„Kvůli větrníkům už si nevystřelím, zmizela zvěř a může za to infrazvuk.“ Jak dezinformace rozdělují obce

Spolu s volbami se má v Česku tento víkend odehrát dvacet referend. Lidé v nich budou rozhodovat, jestli u své obce chtějí větrné elektrárny. Téma znesvářuje sousedy a konflikt často přiživují ti, kteří dříve odmítali očkování proti koronaviru. Případ obce Kačice ukazuje, jak se z původně okrajového tématu stal předvolební boj.

Je slunečné zářijové úterý v obci Kačice na Kladensku, třicet kilometrů od Prahy. V rozlehlém kravíně bučí krávy, kolem projíždějí vlaky a polní cesty jsou až na pár cyklistů a jednu maminku s kočárkem prázdné. Kousek nad kravínem a zřejmě na dohled od místa, kde mají v budoucnu stát větrné elektrárny, na zápraží nově zrekonstruované vesnické chalupy s krytým bazénem sedí dva postarší muži. S novinářkou z Prahy si povídat chtějí, ale diktafon prý zapínat nemám.

Jeden hned žoviálně nabízí tykání a vypráví, že dřív byl proti větrným elektrárnám, ale teď je pro, hlavně kvůli financím, které to přinese obci. Druhý si drží odstup a nechce se o tématu moc bavit. Později mezi řečí přizná, že kandiduje v místních volbách za sdružení, které větrníky odmítá.

Zastánce větrníků si kvůli tomu svého kamaráda chvíli dobírá, ale je to dobrosrdečné, skoro až láskyplné popichování. Panuje mezi nimi dobrá nálada, pohoda a klid. Je to v ostrém kontrastu k tomu, co se děje jen pár stovek metrů odsud na obecním úřadě obce Kačice. Tam by se atmosféra dala krájet.

Copak je to za vojáka

Společnost NOHO Energy, která na území obce Kačice chce postavit pět větrníků o výšce 180 metrů, si na dnešek naplánovala setkání s občany. Na obecním úřadě připravili místnost s několika stanovišti, kde si místní mohli třeba ve virtuální realitě prohlédnout, jak budou větrné elektrárny z určitých částí obce vypadat. Kromě zmenšeného modelu větrníků, který se tu točí, je ale v místnosti většinu dne prázdno.

Všichni se tísní hned vedle, v menší místnosti s židličkami. Je tu zakladatel spolku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek a farmaceutka, antivaxerka a politička Pynelopi Cimprichová, kteří spolu přijeli z Prahy. Proti nim sedí generální ředitel společnosti NOHO Tomáš Vrbický se svými kolegy. Na kanapi jsou usazené tři místní starousedlice. Celou scénu sleduje štáb České televize se dvěma kamerami. Natáčí tu dokumentární film ze série Zóna zájmu o tom, zda a jak se lidé v české společnosti dokážou spolu domluvit.

Debata je vyhrocená, lidé se navzájem překřikují, ale hlavní slovo si berou zejména Čížek a Cimprichová. Oba dva mluví o údajných dopadech větrných elektráren na zdraví, zejména o infrazvuku a věčných chemikáliích.

„Vy jste asi ani jeden nebyli na vojně pánové,“ hřímá Čížek. „Kdybyste byli na vojně jako já před padesáti lety, tak byste zjistili, co musíte udělat, když přijdete na most. Zrušit krok, protože to jsou ty pulzy, a když se trefíte do frekvence toho mostu, tak letí s váma dolů,“ říká Čížek. Chůze vojáků po mostě má zřejmě dokládat neblahé vlivy infrazvuku větrných elektráren na zdraví.

Tématu infrazvuku z větrných elektráren se redakce Ekonews podrobně věnovala zde a zde. Jak je to s věčnými chemikáliemi zas před nedávnem popsal Deník.cz. To, že se z lopatek VTE uvolňuje obrovské množství mikroplastů je dezinformace, která se začala po českém internetu šířit teprve před nedávnem.

Na faktech ale toho dne na obecním úřadě vůbec nezáleželo. Většina lidí, ať už místních nebo dovezených, se sem nepřišla informovat, jak si představoval investor. Přišla se naštvat.

Na začátku to lidem bylo jedno

V Kačici se o větrných elektrárnách mluví už zhruba dva a půl roku. Na přelomu května a června 2024 uspořádal investor NOHO Energy tři veřejná projednání, na kterých představitelé firmy a přizvaní odborníci vysvětlovali lidem všechny okolnosti, zodpovídali dotazy ohledně hluku a ochrany krajinného rázu. „Všichni občané Kačice dostali do schránky informaci, že plánujeme besedy s občany v Sokolovně, že každý může přijít, zjistit si, zeptat se, informovat se,“ uvádí starosta obce Libor Němeček.

