Klimatická rizika rostou, jejich analýza by proto měla být důležitým podkladem pro řízení firem. Jejich vyhodnocování, se kterým už dnes mohou výrazně pomoci digitální nástroje, může firmě pomoci lépe řídit investice, dodavatelské řetězce i dlouhodobou odolnost.
„Digitální nástroje dnes umožňují propojit data pocházející ze stovek provozů i složitého dodavatelského řetězce. To umožňuje vyhodnotit klimatická rizika i možné finanční dopady v mnohem větším měřítku,“ říká vedoucí partnerka poradenství v oblasti klimatické změny a udržitelnosti poradenské společnosti EY Alice Machová.
Letošní srpen se stal nejteplejším měsícem historie a opět upozornil na riziko sucha. To přichází plíživě a jeho ekonomické dopady často přetrvávají ještě dlouho poté, co se problém s nedostatkem vody začne zlepšovat.
Podle České asociace pojišťoven (ČAP) účet za sucho roste a zdaleka nekončí u přímých škod. Pojistné plnění zachycuje jen pojištěnou a uznatelnou část škody, kompenzace zase politicky stanovenou část náhrad. „Skutečný účet však zahrnuje i ztracenou produkci, omezené investice, dopady na dodavatele a dlouhodobé poškození krajiny. Právě s tímto celkovým účtem musíme porovnávat náklady prevence,“ uvedl výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Právě připravenost a prevence na klimatická rizika se proto pro pojišťovny stávají stále důležitějším tématem. ČAP volá po větší informovanosti o dopadech klimatické změny a po opatřeních, která mohou rozsah budoucích škod omezit. Firmy, které s riziky aktivně pracují, budou mít u pojišťoven lepší pozici. „O každého takového klienta se pojišťovny poperou a rády mu pojištění nabídnou,“ uvedla gestorka sekce neživotního pojištění ČAP Lenka Slabejová.
Podobným směrem míří i evropská debata. Zpráva Evropského vědeckého poradního výboru pro klimatickou změnu už letos na jaře upozornila, že by se Evropská unie měla přizpůsobit zhoršenému výhledu ohledně klimatu. Dokument přinesl pět hlavních doporučení, přičemž hned to první vyzývá k povinnému posuzování klimatických rizik.
Rizika i příležitosti
Rizika přitom zahrnují mnohem více než nepříznivé klimatické jevy jako vichřici, požáry nebo povodně. Patří sem také rizika spojená s přechodem na nízkoemisní ekonomiku: například růst cen emisí, nové regulace, nutné investice do nových technologií nebo pokles poptávky po emisně náročných produktech.
Změna klimatu a s ní související proměna ekonomiky zároveň přinášejí i nové byznysové příležitosti. Firmy mohou získat výhodu například díky levnější čisté energii, energetickým úsporám, nebo rostoucí poptávce po nízkoemisních řešeních.
Firmy se proto těmito tématy dnes zabývají nejen kvůli vyhovění legislativě a požadavkům na reporting, ale také kvůli finančnímu rozhodování, odolnosti dodavatelských řetězců či požadavkům bank.
Jejich analýza se díky tomu postupně posouvá od původně převážně administrativní povinnosti k praktickému nástroji řízení, který může pomoci posilovat odolnost společnosti, lépe plánovat investice a připravit aktiva i provoz na dopady změny klimatu.
Jaká jsou klimatická rizika
Klimatická rizika se při analýze dělí do dvou základních skupin, na fyzická a na tranziční rizika přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Fyzická rizika popisují aktuální a budoucí dopady na konkrétní zeměpisné oblasti, případně aktiva. U nich se sleduje jednak expozice, tedy vystavení určitému riziku, a jednak zranitelnost, tedy možné finanční dopady jejich působení. Může jít o akutní rizika, náhlé jevy jako například povodně, nebo o chronická rizika spojená s dlouhodobými trendy, například oteplováním.
