Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Česku hrozí už za dva roky nedostatek elektřiny, a to třináct až devatenáct hodin ročně. V roce 2035 to může být dokonce 68 hodin, uvádí analýza provozovatelů přenosových soustav. Nedostatek elektřiny nicméně neznamená, že se celá země ponoří na dlouhé hodiny nebo dny do tmy. Běžná domácnost si toho ani nemusí všimnout.
Spotřeba datových center se má kvůli rozmachu umělé inteligence za pět let více než zdvojnásobit na 945 terawatthodin elektřiny. Americký startup vymyslel, jak ji uspokojit díky turbínám pro nadzvuková letadla.
Celková netto výroba elektřiny v tuzemsku se loni poprvé od roku 2021 zvýšila, a to na 71,4 terawatthodin. Růst táhly hlavně jaderné elektrárny, uvádí aktuální zpráva Elektroenergetika v ČR v roce 2025, kterou připravil portál oEnergetice.cz.
Poptávka po ESG datech i konzultačních službách v této oblasti stále trvá, byť kvůli omnibusu ne v takové šíři, jak se čekalo. Dekarbonizaci nyní řeší zejména obchodní řetězce, firmy z automobilového či energetického průmyslu, říká expert PwC Ondřej Rybka.
Energetika prochází transformací, která mění roli běžných zákazníků. Ti se z pasivních odběratelů stávají aktivními hráči energetického trhu. Jak mohou elektřinu vyrábět, sdílet nebo se podílet na vyrovnání sítě, vysvětluje šéfka produktových inovací E.ON Kateřina Stehlíková.
Do PwC přišla Iva Petříčková, která v posledních letech působila na ministerstvu obchodu a průmyslu a jako poradkyně v oblasti jaderné energetiky v rámci OECD a Mezinárodní energetické agentury. Energetickou transformaci brzdí nedostatek expertů i peněz, uvádí mimo jiné.
Realita ukazuje, že navzdory mnoha kladům je vodík coby zdroj energie ekonomický nesmysl. Ani dotace v řádu miliard eur nestačí na očekávaný technologický průlom a investoři se do vodíku nehrnou.
Cínovec měl být záchranou před závislostí na Číně: domácí lithium, tisíce míst, miliardy do rozpočtů, bilionová hodnota. Realita roku 2025 jsou odložené plány, dotace na infrastrukturu a otázka, zda se na kopci vůbec může rozjet těžba bez masivní podpory státu.
Jan Brožek starostuje v Černovicích přes patnáct let. Chce udržet vodu v krajině, vyrábět zelenou elektřinu a vyhnout se jednorázovým kelímkům. Plánů i rozběhnutých projektů má mnoho, přesto má pocit, že nedělá dost.
Plán Evropské komise pro rok 2026 ukazuje posun od Zelené dohody k průmyslově orientované agendě. I ta však nese přízvisko „čistá“. Má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a reagovat na rostoucí tlak průmyslu i členských států na zmírnění regulační zátěže.
