Několik desítek českých farmářů si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 12 milionů korun za to, že hospodařili regenerativním způsobem. Do půdy nachytali tuny oxidu uhličitého. První uhlíkové kredity „od nich“ kupují firmy jako O2 či Deloitte.
Za hranicemi končí přibližně třetina tuzemské produkce bio obilí, polovina produkce luštěnin a dvě třetiny vypěstovaných brambor. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
Asi 60 až 70 procent půd v Evropské unii není v dobré kondici a podléhá degradaci. Cestou k obnově může být regenerativní zemědělství, díky kterému i farmáři vydělají více.
Kam se posouva trend regenerativního zemědělství a jak tato metoda funguje v praxi bude jedním z bodů programu konference o regenerativním zemědělství Živá krajina.
Evropská komise schválila v červnu první právně závazný plán na snížení používání pesticidů, a to o polovinu do roku 2030. Vědci a ekologické organizace nyní varují, že jedovaté látky na pole možná budou nadále proudit stejným tempem, protože plánu hrozí zpoždění. Česko se přitom dlouhodobě potýká se znečištěním vod pesticidy.
Vodní eroze ohrožuje v Česku až 60 procent zemědělských půd. Škody dosahují minimálně čtyř miliard korun ročně a monitoring nefunguje správně. Kritici proto tvrdí, že přijatá opatření stačit nebudou.
Česká koalice pro ochranu biodiverzity získala podporu pro svůj projekt CCBC do škol. Deutsche Telekom jí přispěje na přednášky ve školách a zážitkové programy pro děti 35 tisíc eur.
Biopotravin bude ve veřejném stravování postupně přibývat. Do roku 2027 by měl jejich podíl na pokrmech připravovaných v jídelnách tvořit pět procent. Jídelny přitom každý den vydají tři miliony porcí.
Kampaň „Žeru maso“ Agrární komory ČR, na kterou přispělo téměř čtyřmi miliony korun ministerstvo zemědělství, rozhořčila výrobce rostlinných alternativ i zastánce rostlinného stravování. Vadí kritika rostlinných alternativ i to, že kampaň opomíjí negativní vliv skotu na životní prostředí.
