Jablka do žemlovky z nedalekých sadů, čerstvé mléko od místního farmáře, hovězí maso z blízkého statku. Ve školní jídelně v Zábřehu v podhůří Jeseníků najdeme téměř všechny suroviny od místních zemědělců a výrobců. Připravují z nich chutná a zdravá jídla a boří při tom představu, že kvalitní školní obědy z lokálních potravin nejde vařit levně.
Začínali vařit pro šestnáct dětí v lesní školce. Dnes ve vývařovně Fair Play Zlín připravují více než 150 porcí denně a jako první stravovací zařízení tohoto typu získali zlatý certifikát programu Skutečně zdravá škola. Lokální suroviny a biopotraviny tady hrají prim.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Nová vyhláška o školním stravování a s ní související úprava jídelníčku má podle jejích autorů přispět ke zdravější stravě dětí. Potravinářská komora ČR naopak tvrdí, že jde o ideologicky motivované změny, které mohou vést k plýtvání potravinami a omezení tradičních jídel.
Až polovina potravin, které děti ve vídeňských školách a školkách dostanou na talíř, pochází z bio produkce. Vzdělávací instituce se pod vedením tamního magistrátu snaží také o zapojení výuky o potravinách do vyučování, jak popisuje Julia Hass, koordinátorka projektu SchoolFood4Change.
Školy musí od tohoto školního roku zařadit do jídelníčku určité množství biopotravin. Údaje projektu Skutečně zdravá škola ukazují, že stačí vyměnit obyčejné brambory za jejich bio variantu a budou mít splněno. Bez výrazného navýšení nákladů.
Méně potravinového odpadu, větší zodpovědnost a lepší vztah k jídlu. To jsou přínosy samoobslužného modelu stravování, který se začíná objevovat v českých školních jídelnách. Nově ho třeba zavedla základní škola v Praze 4.
Zdravé školní vaření nemusí být dražší. V mateřské škole v Dobroměřicích vaří převážně z lokálních surovin a dbají na co nejmenší množství potravinového odpadu. Za to, že děti jedí zdravě a navrch se naučí zodpovědnému přístupu k jídlu, školka získala jako první v Evropě zlatý certifikát SchoolFood4Change.
Více bezmasých jídel, luštěnin i ryb a méně vysoce zpracovaných potravin. Nový spotřební koš přinese změny školního stravování už od příštího školního roku. Dramatické ale nejsou.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.