Spolu s volbami se má v Česku tento víkend odehrát dvacet referend. Lidé v nich budou rozhodovat, jestli u své obce chtějí větrné elektrárny. Téma znesvářuje sousedy a konflikt přiživují i ti, kteří dříve odmítali očkování proti koronaviru. Ukazuje to i příběh obce Kačice.
Česko nemá náhradu za dosluhující uhelné elektrárny a hraje o čas. Ještě letos chtěl stát vysoutěžit nové zdroje, termín aukce ale odložil na začátek příštího roku. Cílem je umožnit výstavbu velkých plynových elektráren. Do soutěže se zapojí i kogenerační jednotky a dieselagregáty na syntetickou naftu.
Přípravy na výstavbu nové tuzemské přečerpávací elektrárny jsou v plném proudu. Inženýři firmy Litostroj Engineering dokončili testování modelu unikátní turbíny, teď začne její výroba a už příští rok odstartují práce na orlické přehradě.
Evropská komise bude v následujících měsících posuzovat, zdali Česko dobře vymezilo a navrhlo akcelerační oblasti. Už nyní se nicméně na prvním příkladu z Olomoucka ukazuje, že zóny povedou spíš k omezování projektů větrných elektráren než k jejich usnadňování. A to by mohl být problém.
Akcelerační zóny měly výstavbu obnovitelných zdrojů polít živou vodou. Podle odborníků ale hrozí, že to dopadne spíš naopak a investoři se budou vymezeným oblastem vyhýbat. Důvodem je i řada nových požadavků, kterou nedávno zveřejnil resort životního prostředí.
Vlny veder zatěžují elektrárny i přenosovou soustavu a zvyšují riziko rozsáhlých výpadků. Energetik Jan Palaščák vysvětluje, proč se z léta stává nejnáročnější období pro evropskou energetiku a co by se mělo změnit, aby byla síť odolnější.
Ještě před dvěma lety se zdálo, že Česko konečně odblokuje výstavbu větrníků a solárních elektráren. Dnes podle právníka Pavla Douchy zastupujícího investory i obce přibývá zamítavých stanovisek, ruší se dohody s developery a povolování naráží na staré i nové překážky.
Větrná energie v Česku čelí protivětrům na několika frontách. Část akceleračních zón, které měli nastartovat výstavbu větrníků, se škrtne a nové vznikat nebudou. Aktivity protivětrného hnutí se stupňují a referenda čím dál tím častěji vedou k zamítnutí výstavby.
Větrné elektrárny budou muset být v některých akceleračních oblastech nižší než 185, nebo dokonce 160 metrů. Povede to k paradoxní situaci: aby Česko dosáhlo požadovaného výkonu, bude muset stavět víc větrníků.
Když ve veřejném prostoru zaznívá, že větrníky způsobují nespavost, deprese a další zdravotní problémy, pak lidé, kteří těmto slovům uvěří, je mohou u větrných elektráren skutečně začít pociťovat. Pro Česko je to problém. Zvlášť pokud dopady na zdraví straší vládní politici.
