Evropská unie chystá obrat ve financování přechodu na zelenou ekonomiku. S novým rozpočtovým obdobím mají místo dotačních programů přijít zvýhodněné půjčky. Mezi koncem současné podpory a spuštěním nové však budou dva roky dotačního „sucha“.
Dekarbonizace chemického průmyslu patří mezi namáhavější část přechodu na bezemisní ekonomiku. Hlavní vstupní surovinou je ropa, navíc všechny chemické reakce probíhají za vysokých teplot a jsou energeticky náročné.
Nejlepší způsob dekarbonizace je nespotřebovat energii, která není nezbytně nutná. To si před lety řekli v rodinné firmě Beneš a Lát a začali se věnovat snižování energetické náročnosti. O tématu jsme v ESG podcastu Ekonews hovořili se spolumajitelem společnosti Janem Látem.
Vláda, která vzejde z říjnových voleb, bude mít před sebou spoustu povinností, které se týkají udržitelnosti. Do roku 2050, kdy Unie hodlá dosáhnout klimatické neutrality, zbývá v tuzemsku přibližně šest volebních období.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost Wienerberger odpovídala manažerka ESG a udržitelnosti Kristýna Vobecká.
Evropská komise má počátkem července zveřejnit klimatický cíl pro rok 2040. Dva zdroje webu Politico z diplomatických kruhů uvedly, že se v něm objeví téma mezinárodních uhlíkových kreditů.
Dekarbonizace, kterou musí energetika, průmysl i doprava projít, má jednak srazit emise CO2, ale může také vyzdvihnout inovativní české firmy. Pokud neudržíme tempo s Evropou, hrozí naopak odliv některých odvětví do zemí, které se připravily na „zelenou transformaci“ lépe.
Dvacítka firem a institucí se spojila v Alianci pro bezemisní budoucnost (ApBB). Společnosti, mezi kterými jsou třeba ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka či stavební firma Wienerberger, chtějí českému průmyslu usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie.
