Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Obřím vertikálním farmám se v posledních letech příliš nedařilo a řada těch největších v zahraničí, ale i některé v Česku, skončila. Jejich provoz totiž potřebuje velké množství energie a řada společností neustála jejich prudké zdražení.
Část zemědělské komunity v uplynulých dnech exhibovala po Evropě na traktorech za udržení konvenčního zemědělství. To ale nemá v dalších letech a desítkách let, kdy budeme čelit oteplování, šanci. Půdu je třeba ozdravit, vrátit jí uhlík a vodu.
„Současný systém produkce a spotřeby potravin dlouhodobě nemůže fungovat. Změna je nutná, a pokud se k ní neodhodláme sami, tak k ní budeme přinuceni okolnostmi,“ říká Dana Kapitulčinová, spolupracovnice Centra pro otázky životního prostředí UK.
Jaroslav Pilný si ještě nedávno říkal král multi-levelu neboli síťového marketingu. V Česku patřil mezi hlavní prodejce sítě Lyoness, v níž řada lidí utopila velké peníze. Nyní „obchoduje“ se stromy v Kolumbii a láká na výdělky z byznysu s nimi.
V Evropské unii se smí používat glyfosát dalších deset let. O prodloužení licence herbicidu, který začal jako první prodávat americká společnost Monsanto v produktu s názvem RoundUp, rozhodla Evropská komise na konci loňského roku. Ekologické organizace přesto před použitím látky varují.
Klimatická změna ohrožuje i pivovary a Plzeňský Prazdroj vymýšlí, jak zajistit kvalitu a objem pěstovaného ječmene. Jeho pěstební plocha v Česku se za poslední tři dekády snížila téměř o polovinu.
Regenerativní zemědělství postrádá přímou oporu v českých zákonech, zájem o ně ale mezi hospodáři roste. Ti by se měli v přechodu vzájemně podporovat, protože právě obavy často brzdí vůli ke změně. Musí se ale smířit s poklesem výnosů v prvních letech.
Lososí farmy znečišťují moře a oceány, ryby v nich často trpí a navíc nikdo pořádně nekontroluje, co se na nich děje. Frederik W. Mowinckel popisuje, co je na lososím průmyslu špatně a jak by se věci měly změnit.
Extrémní sucho v Indii a Thajsku tlačí cenu cukru ve světě na nejvyšší úroveň za posledních třináct let. Česka by se to ale výrazně dotknout nemělo, protože země je v produkci cukru víceméně soběstačná.
Chov lososů na farmách má být jedním ze způsobů, jak zajistit dostatek proteinů pro narůstající počet lidí na planetě. Současné podmínky ale nejsou dobré. Problematické jsou zdroje krmiva, dopad farem na podmořský život i život samotných ryb v klecích.