Jenže tehdy, před dvěma lety, byl zájem lidí vlažný. Na první projednání se dostavilo 28 občanů, na druhém jich bylo 75 a na posledním 108. V Kačici přitom žije 1236 obyvatel. „Vypadalo to, že je to vlastně nezajímá. Nabízel jsem, že kdo bude chtít se o tom pobavit osobně, může za mnou přijít. Od začátku, co o tom jednáme, za mnou nebyl v podstatě vůbec nikdo,“ dodává starosta.

Po projednáních následovala anketa, v níž se 55,4 procent hlasujících vyjádřilo pro výstavbu, 207 hlasovalo pro, 168 proti. O půl roku později investor NOHO Energy podepsal s obecním zastupitelstvem plánovací smlouvu a pokračoval ve svém záměru.

Podle spoluzakladatele a technologického ředitele společnosti NOHO Energy Ondřeje Ludvíka nastal zásadní zlom v náladách v obci po nástupu nové vlády. Ta si totiž boj proti větrným elektrárnám vzala za jedno z hlavních témat. „Dezinformace, se kterými se setkáváme, nejsou nové. Byly tu vždycky, jenom nebyly tak hlasité. Mám pocit, že s radikálnější částí nové vlády se lidé začali cítit, že mají oporu v tom říkat dezinformace nahlas, že to zkrátka může být mainstream,“ míní Ludvík.

„Dost lidí, kteří se předtím soustředili na to, jak je špatné očkování a jak je špatná válka na Ukrajině, si vzali za nové téma právě větrné elektrárny a začali to přiživovat na sociálních sítích. Pak se začaly blížit komunální volby, někteří lidé to vzali jako příležitost mít nějaké téma a ucházet se s ním o hlasy voličů. A když se to smíchalo dohromady, najednou z ničeho nic začal být problém na většině lokalit, na kterých připravujeme projekty větrných elektráren,“ popisuje Ludvík.

Strašák jménem infrazvuk

To, že si téma „nebezpečných“ větrných elektráren vzali za své odpůrci očkování proti koronaviru, dokládá i další přísedící Čížka a Cimprichové na obecním úřadě. „Já jsem v podstatě od covidu aktivista, a taky vlastenec a patriot,“ říká muž s českou vlajkou na kšiltovce, který se představuje jako Roman Musil. „Posudky se dají zfalšovat, naplánovat. Já chodím se psem, mluvím se srnkami a vidím, jak ta zvěř ubývá,“ uvádí Musil. Konkrétně mluví o dvanáct kilometrů vzdálených Pcherách, kde již dvě větrné elektrárny stojí.

„Tam už si druhým rokem ani nevystřelím, není tam zvěř pod těma vrtulema v údolí Knovízkého potoka. Zmizeli nejprve ptáci, pak hmyz, zajíci, bažanti a vysoká. Nemáme na to studii, je to jenom moje osobní pozorování, kterému jsem věnoval dekádu svého života jako přírodní člověk. A jsem přesvědčen o tom, že za to může infrazvuk,“ říká Musil.

Na otázku, zdali tedy zvěř neměla dávno zmizet i odsud z okolí Kačice, protože infrazvuk se šíří na dlouhé vzdálenosti, takže odsud z Pcher doputuje, nemá jednoznačnou odpověď. „Jestli je můj úsudek správný, zmizí i odsud, je to jen otázka času a nebude tady zvěř,“ uvádí Musil. V Pcherách stojí větrné elektrárny již osmnáct let.

Stejně jako Čížek a Cimprichová, ani Musil není tak úplně místní. Částečně prý bydlí v Pcherách, částečně v Kačici u kamaráda a trvalé bydliště má v Berouně. V místním referendu, které se bude konat spolu s komunálními volbami již tento pátek, tak hlasovat nemůže.

Podle starosty nastal zlom v náladách v obci ve chvíli, kdy firma letos na jaře podala na Krajský úřad žádost o posouzení vlivu na životní prostředí.  „V tu chvíli se objevily různé facebookové skupiny lidí, kteří to vidí negativně. Pak se v obci vytvořila skupina občanů, která začala obíhat obec a shánět podpisy, aby mohla podat návrh na vypsání referenda,“ uvádí Němeček.

„Hodně lidí psalo námitky na Krajský úřad, že požadují velké řízení EIA, což je podrobné posouzení vlivu záměru na životní prostředí. S tím já souhlasím. Nechci, aby tady stálo něco, co by ubližovalo lidem nebo zvířatům. Nejsem zastánce větrníků pro to, abych obci ublížil. Já to vidím pro obec jako přínos, protože podle vyjádření většiny odborníků v podstatě není jiná možnost, jak být na tom do budoucna energeticky dobře a v maximální míře omezit naši uhlíkovou stopu,“ uvádí Němeček.

