Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Solární a větrné elektrárny zásadně stabilizují ceny energií v Evropě a pomáhají nás chránit před dopady probíhající války na Blízkém východě. Bez dosavadního rozvoje by totiž byly ceny energií o třetinu větší, stejně jako naše zranitelnost vůči rizikovým režimům, které exportují fosilní paliva.
Program pro energetické úspory rodinných i bytových domů Nová zelená úsporám loni v listopadu skončil, když v něm došly finance. Stovkám domácností zůstaly rozpracované projekty a často rozkopané domy. Přislíbená kompenzace od státu jim náklady nepokryje, stěžují si.
Nejde jen o snižování emisí, ale i o omezení závislosti na fosilních palivech, uvádí v rozhovoru s Ekonews bývalý vrchní ředitel ministerstva životního prostředí Petr Holub. Jeho tým dojednával mimo jiné zmírnění emisních povolenek ETS 2 a zastropování jejich ceny na 45 eurech.
Aktivita na trhu se zárukami původu energie ve formě elektřiny, plynu i tepla v Česku loni opět vzrostla. Počet uplatněných záruk původu dosáhl 8,8 milionu kusů, což představuje meziroční nárůst o 35 procent. Počet vydaných záruk původu vzrostl dokonce o 122 procent na více než 13 milionů kusů.
Uhlí je v Evropské unii již zcela okrajovým zdrojem elektřiny. Na výrobě elektrické energie se podílí ani ne deseti procenty, uvádí v nedávno zveřejněné zprávě mezinárodní think-tank Ember.
Fotovoltaiky na balkoně vyrobí dost elektřiny, aby uspokojily spotřebu počítače, monitoru, wi-fi, LED osvětlení nebo akvária. Na myčku nebo pračku už nestačí. Na balkon se dají pořídit za zhruba 70 tisíc korun včetně instalace.
I těm nejefektivnějším tuzemským uhelným elektrárnám se za pár let přestane ekonomicky vyplácet fungování. Jenže pokud za ně nevznikne náhrada, stát je bude dotovat a udržovat v chodu.
Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.
Mechanismus CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který usiluje o vstup do Unie. Náprava přitom nepřijde rychle.
Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. Bez konvenčních elektráren vznikají potíže s řízením napětí nebo s obnovováním soustavy po blackoutu, vysvětluje Zdeněk Müller z ČVUT v Praze.
