Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.
Stejně jako Česko, počítá i Slovensko s vybudováním hlubinného úložiště pro jaderný odpad. Politici a úředníci zmiňují pět lokalit, ale fakticky už výběr zúžili na dvě hlavní. Celý proces je ...
Německo nedodrží termín pro rozhodnutí o trvalém úložišti vysoce radioaktivního jaderného odpadu do roku 2031, jak předpokládá německý zákon. Zpoždění by mělo dosáhnout nejméně 15 let.
Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenom bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování.