Tranziční rizika souvisejí s přechodem na nízkoemisní ekonomiku a jejich analýza kombinuje kvantitativní a kvalitativní vstupy. Sledují se například regulatorní, technologické, tržní nebo reputační faktory. Zároveň lze identifikovat i nové příležitosti, například pro nové produkty a služby, vstup na nové trhy, efektivnější využívání zdrojů nebo posilování odolnosti firmy.
Požadavky na vykazování udržitelnosti byly pro mnoho společností prvním impulzem, proč se těmito otázkami začít zabývat. Aktuální zpomalení regulace ale neznamená, že jejich význam mizí.
Naopak si firmy stále více uvědomují, že jejich znalost není důležitá jen pro reporting, ale má význam i pro strategii, finance a celkovou odolnost podnikání. Poradenská společnost EY se už dnes v praxi setkává s rostoucím zájmem firem.
Důvody jsou následující:
- Pojištění – pojišťovny stále více zohledňují dopady změny klimatu při schvalování a naceňování pojištění.
- Finanční a investiční rozhodování – firmy chtějí při rozhodování zohlednit možné škody a možné provozní nebo investiční náklady, například náklady na chlazení, obnovu budov, technologií a ceny uhlíku.
- Odolnost dodavatelských řetězců – společnosti se složitými dodavatelskými řetězci chtějí vědět, jakým rizikům jsou vystaveni jejich dodavatelé a připravit se na možné zpoždění či přerušení dodávek nebo růst nákladů.
- Požadavky bank – rizika klientů se mohou promítat i do úvěrového rizika banky. Banky tak chtějí mít přehled, komu půjčují a jaká jsou jejich (i klimatická) rizika.
- Pořízení jiné společnosti – pokud firma kupuje jinou společnost, chce znát i rizika, která mohou ovlivnit její budoucí hodnotu nebo samotnou transakci.
- Compliance (soulad s legislativou) – větší společnosti musí v EU pravidelně zpracovávat zprávy o udržitelnosti, jejichž součástí jsou i výsledky klimatických rizik.
- Dodržování zásady „významně nepoškozovat“ – u některých aktivit je analýza klimatických rizik jedním z kritérií pro posouzení souladu s Taxonomií EU.
Digitální nástroj pro více než tisíc aktiv
Analýzu lze částečně provést z veřejně dostupných informačních zdrojů. Při větším počtu aktiv nebo složitých dodavatelských řetězcích je ale velmi náročná na čas a expertízu.
EY proto pro tyto účely vytvořila nástroj Climate Analytics Platform (EY CAP), který umožňuje zpracovat vstupní informace i pro více než tisíc aktiv a následně je automatizovaně zpracovat a vyhodnotit. V českém prostředí už byl nástroj využit v několika sektorech, například v telekomunikacích, dopravní infrastruktuře, energetice, zemědělství, real estate a výrobě.
EY CAP poskytuje detailní analýzy klimatických rizik na úrovni jednotlivých aktiv i celé společnosti. Integruje různé zdroje klimatických dat a pokročilé modelovací techniky, díky nimž nabízí komplexní pohled na fyzická rizika i rizika přechodu, včetně odhadu potenciálních finančních dopadů.
Platforma umožňuje také analýzu scénářů, díky níž mohou uživatelé a klienti vyhodnocovat možné dopady různých klimatických scénářů na svá aktiva a provoz. Organizacím tak může pomoci naplnit regulatorní a tržní požadavky, připravovat strategie adaptace a mitigace a přijímat informovanější rozhodnutí o tom, jak svá aktiva a činnosti připravit na dopady změny klimatu.
EY CAP byl v roce 2025 nezávisle ověřen Imperial College London. Nástroj je taktéž jedním z důvodů, proč bylo EY v roce 2026 označeno společností Verdantix za lídra poradenství v oblasti udržitelnosti.
Partnerem tohoto článku je společnost EY.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
