Fotovoltaické tašky zapuštěné přímo do střešní krytiny jsou pro laika téměř neviditelné. Nepotřebují konstrukci, takže nezatěžují střechu, a hodí se i do památkových zón. Elektřiny přitom vyrobí na plochu stejně jako fotovoltaické panely. Nevýhodou je, že jsou zhruba o patnáct procent dražší.

S rostoucími cenami energií roste zájem o všechny výrobky, díky nimž se dá na elektřině ušetřit. Nemluvě o těch, které lidem poskytnou určitou soběstačnost. I proto jsou montážní firmy zaměřené na fotovoltaické panely zahlcené na půl roku dopředu.

Jenže co když má člověk dům například v památkově chráněné zóně, kde mu nevzhlednou konstrukci s panely na střeše památkáři neodvolí? Nebo má chalupu ve venkovském stylu a klasické solární panely se na ni nehodí? Nebo prostě střecha domu není na těžké solární konstrukce uzpůsobená?

I na českém trhu už je novinka, s níž tyhle problémy odpadají. Jsou to fotovoltaické panely integrované přímo do střešní krytiny, například do tašek nebo střešních plechů. Jsou tak nenápadné, že netrénované oko laika vůbec nepozná, že střecha je schopná vyrábět elektřinu. Panely jsou totiž položené v jedné rovině s taškami.

Obejdou se bez konstrukce

Fotovoltaické tašky se teprve loni dostaly do Evropy. Přesto jsou už nyní na českém trhu dostupné se stejnou účinností na metr čtvereční jako běžné fotovoltaické panely. Redakce Ekonews oslovila několik výrobců fotovoltaických tašek, přičemž jedním z nich je firma Lindab, která se zaměřuje hlavně na střechy z plechu.

„Celková cena závisí na typu střechy, barvě, povrchové úpravě a podílu aktivní fotovoltaické plochy střechy. Cena základního integrovaného panelu o výkonu 110 Wp je 4870 korun bez DPH,“ říká Petr Matoušek, produktový manažer společnosti Lindab Solar Roof.

Společnost Wienerberger, která se solárními střechami soutěží v E.ON Energy Globe Award, konkrétní cenu zatím uvádět nechce. „Veškeré ceny budou zveřejněny po uvedení produktu na český trh. Co ale můžeme prozradit, je, že cena bude zajímavá i přes vyšší náklady spojené s výrobou v Evropě. Díky jejich integraci do střešního pláště není nutné využití plného počtu tašek na celé střeše. Zároveň lze od jejich ceny také odečíst cenu nosné konstrukce klasických běžných nadstřešních fotovoltaických panelů,“ uvádí produktový manažer Daniel Frejvald z firmy Wienerberger.

Na fotovoltaické tašky se vztahují státní dotace z programu Zelená úsporám, stejně jako je tomu u klasických panelů. Jak ale zástupci firem říkají, hlavní výhodou integrovaných tašek je jejich kompaktnost. „Snadno se montují, nezvyšují zátěž střechy, protože nepotřebují dodatečné konstrukce. Montují se zároveň se střešní krytinou a jednoduše s ní splynou. Není tedy nutný následný invazivní zásah do střešních tašek pro ukotvení nadstřešních panelů do nosné konstrukce střechy,“ vyjmenovává Frejvald.

Matoušek dodává, že plusem je i nerušivý vzhled. „Integrované panely jsou žádané tam, kde se kladou zvýšené nároky na vzhled střešní krytiny, a to jak z pohledu architekta, tak památkové ochrany,“ podotýká.

Projekty vracejí vodu do krajiny. Jde to ale pomalu a stojí to stovky milionů
Narovnávání přirozených toků, vysušování mokřadů a těžba rašeliny. Za nedostatek vody v krajině a sucho mohou často úpravy prováděné v minulosti. Revitalizace je ve většině případů možná. Finanční částky na projekty...

Pro novostavbu vycházejí výhodněji

Nevýhodou je to, že pokud se člověk rozhodne instalovat tyto tašky nikoli do novostavby, ale do stávající střechy, je nutné měnit celou střešní krytinu. Ale hlavně vyšší cena.

Místopředseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Radek Orság říká, že tašky uspokojují specifickou část trhu. „Máme klienty, kteří toto řešení vyžadují,“ vysvětluje Orság. Hlavním důvodem, proč integrované panely Češi chtějí, je podle něj design. „Na druhou stranu takové panely jsou dražší, v celkové ceně instalace je rozdíl kolem 15 procent. To se týká porovnání pro stávající domy, kde už střechu máte. Pokud jde o novostavbu, kde teprve přemýšlíte, jakou střešní krytinu koupit, je ten rozdíl menší, protože nemusíte měnit střešní krytinu,“ tvrdí Orság.

V solárních taškách vidí budoucnost hlavně pro novostavby a pro lidi, kteří nechtějí, aby byly panely na střeše vidět, a přitom si chtějí vyrábět vlastní, levnou a čistou elektřinu. „Řešení pro mainstream si myslím, že to není, nebo zatím není,“ dodává Orság.

Niedermayer: Jak snížit spotřebu (nejen ruské) energie? Úspory přinese elektroauto i fotovoltaika
Měl by to být úkol dne. Nejen pro stát, který by měl zapracovat například na efektivitě svých budov, ale i pro firmy, které k tomu vedou jak drahé energie, tak nákladnější emisní povolenky. O leccos bychom se ale měli pokusit i my...

Tašky přijdou za šest týdnů

Fotovoltaické tašky jsou na českém trhu krátce, takže Lindab má v Česku zatím jen několik desítek instalací. „Kvůli růstu cen energií je ale v současnosti zájem enormní,“ upozorňuje Matoušek. A podobně mluví i zástupce jeho konkurenta z oboru. „Tyto moduly jsou už na desítkách instalací napříč Evropou v rámci koncernu Wienerberger. Pro tento rok máme naplánováno několik instalací i tady v Česku,“ potvrzuje Frejvald.

Kvůli vyhrocené situaci na trhu s energiemi a nedostatku komponent nyní panuje na českém trhu přetlak poptávky, a tak se na klasické solární panely s konstrukcí čeká od tří do sedmi měsíců. U méně známých tašek se nyní čekací doba pohybuje kolem šesti týdnů od objednání.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v Česku instalováno 2068 megawattů zdrojů, které vyrábějí elektřinu ze slunečního záření. Celkově je však stále podíl energie vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách v Česku marginální. Na celkové výrobě elektřiny se podílí jen zhruba jedním procentem, největší podíl v energetickém mixu tvoří fosilní zdroje, a to přes polovinu.