Data pro posouzení klimatických rizik využívá čím dál více odvětví. Pro zemědělce, vodohospodáře, lesníky, developery, pojišťovny nebo banky vytvořil Ústav výzkumu globální změny AV ČR web, který mapuje budoucí klimatické podmínky a je dostupný i široké veřejnosti.
Česká ministerstva připravují dokument „Politika ochrany klimatu“. Je jedním z klíčových dokumentů pro mitigační opatření, který formalizuje český příspěvek k pokusu o zabránění nebezpečné eskalace destabilizace klimatu. Nyní je v připomínkovém řízení a s hrůzou jsem zjistil, jakými komentáři ho opatřuje Hospodářská komora ČR. Proč s hrůzou?
Do sítě se v tuzemsku loni připojilo podle dat distributorů přes 82 tisíc nových fotovoltaických elektráren s výkonem přesahujícím 970 megawattů. Většinu z nich si pořídili majitelé rodinných domů, vlastní soláry ale buduje také stále více firem.
Tradice výroby hraček v tuzemsku nevymizela. Některým značkám, které pamatují ještě prarodiče, se podařilo designově „ožít“, jiné našly nového majitele. Více než zahraniční konkurenty je ovšem nyní ohrožuje propad trhu, který se dle oslovených prodejců pohybuje až v desítkách procent.
Organizace Compassion in World Farming, která usiluje o lepší zacházení s hospodářskými zvířaty, apeluje na snížení konzumace živočišných potravin. Vytvořila proto doporučení, jak by jednotlivé země měly upravit své jídelníčky.
Za hranicemi končí přibližně třetina tuzemské produkce bio obilí, polovina produkce luštěnin a dvě třetiny vypěstovaných brambor. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.
Zpracovávají tu zbytky od prvotních zpracovatelů textilu – z tkalcoven, přádelen, stříháren a šicích dílen – i použitý textil. Ve východních Čechách mají moderní recyklační linku z Francie.
Vůči přechodu na zelenou ekonomiku jsou Češi ostražití. Bojí se rychlých změn a nevěří politikům, že se dá transformace zvládnout, aniž by neklesla jejich životní úroveň. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 s názvem Česká (ne)transformace 2022.
Současní designéři přicházejí s nápady, které kromě estetiky a funkčnosti přinášejí i udržitelné řešení. Některé z nich představuje výstava s názvem ECO? Český design směrem k udržitelnosti, která vznikla v rámci českého předsednictví Evropské unii a nyní z Prahy míří do dalších měst.
