„Aerolinky, které mají business class, upřednostňují zisk před udržitelností,“ popisuje v rozhovoru pro Ekonews Katie Thompson, profesionální pilotka s dvaceti lety letecké praxe a zakladatelka edukativního projektu Bumprints. „Studie z letošního roku ukázala, že můžeme emise z létání snížit na polovinu, pokud se zbavíme luxusu,“ dodává.
Od malé kavárny po celostátní řetězce, ať už se jedná o dovoz nebo vývoz zboží či dojíždění zaměstnanců, uhlíková stopa dopravy se týká prakticky každého podniku. A zároveň jde o oblast, kde se díky kvalitní logistice dají vzniklé emise velmi dobře snižovat.
Letní dovolenou za hranicemi letos stráví podle dat analytického portálu Tourdata 49 procent Čechů. Polovina z nich chce do cílové destinace letět letadlem, autobus nebo vlak využije přibližně desetina cestujících. Právě způsob dopravy na letní dovolenou má na její dopady významný vliv, není ale jediným faktorem.
Správa historických budov v centru měst neznamená jen zajistit jejich památkovou ochranu a běžný provoz. Do rozhodování vlastníků a správců stále více vstupují také témata, jako je spotřeba energie, provozní náklady, klimatická rizika nebo budoucí požadavky na snižování emisí.
Tradiční odvětví výroby skla hledá cesty, jak snížit uhlíkovou stopu. Sklářské firmy v Česku zvažují investice do nových technologií a řeší, kdo je v transformaci podrží.
Filmový průmysl produkuje emise jako kterékoliv jiné odvětví. Britský server The Guardian analyzoval více než 250 dokumentů společnosti Walt Disney Company a zjistil, že hrané filmy Malá mořská víla z roku 2023 a letošní Sněhurka měly větší uhlíkovou stopu než letiště v Birminghamu.
Zbavit se emisí při výrobě cementu je zatím nadlidský úkol. Přitom je klíčovou příměsí všudypřítomného betonu, takže stavbaři si bez něj neporadí. Cementárny proto zatím počítají s tím, že velký podíl emisí budou muset offsetovat.
Budovy v Česku podle údajů platformy Fakta o klimatu z roku 2021 odpovídají za asi devět procent emisí oxidu uhličitého. To se má změnit. Energetické úspory a renovace s využitím evropských dotací už probíhají, pod největším tlakem jsou nyní veřejné budovy.
Budovy jsou odpovědné za více než 40 procent spotřeby energie v Evropské unii a produkují více než třetinu emisí oxidu uhličitého. Proto hraje zlepšení jejich energetické účinnosti a snížení emisí CO2 výraznou roli v řešení otázky změny klimatu.
V muzeu moderního umění v Dublinu visí na zdi pozoruhodná instalace. Na více než desítce bílých listů popisuje obrovské škody, které jsme zejména v posledních sto letech způsobili na kvalitě ovzduší. A co je ještě důležitější i to, jak jsme se s nimi vyrovnali.