Vláda Andreje Babiše usiluje o to, aby na území Česka stála takzvaná AI gigafactory. Má jít o jedno z pěti největších datacenter v Evropě, která slouží k zajištění provozu a vývoji modelů umělé inteligence. Premiér Babiš chce mít tuto agendu přímo ve své kompetenci – v lednu jmenovala vláda nového zmocněnce pro umělou inteligenci Lukáše Kačenu.
Obří datacentrum by mělo vzniknout na místě již vznikajícího projektu Prague Gateway DC. Nad pražskou Zbraslaví – tedy v Přírodním parku Hřebeny – je nyní staví České radiokomunikace. Na hřebenu kopce Kopanina, kde dříve stálo několik AM vysílačů, je dnes hora štěrku, přípojky na sítě a hlídané a špatně oplocené staveniště se srovnaným profilem připraveným pro výstavbu nových budov datacentra.
Prague Gateway má v první fázi svým výkonem 22 megawattů pětkrát překonat dosud největší české datové centrum, které se nachází v pražské Hostivaři. Celková kapacita by měla být dva tisíce rackových skříní ve dvanácti datových sálech o podlahové ploše čtyři tisíce metrů čtverečních. České radiokomunikace tvrdí, že mají zajištěno 100 procent potřebné energie z obnovitelných zdrojů od certifikovaných dodavatelů.
Pokud by však premiér Babiš prosadil svou vizi, obří datové datacentrum „AI Gigafactory“ by muselo mít výkon alespoň 100 megawattů. Mamutí investici by napůl zaplatily Evropská unie a Česko. A Česko by mohlo svou předplacenou část výkonu v digitální továrně věnovat vědeckým institucím či soukromým vývojářům, kteří by díky tomu mohli vyvíjet a trénovat „národní jazykový model“ umělé inteligence. Část výkonu by využívala přímo státní správa a jednotlivá ministerstva.
Drahý český proud
Česko se ovšem dlouhodobě potýká s jedněmi z nejvyšších cen elektrické energie v Evropě, které působí jako jeden z hlavních faktorů inflace či vysokých nákladů pro domácnosti a průmyslové firmy. V paritě kupní síly domácností je dokonce česká elektřina celoevropsky úplně nejdražší. V tomto směru jsou na tom v Evropě daleko lépe Španělsko nebo Portugalsko, které spoléhají primárně na obnovitelné energie – na Pyrenejském poloostrově vyrábějí zdroje šetrné k přírodě 55 až 65 procent spotřebované elektřiny – a proto tam kilowatthodina stojí třeba i 0,05 eurocentu. Ve střední Evropě je cena silové elektřiny mnohonásobně vyšší.
Pokud by se mamutí datacentrum v lese nad Zbraslaví rozjelo, tak jenom v první fázi spotřebuje tolik elektřiny jako české okresní město. Při plném výkonu se pak jeho spotřeba může klidně vyšplhat ke dvěma procentům celkové tuzemské spotřeby elektřiny. A to už se promítne do ceny silové elektřiny.
Americká neziskové organizace Environmental and Energy Study Institute (EESI) spočítala, že energetické požadavky technologických korporací budujících datacentra skutečně přispívají k vyšším účtům za energii. Staví se kvůli nim elektrárny na zemní plyn a stávající uhelné elektrárny se udržují kvůli tomu, aby uspokojovaly rostoucí poptávku datových center. Účty za elektřinu pak mnoha domácnostem prudce rostou, což zvyšuje jejich finanční tíseň a vede ke krizím, zejména v nejzranitelnějších komunitách.
Rozšíření sítí může platit Unie
Posilování tuzemské přenosové soustavy nyní platí hlavně spotřebitel v účtech za regulovanou složku elektřiny. Ochranu koncových spotřebitelů před navyšováním regulované složky elektřiny by proto měl už nyní zajistit běžící program ELEGRID a investice 15 miliard korun na posílení kapacity české elektrifikační a elektrizační soustavy.
