Hlubinné úložiště jaderného odpadu se v Česku hledá už přes dvacet let. Nový zákon měl pomoci nalezení dohody mezi obcemi a státem. Podle obcí z něj ale vypadl důležitý bod, bez nějž budou jednání blokovat.
Z devíti lokalit byly v roce 2020 vybrány čtyři, kde má vzniknout úložiště jaderného odpadu. Jde o problematickou koncovku jaderné energetiky, protože úložiště na svém území obvykle nikdo nechce. Podobně je tomu i v dalších „jaderných“ zemích Evropy, s výjimkou Finska.
Zlepšit komunikaci mezi obyvateli dotčených obcí, úředníky a politiky měl zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm vysoce radioaktivního odpadu, který dnes měli na stole poslanci. Ti nakonec schválili verzi, která je podle obcí sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti ještě horší než ta původní. Ani ta přitom podle dřívějších vyjádření dotčených obcí (Březový potok na Klatovsku, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína) nezaručovala, že budou jejich výhrady vyslyšeny.
Podle dřívějšího vyjádření energetického experta Edvarda Sequense ze spolku Calla – Sdružení na záchranu přírody (člen Platformy proti hlubinnému úložišti, který pro obce zákon připomínkoval) zákon v navržené verzi sice dával obcím více možností vyjádřit se v probíhajících správních řízeních, ale nezajistil respektování jejich zájmů.
Úřady totiž podle navrženého zákona nemusí výhrady akceptovat. Například při řízení o povolení průzkumných území (zjednodušeně právo „vrtat“) anebo při výběru konečné lokality. Obce se mohou soudit, ale nebude to znamenat odklad dalších kroků.
Několik poslanců (Klára Kocmanová z Pirátů, Vít Kaňkovský z KDU-ČSL a Radek Koten z SPD) se dnes pokusilo návrhy Platformy na jednání sněmovny prostřednictvím pozměňovacího návrhu prosadit. Nicméně neuspěli.
Sněmovna na návrh poslance Ivana Adamce za ODS z vládního návrhu zákona rovněž vyškrtla spolurozhodující roli parlamentu, kterou starostům slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela. Jinými slovy, že by poslední slovo v rozhodnutí o finální lokalitě (které má padnout do roku 2028) neměla vláda, ale parlament.
„Vytipování jaderného úložiště, rozhodnutí o tom, kde bude, je manažerské rozhodnutí a v našem politickém systému manažerské rozhodnutí dělá jenom vláda,“ vysvětlil před hlasování svůj návrh Adamec.
„Jsme velmi zklamáni přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti, kteří nepodpořili slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě. Pokud v této podobě projde zákon i senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků,“ uvedl Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, která nyní sdružuje 56 měst, obcí i spolků.
Platforma bude i nadále prosazovat, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. Za příklad toho, jak by to mohlo fungovat, dává třeba Finsko, kde se již hlubinné úložiště staví a kde podle nich finská legislativa respektuje názor dotčených obcí.
„Takové řešení by neznamenalo zablokování stavby, jak je někdy mylně interpretováno, ale postavilo by obce na partnerskou vyjednávací pozici se státem. A je to také Finsko, kde o hlubinném úložišti rovněž rozhoduje parlament,“ stojí v tiskovém prohlášení platformy.
Podle vyjádření ministra Jozefa Síkely ve sněmovně nicméně zákon obcím dostatečná práva dává. „Jsem rád, že návrh zákona, včetně pozměňovacích návrhů, ke kterým zaujmu souhlasné či neutrální stanovisko, povede k naplnění ustanovení § 108 odst. 4, atomového zákona, tedy aby všichni dotčení měli právo, aby všechny relevantní argumenty a zájmy byly pečlivě zváženy a zohledněny,“ uvedl ministr před hlasováním.
A zároveň slíbil obcím možnost získat více peněz za to, že budou mít úložiště na svém území. „Jsem připraven s dotčenými obcemi ze čtyř potenciálních lokalit diskutovat o podobě příspěvků z jaderného účtu, a to včetně možné úpravy těchto příspěvků. Například aby jejich výše nastavená už v roce 2016 odrážela i vývoj cenové hladiny v posledních letech,“ dodal.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
