Evropská komise po dlouhém čekání oznámila revizi systému obchodování s emisemi. Ta bude mít klíčový dopad na cenu povolenek i investice do zelených technologií. Průmyslové podniky by díky návrhu měly ...
Emisní povolenky nejsou jen o nákladech, ale i tom, jaké výnosy z nich Česko může mít. Zároveň je třeba se na ně dívat z perspektivy probíhajících krizí, jako je ta způsobená zablokováním Hormuzského průlivu, uvádí v podcastu Ekonews expert na dekarbonizaci Petr Holub.
Dokud Česko netransponuje systém emisních povolenek ETS 2 na budovy a fosilní paliva, bude přicházet o peníze ze Sociálně klimatického fondu určené na kompenzaci dopadů. Ty je možné čerpat i před plánovaným spuštěním ETS 2 v roce 2028.
Vrchní úředník ministerstva životního prostředí Jaromír Wasserbauer spojený se stranou Motoristé sobě vystupuje kriticky proti klimatické politice Evropské unie, dekarbonizaci či emisním povolenkám. V minulosti přitom čerpal dotace, které se z nich financují.
Evropský systém pro obchodování s emisemi čelí zátěžovému testu. V Unii přibývá jeho kritiků, zástupci průmyslu si stěžují, že jim nakupování povolenek neúměrně zvyšuje náklady. O budoucí podobě systému rozhodnou příští měsíce.
Nejde jen o snižování emisí, ale i o omezení závislosti na fosilních palivech, uvádí v rozhovoru s Ekonews bývalý vrchní ředitel ministerstva životního prostředí Petr Holub. Jeho tým dojednával mimo jiné zmírnění emisních povolenek ETS 2 a zastropování jejich ceny na 45 eurech.
Vláda ANO s účastí motoristů už přináší první výsledky, byť má za sebou teprve pár týdnů. Potenciální ztráty kvůli jejímu přístupu k životnímu prostředí a klimatické změně Česko zasáhnou, pokud nesplní stanovené cíle, jako je vymezení akceleračních zón do letošního srpna.
Osekaná směrnice CSRD sice bude mít pozvolnější náběh, ale řada evropské legislativy letos začne platit. Jak jsme daleko s jejím převedením do českých zákonů, se Ekonews zeptaly expertů poradenských firem.
Uhlíkové clo známé pod zkratkou CBAM letos vstupuje do fáze, ve které se z reportingové povinnosti stává finanční závazek. Dovozci železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny či vodíku do Evropské unie budou muset platit za vyprodukovaný oxid uhličitý.
Ze Sociálního klimatického fondu se má financovat levnější nájemní bydlení pro rodiny anebo dostupnější doprava. Plnit jej mají peníze z výnosů z emisních povolenek na dopravu a vytápění, jejichž zavedení bylo o rok odloženo. Rozběhnutí Sociálního klimatického fondu to ale nebrání.