Cílem programu je rychlejší napojování obnovitelných zdrojů energie, vyšší stabilita a bezpečnost sítí, rozvoj infrastruktury a modernizace stanic, rozvoden a transformátorů. Zdrojem financování je Modernizační fond EU, do něhož tečou peníze z emisních povolenek EU ETS (tedy z cen silové elektřiny, nikoli z její regulované složky, pozn. aut.). Je však otázka, do jaké míry bude naše euroskeptická a oligarchická vláda schopná tohoto rámce využít a lidem skutečně doručit nižší regulovanou složku elektřiny.
Nový víceletý finanční rámec Evropské unie pak počítá s tím, že by investice do přenosových sítí měly plně pokrývat evropské fondy. Toto rozpočtové opatření na ochranu spotřebitelů před vyššími cenami elektrické energie dlouhodobě prosazují evropští Zelení.
Kromě posilování sítí je však k pokrytí zvýšené spotřeby elektrického proudu potřeba ještě samotná elektřina. Nejen nárůst umělé inteligence, ale dekarbonizace a elektrifikace energetiky totiž vyžadují zajistit zdroje pro vyšší výrobu.
Potřebujeme rozvoj obnovitelných zdrojů
Podle mého názoru leží řešení v masivním rozvoji obnovitelných zdrojů – ostatní zdroje mají totiž svá značná rizika. Prodlužování provozu špinavých a zastaralých uhelných elektráren má obrovské dopady na klima i veřejné zdraví. Jen elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en Pavla Tykače vyprodukuje ročně 4,5 procenta všech českých emisí, tedy 4,2 milionu tun CO2, což podle organizace Greenpeace způsobí 111 předčasných úmrtí.
Zemní plyn s sebou nese riziko vysoké závislosti na problematických či přímo nepřátelských státech – viz válka ruská agrese na Ukrajině, konflikty na Blízkém východě či obchodní války s USA. A nové jaderné elektrárny jsou nesmírně drahé a jejich výstavba nabírá po celé Evropě desetiletá zpoždění. Již dnes se mluví o tom, že dva nové jaderné reaktory v Dukovanech nevyjdou na původně slibovaných 200 miliard, ale včetně prodlev a financování možná až na astronomických 1,3 bilionu korun.
Potenciál je značný
Obnovitelné zdroje by mohly vyrábět 50 až 60 procent budoucí roční spotřeby elektřiny v Česku, tedy víc než 50 terawatthodin elektřiny. Ovšem fotovoltaika na budovách využívá asi jen šest procent svého potenciálu a potenciál agrivoltaiky – tedy solárních panelů nad pastvinami, poli či záhony – je teprve v plenkách. A větrné elektrárny využívají jen pět procent z dostupného potenciálu krajiny (akcelerační zóny schválené v osekané podobě Babišovou vládou rozvoj větrné energetiky spíše komplikují).
Plně nevyužíváme ani potenciál energie přečerpávacích elektráren, které přispívají ke stabilitě sítí, ani potenciál geotermálních zdrojů pro vytápění, jež šetří jak fosilní zdroje, tak elektřinu. Nemluvě o naprosté neschopnosti dostatečně využít potenciál zateplování a energetických úspor, což je výsledkem vládního zrušení oblíbených a dobře administrovatelných dotací Nové zelené úsporám.
Vláda Andreje Babiše – zcela zaslepená antiekologickou ideologií a pod vlivem fosilní lobby – prosazuje místo moderní energetiky pokračování spalování uhlí, které doplňuje ekonomicky zcela nereálným jaderným sněním. A k tomu přidává plán na gigantické datové centrum s obří spotřebou elektřiny. Výsledkem takové politiky však bude jenom další stagnace naší stále zastaralejší postsocialistické energetiky, vyšší zisky fosilních oligarchů a stále vyšší ceny elektřiny pro lidi i firmy.
Matěj Pomahač
Matěj působí jako konzultant zemědělských technologií ve společností Agdata. Zároveň je spolupředsedou Zelených.
