Až 25 dravých ptáků otrávených karbofuranem se ročně najde v české přírodě. Je to ale jen zlomek skutečného počtu. Klára Hlubocká se dvěma retrívry roky pročesává českou krajinu a pátrá po travičích, kteří kromě kun a lišek likvidují i chráněné dravce. Někdy dávají návnady i na místa, kde lidé venčí psy.
„Leadership nemá zodpovědnost jen dodávat výsledky pro akcionáře, ale také za to, jak se firma angažuje ve společnosti a jak udává směr v nových tématech,“ uvádí Renata Mrázová, hlavní personalistka globální investiční skupiny FNZ.
Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě a které projekty fungují.
Až polovina potravin, které děti ve vídeňských školách a školkách dostanou na talíř, pochází z bio produkce. Vzdělávací instituce se pod vedením tamního magistrátu snaží také o zapojení výuky o potravinách do vyučování, jak popisuje Julia Hass, koordinátorka projektu SchoolFood4Change.
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
„Celý život se pohybuji kolem vody a chci otevřít debatu o tom, jak je důležité ji v přírodě udržet,“ popisuje bývalý reprezentant Česka ve vodním slalomu Vavřinec Hradilek.
„To, že je stadion ve městě, má obrovský potenciál. Pokud by byl někde na periferii na poli, bude příjem pro lokální byznys daleko menší,“ vysvětluje architekt Ondřej Chybík ze studia studia Chybik + Kristof.
Poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast životního prostředí Ladislav Miko našel v programovém prohlášení nastupující vlády nesmysly i šokující opomenutí. V mnoha ohledech ho pokládá za „devadesátkové“.
Majitel firmy Eurowag a jeden z nejbohatších Čechů Martin Vohánka patří k podnikatelům, kteří dlouhodobě vstupují do veřejné debaty o budoucnosti tuzemské ekonomiky. „Skutečným rizikem by bylo nechat si ujet vlak tam, kde může být Česko silné,“ říká v rozhovoru pro Ekonews.
Shahram Agaajani se zaměřuje na urbanistickou architekturu a je příznivcem stavění města na městě. „Neměli bychom města jen rozšiřovat. Potřebujeme je moudře zhušťovat, kombinovat funkce a opravovat chyby,“ uvádí v rozhovoru pro Ekonews.
