Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Česko nemá náhradu za dosluhující uhelné elektrárny a hraje o čas. Ještě letos chtěl stát vysoutěžit nové zdroje, termín aukce ale odložil na začátek příštího roku. Cílem je umožnit výstavbu velkých plynových elektráren. Do soutěže se zapojí i kogenerační jednotky a dieselagregáty na syntetickou naftu.
Přípravy na výstavbu nové tuzemské přečerpávací elektrárny jsou v plném proudu. Inženýři firmy Litostroj Engineering dokončili testování modelu unikátní turbíny, teď začne její výroba a už příští rok odstartují práce na orlické přehradě.
Vláda Andreje Babiše usiluje o to, aby na území Česka stála takzvaná AI gigafactory. Má jít o jedno z pěti největších datacenter v Evropě, která slouží k zajištění provozu a vývoji modelů umělé inteligence. Premiér Babiš chce mít tuto agendu přímo ve své kompetenci – v lednu jmenovala vláda nového zmocněnce pro umělou inteligenci Lukáše Kačenu.
Evropská komise bude v následujících měsících posuzovat, zdali Česko dobře vymezilo a navrhlo akcelerační oblasti. Už nyní se nicméně na prvním příkladu z Olomoucka ukazuje, že zóny povedou spíš k omezování projektů větrných elektráren než k jejich usnadňování. A to by mohl být problém.
Energetická skupina ČEZ postupně zdokonaluje svůj byznys díky využívání umělé inteligence. Hlídá správné fungování fotovoltaik, pomáhá při náboru nových lidí nebo se sběrem dat pro nefinanční zprávy.
Akcelerační zóny měly výstavbu obnovitelných zdrojů polít živou vodou. Podle odborníků ale hrozí, že to dopadne spíš naopak a investoři se budou vymezeným oblastem vyhýbat. Důvodem je i řada nových požadavků, kterou nedávno zveřejnil resort životního prostředí.
Kolem akceleračních zón na podporu obnovitelných zdrojů koluje řada dezinformací, mýtů, ale i více či méně oprávněných obav. Informační kampaň, která měla být, neproběhla. Proces jejich schvalování na špatnou komunikaci doplácí.
Vlny veder zatěžují elektrárny i přenosovou soustavu a zvyšují riziko rozsáhlých výpadků. Energetik Jan Palaščák vysvětluje, proč se z léta stává nejnáročnější období pro evropskou energetiku a co by se mělo změnit, aby byla síť odolnější.
Zatímco Polsko staví obnovitelné zdroje raketovým tempem, v Česku projekty narážejí na vlnu mýtů. O tom, proč je chyba přešlapovat na místě, i o iniciativě Nová energie Česka hovořil s Ekonews Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
Hlavní překážkou rekonstrukcí bytů, činžovních a rodinných domů není nezájem, ale nedostatek informací. Ukázal to aktuální průzkum Buřinky. Polovina lidí neví ani kolik platí za energie, ale rekonstrukce může snížit celkovou spotřebu energie na vytápění až o dvě třetiny.