Spor o větrníky mezitím pronikl do běžného života lidí. „Chodí nám anonymy do schránek, které pomlouvají starostu, že obec rozprodává pozemky a podobně. Je to divná atmosféra,“ popisuje mladá žena, která se představuje jako Kristýna. Na obecní úřad si přišla pro informace. „My jsme pro elektrárny, i když na ně uvidíme. Přímo před okny máme fotovoltaický park, na který se nás tenkrát nikdo neptal, jestli se nám to líbí nebo ne. A ty větrné elektrárny nám přijdou jako ideální zdroj energie, takže vůbec nejsme proti,“ dodává.

Čápi z Kačice

Němeček je starostou už dvanáct let. V posledních volbách v roce 2022 byl jediným kandidátem na starostu, jeho strana se jako jediná ucházela o hlasy voličů. Letos jdou do voleb ještě další dvě volební koalice. Obě dvě mají odpor proti větrným elektrárnám jako jedno z hlavních témat.

„Nejde jenom o větrníky, jde nám o celkovou změnu,“ říká Miloš Vácha, kandidát strany Sdružení nezávislých občanů Kačice – Svobodní občané, který pracuje jako technický pracovník Armády České republiky. „Sledujeme, jak v ostatních obcích stoupá vybavenost, a to u nás není. Zajímá nás, kdy bude konečně naplánovaný obchvat Kačice, potřebujeme se zbavit té šílené kamionové dopravy, která se valí přes celou obec. Dalším velkým problémem jsou naše zemědělská družstva,“ vypočítává Vácha. Větrné elektrárny by podle něj byly jen další zátěží.

Redakce Ekonews v obci mluvila s několika lidmi, kteří naopak říkali, že se v Kačici žije dobře. Ještě před vjezdem do obce stojí areál Chobot s rybníkem, rozlehlým dětským hřištěm a pump-trackem, na kterém jezdí děti na kolech a odrážedlech. Dvě maminky, které oslovím, ani nejsou odsud, jezdí sem právě cíleně za vyžitím pro děti.

„Tady se udělalo strašně dobrých věcí. Nikdo nemůže říct, že lidi, co dneska sedí na té naší radnici, to dělají špatně,“ uvádí žena, která se prochází kolem rybníku s pejskem.

„K těm větrným elektrárnám tady bylo spoustu povídaní, ale moc lidí zájem nemělo. Pak se hlasovalo a demokraticky vyhráli ti, kteří chtěli větrníky. Všichni měli příležitost se vyjádřit. A teď najednou přišel obrovský humbuk, jako kdyby se to tady nikdy neřešilo, jako kdyby se o tom nikdy nemluvilo,“ popisuje pejskařka, která chtěla zůstat v anonymitě. Je sice pro větrné elektrárny, později nicméně přiznává, že má strach o místní čápy, kteří se do svého hnízda na komíně Kačického Koulova mlýna pravidelně vracejí od roku 2004. Jde o silně ohrožený ptačí druh.

Stejnou obavu sdílí i cyklista Jan, který čeká na kačickém nádraží na vlak. „Jsem velký milovník přírody, takže jsem proti větrníkům. Odhánělo by to dravé ptáky. Možná by zmizeli i ti čápi, co je tady máme,“ myslí si.

Obavy o ptactvo prý firma řeší. „Víme, že čáp je v Kačici velké téma. Kontaktovali jsme ornitologa a ptali se na nastavení mitigačních opatření. Biologická kancelář zpracovala dvouletý biologický posudek, který byl mimo jiné zaměřený na čápa a na to, kde se pohybuje a kde loví,“ uvádí projektový manažer NOHO Energy Charles Kulček.

„Když se nahoře na kopci zoře pole, čáp se tam může zaletět občerstvit. A z toho důvodu, v čase orby budeme větrné elektrárny zastavovat, aby ho lopatky nezranily. Větrníky budou vypnuté. Stejně tak, když bude slunce nízko, tak budou elektrárny vypnuté, aby neproblikávaly lidem do oken. Mechanismus řízení elektráren je dnes pokročilý a můžeme ho nastavit přesně podle potřeb životního prostředí,“ vysvětluje Kulček.

Co když lidé v referendu řeknou ne

„Budeme prosazovat STOP větrníkům pokud tak v referendu rozhodnete. Výši případných nákladů posoudí právník,“ stojí v předvolebním letáku Sdružení nezávislých kandidátů – Svobodní občané.

