„Firma, která chce dlouhodobě přežít, si je vědoma stavu věcí a trajektorii udržitelnosti přirozeně následuje. Proto se mi líbí přístup společností, které to dělají z přesvědčení, ne kvůli regulaci,“ uvádí majitel a zakladatel JRD Jan Řežáb.
Mzdy mužů a žen na stejné pozici se nadále liší mimo jiné kvůli tomu, že ženy si říkají o méně peněz už při nástupních pohovorech. Ve společnosti ComAp našli řešení a gender pay gap se u nich postupně zmenšuje, jak popisuje personální ředitelka Jitka Smith.
Omnibus přišel v nevhodnou dobu. Kdyby Evropská komise počkala pár let, viděla by dopad reportování a mohla by lépe rozhodovat o úpravách regulace, domnívá se Jan Rošetzký z globální konzultační společnosti ERM.
Vyjádření přínosu živočišných druhů v penězích může přispět k záchraně biodiverzity, věří britský myslitel Jonathan Ledgard. Koncept mezidruhových peněz zkouší jeho start-up Tehane na gorilách ve Rwandě. V rozhovoru s Ekonews popisuje, jak by tento systém mohl vypadat.
Závislost českého exportu na Německu může zmírnit větší diverzifikace vývozu. Pomoci by v tom mohla silnější ekonomická diplomacie. Analytik organizace Kryštof Kruliš popisuje, jaké má Česko možnosti tuto závislost zmírnit.
Neměli bychom se nechat frustrovat omnibusem. Udržitelnost je daleko širší, říká odborník na ESG Andreas Rasche z Copenhagen Business School. Naději vidí v dobrovolném reportování i v tom, že se z udržitelnosti může stát nástroj pro získání větší nezávislosti.
Denisa Barešová patří mezi nejobsazovanější herečky své generace. Nebojí se otevírat složitá témata od duševního zdraví po náročnost herecké profese. O tom, jak hledá udržitelnost v osobním životě i v práci, mluví v rozhovoru s Ekonews.
Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. Dnes Jakub Nekvasil pořádá environmentální vzdělávací programy na školách a věří, že mladí lidé potřebují hlavně konkrétní řešení, ne jen varování před krizí.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Až 25 dravých ptáků otrávených karbofuranem se ročně najde v české přírodě. Je to ale jen zlomek skutečného počtu. Klára Hlubocká se dvěma retrívry roky pročesává českou krajinu a pátrá po travičích, kteří kromě kun a lišek likvidují i chráněné dravce. Někdy dávají návnady i na místa, kde lidé venčí psy.
