Dvanáctého srpna začne v Evropské unii platit nařízení o obalech a obalových odpadech a je účinné hned. Nečeká se na převedení do tuzemských zákonů, pravidla platí ve všech členských státech od téhož okamžiku. Pro firmy to znamená jediné: přípravu nelze odkládat.
Téma uhlíkového cla, jak se zjednodušeně označuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích známý pod zkratkou CBAM se pomalu připravuje na rozšíření. Rada Evropské unie se shodla na stanovisku, s nímž jde do jednání s Evropským parlamentem.
„Spousta firem neví, jak fungují emisní faktory u uhlíkového cla. Někde se i vyděsí, když jim ukážu kalkulaci, kolik budou muset jako dovozci platit,“ popisuje Kateřina Černá, majitelka poradenské firmy ConBlack zaměřené na celní problematiku a mezinárodní obchodování.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích známý pod zkratkou CBAM a zjednodušeně jako uhlíkové clo se letos rozjel naostro. Evropská komise už zveřejnila cenu certifikátu za první čtvrtletí, takže dovozci mohou začít počítat, o kolik jim prodraží zboží.
Čeští politici jsou při jednáních v Evropské unii většinou na straně těch požadujících úlevy, odklady a rozmělnění klimatické legislativy. V případě uhlíkového cla na hnojiva, za jehož zrušení horují státy Unie v čele s Rakouskem, je tomu však jinak.
Mechanismus CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který usiluje o vstup do Unie. Náprava přitom nepřijde rychle.
Osekaná směrnice CSRD sice bude mít pozvolnější náběh, ale řada evropské legislativy letos začne platit. Jak jsme daleko s jejím převedením do českých zákonů, se Ekonews zeptaly expertů poradenských firem.
I přes to, že některou novou legislativu Evropská unie loni odložila či zrušila, stále zbývá řada nových povinností v oblasti udržitelnosti, které letos na firmy čekají. Na to, které mohou firmy nejvíce překvapit a stát je čas i peníze, se Ekonews zeptaly poradenských firem.
Uhlíkové clo známé pod zkratkou CBAM letos vstupuje do fáze, ve které se z reportingové povinnosti stává finanční závazek. Dovozci železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny či vodíku do Evropské unie budou muset platit za vyprodukovaný oxid uhličitý.
Uhlíkové clo mělo doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. V rámci navrženého balíčku změn v ESG zvaného omnibus se ale nyní mění podmínky, na koho se bude vztahovat. Hlasoval o tom ve čtvrtek Evropský parlament.
