Větrné elektrárny budou muset být v některých akceleračních oblastech nižší než 185, nebo dokonce 160 metrů. Povede to k paradoxní situaci: aby Česko dosáhlo požadovaného výkonu, bude muset stavět víc větrníků.
„Téměř šestinásobně jsme snížili plochu pro výstavbu větrných elektráren,“ pochlubil se vládní zmocněnec Filip Turek při prezentaci dnes zveřejněného návrhu mapy akceleračních zón. Turek ale vychází z čísel, která nikdo nebral v potaz a jež nedávají smysl.
Ministerstvo místního rozvoje zveřejnilo návrh zamýšlených akceleračních zón. V akceleračních zónách bude možné stavět větrné a fotovoltaické elektrárny ve zjednodušeném režimu.
Nejde jen o snižování emisí, ale i o omezení závislosti na fosilních palivech, uvádí v rozhovoru s Ekonews bývalý vrchní ředitel ministerstva životního prostředí Petr Holub. Jeho tým dojednával mimo jiné zmírnění emisních povolenek ETS 2 a zastropování jejich ceny na 45 eurech.
Vicepremiér Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová se setkali před dvěma týdny s generální ředitelkou Evropské komise Céline Gauer a dostali další varování. Pokud Česko nevymezí akcelerační zóny do srpna, může přijít až o 25 miliard korun.
Vláda ANO s účastí motoristů už přináší první výsledky, byť má za sebou teprve pár týdnů. Potenciální ztráty kvůli jejímu přístupu k životnímu prostředí a klimatické změně Česko zasáhnou, pokud nesplní stanovené cíle, jako je vymezení akceleračních zón do letošního srpna.