Jenže pokud referendum dopadne v neprospěch větrného projektu, ocitne se obec v pasti. Na jedné straně bude vázaná referendem, tedy vůlí občanů, na druhé straně je ale vázaná plánovací smlouvou. „Pokud obec po podpisu této smlouvy změní názor na spolupráci s investorem a ustoupí ze záměru, považují smluvní strany investici investora do záměru za zmařenou a obec nese odpovědnost za škody vzniklé investorovi v přímé souvislosti s tím a zavazuje se uhradit investorovi náklady, které prokazatelně vynaložil na přípravu a realizaci zmařeného záměru ode dne účinnosti této smlouvy do okamžiku skončení spolupráce,“ píše se ve smlouvě. Podle informací Ekonews investovala společnost NOHO do Kačického projektu již nižší desítky milionů korun.

„My jsme optimisti, že referendum dopadne dobře a že se nám daří lidem vysvětlovat benefity větrné energetiky, obzvlášť v době energetické krize a narůstajících cen energií,“ uvádí Ludvík z NOHO Energy. „Pokud by tomu tak nebylo, je to pro nás jasná zpráva, že se nám nedaří větrnou energetiku komunikovat dostatečně dobře. Navazující kroky budeme muset vyřešit s nově vzniklým zastupitelstvem a starostou. Nicméně vzhledem k platným plánovacím smlouvám řešení není jednoduché a jednoznačné,“ dodává Ludvík.

Doly pod větrníky

Vácha věří, že obec nakonec žádné penále platit nebude. „Co jsme měli zprávy z jiných míst, kde se tohle podobně stalo, tak v okamžiku, kdy firma měla jít k soudu, tak všechny svoje požadavky stáhla,“ míní Vácha. Podle něj je největší problém v tom, že je celé území, kde mají větrné elektrárny stát, poddolované.

„Měla by se k tomu vyjádřit báňská správa a asi by museli dělat nějaké mohutné kotvení do země. Ty doly sahaly skoro tisíc metrů hluboko u nás, a když si představíte, že na tom má vyrůst nějaký stožár, který vytváří dynamické namáhání toho podkladu, tak to není úplně dobré,“ říká Vácha.

Jenže projekt větrných elektráren Kačice už báňský soudně znalecký posudek má. Skutečně z něj vyplývá, že posuzované území je spojeno s historickou hlubinnou těžbou černého uhlí. Píše se v něm o důlních dílech nacházejících se v hloubkách řádově 570 až 615 metrů. Posudek nicméně neshledává, že by na daném území větrníky nemohly stát. Hlavní důlní díla, která by mohla bezprostředně ohrozit stavby, se podle posudku v blízkosti staveb nenacházejí. Projekt nicméně musí  respektovat podmínky pro stavění na poddolovaném území, přičemž kvůli tektonické poruše je nutné dodržovat přísnější pravidla.

V posudku se mimo jiné uvádí i to, že státní podnik Diamo, který se specializuje na zahlazování následků hornické činnosti, k záměru vydal souhlasná stanoviska bez námitek k realizaci jednotlivých staveb.

Podobně jako v ostatních obcích, i v Kačici se investor ve smlouvě zavázal přispívat finančně do obecního rozpočtu po uvedení větrníků do provozu. Nejprve by šlo o jednorázový příspěvek šest milionů korun, dále se zavazuje hradit obci pravidelný roční příspěvek ve výši 3,5 milionů korun. Firma slibuje i levnější cenu elektřiny pro občany, takže by z provozu těžil nejen obecní rozpočet, ale rovněž domácnosti. „Nijak mě to nepřesvědčuje. Vadí mi veliká stavba toho větrníku, zasahuje to do krajiny a do výhledu. V noci na tom určitě budou blikat poziční světla,“ uvádí Vácha.

„Už jednou lidi hlasovali pro. A my doufáme, že se to v referendu potvrdí. Neřekl bych, že je tady v Kačici velká odpůrcovská skupina, spíš je hlasitá,” uvádí Kulček. „Já doufám, že ti, co jsou proti, přišli dneska. A ti, co jsou pro, přijdou k tomu referendu,“ dodává. Výsledek referenda bude s největší pravděpodobností velmi těsný. I z toho, co měla možnost redakce Ekonews v obci navnímat, jsou obyvatelé rozdělení přesně na půlku.

Jaroslav Čížek s Pynelopi Cimprichovou už odjeli zpět do Prahy. Na obecní úřad se ještě trousí jednotlivci, které projekt pěti větrných elektráren zajímá. Před budovou stojí několik starších žen. Jedna z nich mi před chvílí řekla, že se podílí na roznášení anonymních letáků do schránek. Další várku chtějí rozdistribuovat ještě před volbami.

Nad Chobotem pomalu zapadá slunce a hřiště je plné dětí. V Kačici přitom právě vrcholí boj o pět větrných elektráren. O jejich osudu rozhodnou místní občané.