Loňský rok byl prvním, kdy mohli obyvatelé bytových domů jednodušeji sdílet elektřinu z fotovoltaiky. Nových instalací přibylo zhruba 40, řádově více projektů je v jednání. Na nových domech už jsou solární panely u developerů jako Skanska součást každého projektu.
Kompostovatelné obaly, fotovoltaika či úspornější pražička kávy. To jsou kroky, které směrem k větší udržitelnosti podniká česká rodinná firma OXALIS bez toho, aby je měla zarámované pod formální hlavičkou ESG.
Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale zájem i o ně stoupá. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě.
V pražském O2 Universu se 14. června setkaly české i světové špičky v oblasti udržitelnosti. Přes osmdesát řečníků společně přednášelo a debatovalo o elektromobilitě, udržitelné ekonomice, zemědělství i energetice.
V Evropském parlamentu mám dva kolegy, kteří řešili otázku zda „mít či nemít“ fotovoltaickou elektrárnu. Ani jeden nehodlal využít dotaci a nakonec jen jeden si elektrárnu pořídil. I proto jsem se rozhodl propočítat, jak je to s návratností takové investice. Zásadní roli hrají štědré dotace a možnost sdílet elektřinu.
V Bruselu se bude tuto středu projednávat energetická budoucnost Evropy. Hlavní otázkou bude, jaký má být podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2030. I ten vyšší navrhovaný je ale minimum nutné k tomu dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality.
Instalování solárních panelů se v Česku vyplatí méně než v jiných evropských zemích. Na vině je podle Solární asociace odlišný způsob měření a účtování vyrobené a spotřebované elektřiny. Ministerstvo upozorňuje na to, že by změna zbrzdila nástup chytrých elektroměrů a přinesla by větší poplatky pro lidi bez vlastního zdroje.
Obnovitelné zdroje mění charakter energetického průmyslu. Místo několika velkých elektráren, které zajišťují stabilní dodávku energie, vznikají desítky menších výroben získávajících energii z obnovitelných zdrojů.
Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
V Německu bylo vloni instalováno 7,2 GW nových fotovoltaických elektráren. Přírůstek jejich výkonu tak meziročně vzrostl o 28 procent. Je to ale málo, pro splnění cíle pro rok 2030 by Německo potřebovalo třikrát tolik.
