Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale stoupá zájem i o ně. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě. 

„Větrné elektrárny byly donedávna okrajové, s ohledem na územní ráz a náročnější povolování. Ale situace se mění, když vezmu, co jsme obdrželi od zákazníků a investorů. I kraje a obce se na ně začínají dívat jinou optikou a spatřují v tom novou oblast, která jim zajistí stabilní zdroj energie,“ uvedl na tiskové konferenci k aktuální situaci v obnovitelných zdrojích Pavel Čada, místopředseda představenstva distribuční společnosti EG.D.

Nyní podle něj registrují připravované větrné elektrárny na Vysočině a v jižních Čechách o výkonu 640 MW (maximální možný výkon, co je jen teoretický údaj, elektrárny neběží stále, pozn. aut.). Konkurenční ČEZ nyní podle své mluvčí Soni Holingerové eviduje z letoška celkem 211 žádostí s požadovaným výkonem 3 164 MW.

Zatímco zájem o fotovoltaiku (FVE) v posledních dvou letech vystřelil vzhůru, větrné elektrárny byly dosud v Česku zamrzlé. Kraje ani obce je na svém území nechtěly povolovat a odmítali je i obyvatelé v referendech.

„I postoj občanů a starostů se v mnoha lokalitách dost mění. Vnímám to i ze tří posledních referend, kdy dvě byly pro podporu větrníků, jeden proti,“ uvedl k tomu v rozhovoru pro Ekonews ministr životního prostředí Petr Hladík.

Národní klimaticko energetický plán, který vláda nedávno poslala do Bruselu, počítá do roku 2030 s deseti GWe ze slunce (nyní 2,1 GWe) a 1,5 GWe větru (nyní 0,3 GWe). Instalovaný výkon zhruba 340 MW větrných elektráren je stále stejný od roku 2019.

„Když se dneska instalují pěti či šesti megawattové turbíny, tak to je zhruba 200 až 220 větrníků. Fakticky je to několik málo větrných parků v rámci České republiky. Neznamená to tisíce a tisíce větrníků, nejde o žádného strašáka,“ tvrdí Hladík. Podle něj je naopak celá řada vhodných lokalit po těžební krajině, které se průmyslově využívaly a které jsou dobře napojeny na distribuční a přenosovou soustavu.

Obyčejná fotovoltaika na střeše či na poli už nestačí. Je třeba být kreativní

V tuto chvíli probíhá mapování tak zvaných akceleračních zón, které vzniknou po debatě s představiteli krajů. V nich by měl investor získat povolení do roka, dnes není výjimkou deset let.

Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky (SME) a poradce ministra životního prostředí pomůže rozvoji větrné elektřiny i komunitní energetika. Příslušný zákon leží nyní v parlamentu.

„Obec či místní obyvatelé budou moci být spoluinvestory a těžit z lepších cen,“ uvedl v pořadu PKV talks Sedlák. Podle analýzy SME je potenciál větrných parků do roku 2030 dokonce dva giga watty. „Výhledově je ale technický potenciál 30 procent současné spotřeby elektrické energie v Česku,“ dodal.

Niedermayer: Stát by mohl navýšit kapacitu fotovoltaik s výrazně nižšími výdaji

Sluneční jízda

Fotovoltaické elektrárny problémy větru nemají. „Loni jsme registrovali měsíčně kolem čtyř tisíc žádostí o malé střešní fotovoltaiky, nejvíce je zájem na jižní Moravě a v jižních Čechách, nyní je počet žádostí kolem dvou tisíc měsíčně a situace je stabilní,“ uvedl Čada za EG.D. Dále se podle něj uvidí, jaké budou dotační programy, které poptávku ovlivňují.

Jednička na trhu, ČEZ, eviduje podle mluvčí přes pět tisíc žádostí na připojení výroben napříč celým územím a napěťovými hladinami.

Celkově je nyní v Česku podle dat prezentovaných na tiskové konference EG.D 3 600 MW výkonu solárních a větrných elektráren. „To odpovídá třem blokům jaderné elektrárny Temelín,“ okomentoval čísla Pavel Čada s tím, že, v budoucnu by měly vzniknout obnovitelné zdroje o výkonu odpovídajícím patnácti blokům jihočeské jaderné elektrárny.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina se věnuje ekonomické novinařině už déle než dvacet let. Začínala v ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. V červnu roku 2020 založila s Veronikou web Ekonews.