektrárna využívající energii větru. Proč se nestaví větrné elektrárny? Jejich rozvoji brání zejména pravidla krajů, komplikovaný proces získávání povolení a strach obyvatel z negativních dopadů.
Sportovní areál Lahovice má vyrůst vedle dostihového závodiště v Praze-Chuchli. Jeho součástí má být celoroční sjezdovka ukrytá v tubusu, dvě ledové plochy nebo běžkařská dráha. Tvůrci projektu tvrdí, že bude na zasněžování používat dešťovou vodu a energii si částečně vyrobí. Experti však namítají, že něco takového Praha nepotřebuje i s ohledem na současnou energetickou krizi. Nyní se čeká na změnu územního plánu.
Dopady našeho podnikání na životní prostředí jsou důležité. Nemůžeme je ale posuzovat, aniž bychom zároveň promýšleli i sociální aspekty a strategické řízení. U nás se musejí setkávat všechny pilíře ESG najednou, říká Kateřina Bohuslavová, Chief Sustainability Officer ve Skupině ČEZ.
Za středočeskou vesnicí Pchery severně od Kladna stojí dvě větrné elektrárny. Skoro devadesát metrů vysoké věže uvedla firma VTE Pchery do provozu v roce 2008. Šlo tehdy o nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku. Starostka Kateřina Mahovská popisuje, jak funguje zelená energetika na obecní úrovni a „větrníky“ za domem.
Umím si představit, že tu uhlí s námi bude o pár let déle, než jsme si mysleli. Ale perspektiva toho, že povolenek bude čím dál méně a budou čím dál dražší, zůstává, říká Jan Tůma, který na ministerstvu životního prostředí vede oddělení obchodování s emisemi.
Ne všechny zelené fondy jsou opravdu zelené. Odhalit je v tuzemsku je podle Štěpána Průchy poměrně snadné. Stačí nebýt líný, říká finanční poradce, který se zaměřuje na ekologické investice a jako první v Česku získal certifikaci poradce ESG.
Konec spalování uhlí se kvůli válce na Ukrajině nejspíš odsouvá. Jenom se zatím neví, jak moc
