Neměli bychom se nechat frustrovat omnibusem. Udržitelnost je daleko širší, říká odborník na ESG Andreas Rasche z Copenhagen Business School. Naději vidí v dobrovolném reportování i v tom, že se z udržitelnosti může stát nástroj pro získání větší nezávislosti.
Denisa Barešová patří mezi nejobsazovanější herečky své generace. Nebojí se otevírat složitá témata od duševního zdraví po náročnost herecké profese. O tom, jak hledá udržitelnost v osobním životě i v práci, mluví v rozhovoru s Ekonews.
Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. Dnes Jakub Nekvasil pořádá environmentální vzdělávací programy na školách a věří, že mladí lidé potřebují hlavně konkrétní řešení, ne jen varování před krizí.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Až 25 dravých ptáků otrávených karbofuranem se ročně najde v české přírodě. Je to ale jen zlomek skutečného počtu. Klára Hlubocká se dvěma retrívry roky pročesává českou krajinu a pátrá po travičích, kteří kromě kun a lišek likvidují i chráněné dravce. Někdy dávají návnady i na místa, kde lidé venčí psy.
„Leadership nemá zodpovědnost jen dodávat výsledky pro akcionáře, ale také za to, jak se firma angažuje ve společnosti a jak udává směr v nových tématech,“ uvádí Renata Mrázová, hlavní personalistka globální investiční skupiny FNZ.
Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě a které projekty fungují.
Až polovina potravin, které děti ve vídeňských školách a školkách dostanou na talíř, pochází z bio produkce. Vzdělávací instituce se pod vedením tamního magistrátu snaží také o zapojení výuky o potravinách do vyučování, jak popisuje Julia Hass, koordinátorka projektu SchoolFood4Change.
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
„Celý život se pohybuji kolem vody a chci otevřít debatu o tom, jak je důležité ji v přírodě udržet,“ popisuje bývalý reprezentant Česka ve vodním slalomu Vavřinec Hradilek.
