Z jednadvaceti referend, které proběhly o větrnících o uplynulém volebním víkendu, jen jedno dopadlo ve prospěch jejich výstavby. A to ještě těsnou většinou. Podle lidí z oboru jsou na vině mimo jiné netransparentně vytyčené akcelerační zóny, jejichž původním smyslem bylo naopak výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku rozproudit.
Spolu s komunálními volbami se letos po celé České republice konal rekordní počet referend o větrných elektrárnách. Prostor pro posílení větrné energetiky v tuzemsku existuje. Aktuálně tvoří jen necelé jedno procento energetického mixu. A ačkoliv z dlouhodobých průzkumů vyplývá, že si Češi větrné elektrárny přejí, když jde o konkrétní místo u jejich obce, jsou proti.
„Musím přiznat, že mě výsledek referend ani nepřekvapil,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. „Celá situace kolem větrných elektráren v Česku je poznamenaná netransparentním vytyčením akceleračních zón a vybičovanými emocemi, které se staly podhoubím pro bujení dezinformací. Přidala se k tomu i záměrná populistická politizace tématu. A normální politici a starostové se tématu začali bát,“ popisuje Chalupa.
Větrným elektrárnám podle něj uškodil i silový přístup některých firem v komunikaci s obcemi. „Od některých starostů jsem měl informaci, že mají projekt, chtějí se dohodnout s jedním stavebníkem, ale chodí jim tam jiný, chce od nich podepsat nějakou plánovací smlouvu a vyhrožuje: No tak když nebudete chtít podepsat, my si tady zařídíme akcelerační oblast. To k pozitivnímu přístupu k větrné energetice rozhodně nepřispívá,“ popisuje Chalupa.
„Na referendech se neblaze podepsalo tři čtvrtě roku strašení, kdy se různé vlivové skupiny v České republice snažily téma politicky zneužít a šířily fámy, které se nezakládají na pravdě. Obavy místních jsou pak pochopitelné,“ komentuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Problém vidí i v neexistenci strategické komunikace ze strany státu.
„Srovnejme to s Polskem. Představitelé polské vlády nahlas říkají, že obnovitelné zdroje jsou řešením pro polskou energetickou bezpečnost, a to se odráží i ve vztahu veřejnosti k větrným elektrárnám. Je pak velký rozdíl, jak se daří podobná řešení rozvíjet v Polsku a jak to naopak dopadá u nás,“ míní Sedlák.
Co na to tuzemští politici
Podle Sedláka chybí v Česku autorita, která by pomohla dostat debatu od fám k reálné diskuzi o pozitivech či negativech pro konkrétní obec. „Stát by si měl položit otázku, zda se opravdu obejde bez strategické komunikace. Dnes to ,schytaly‘ větrné elektrárny, za pár let to mohou být datacentra nebo i nové reaktory,“ upozorňuje programový ředitel.
Představitelé české vlády se k větrným elektrárnám celou dobu staví spíš vlažně. Někteří zástupci koalice, například zmocněnec pro Green Deal a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek nebo předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura, jsou vyloženě protivětrní.
Za poslední rok se navíc po konaly desítky dezinformačních debat brojících proti větrníkům. Jejich hlavní řečníci Hynek Beran, Marek Obrtel nebo Jaroslav Novák teď kandidovali ve volbách do Senátu. Lze říct, že jejich boj proti větrným elektrárnám byl úspěšný.
V obcích kvůli nim zakořenily dezinformace o tom, jak VTE škodí zdraví lidí i zvířat. Oni sami ale ve volbách neuspěli. Ani jeden z nich se do druhého kola senátních voleb nedostal. „Je to dobrý vzkaz, že alespoň na celostátní úrovni tohle téma strašení zatím nefunguje,“ dodává Sedlák.
Jedinou obcí, kde místní výstavbu větrníků podpořili, byl Dětřichov na Svitavsku. Výsledek byl ale těsný: 50,5 procenta lidí hlasovalo pro, proti se vyjádřilo 49,5 procenta. Jedním z důvodů, proč právě zde nakonec těsná většina lidí vyjádřila podporu, může být fakt, že jen necelých dvanáct kilometrů odsud se nachází obec Anenská studánka, kde již téměř dvacet let šest větrných elektráren stojí a místní s jejich provozem problém nemají. Právě naopak, chystají další výstavbu.
I podle analýzy sociálního geografa Bohumila Frantála z Ústavu geoniky Akademie věd České republiky mají lidé spíš tendenci být pro, pokud již mají s větrnými elektrárnami zkušenost. „Lidé si na větrné elektrárny postupně zvykají jako na jakoukoliv jinou stavbu. V obcích, kde už v okolí větrná elektrárna stojí, mají s nimi lidé bližší osobní zkušenost, nemají takový strach z negativních dopadů a vnímají spíše pozitivní přínosy,“ uvedl Frantál.
Projekt v pokročilé fázi
Ekonews se minulý týden podrobně věnovaly případu obce Kačice. Tam je příprava projektu v pokročilé fázi, investor NOHO Energy má s obcí už od roku 2024 podepsanou plánovací smlouvu, z níž vyplývají závazky jak pro obec, tak pro investora. Před dvěma lety obec uspořádala anketu, v níž se 55,4 procenta hlasujících vyslovilo pro záměr. Teď naopak 59 procent hlasovalo proti.
Co se bude dít dál, není jasné. Výsledek referenda v tomto konkrétním případě totiž sám o sobě neznamená definitivní konec projektu. Otázka totiž zněla: „Souhlasíte s tím, aby obec Kačice poskytovala součinnost k přípravě, povolování nebo realizaci výstavby větrných elektráren na svém katastrálním území?“ To, že většina obyvatel hlasovala proti, znamená pro vedení obce akorát povinnost nepodílet se aktivně na přípravě a povolování projektu.
„Výsledek hlasování, ve kterém občané Kačice rozhodli, aby jejich obec neposkytovala součinnost k výstavbě větrníků, bereme na vědomí. Současně je to pro nás motivací ještě srozumitelněji vysvětlovat konkrétní přínosy větrné energetiky, zejména levnější energii pro domácnosti a významné příjmy pro obec. Další jednání v souvislosti s uzavřenou plánovací smlouvou budeme vést po ustavení nového zastupitelstva obce,“ reaguje technologický ředitel NOHO Energy Ondřej Ludvík.
Z toho, že lidé v naprosté většině referend větrníky odmítli, vyvstává podle projektového manažera společnosti NOHO Charlese Kulčeka další otázka: Čím tedy v Česku do budoucna vyrábět cenově dostupnou elektřinu? „I kdyby se uhlí prodlužovalo, stejně to nebude do doby, než se postaví nové jaderné bloky. A jestliže Češi říkají v referendech větrníkům ne, ať navrhnou alternativní řešení nebo musíme počítat s tím, že cena elektřiny poroste a budeme za ni platit mnohem více než teď,“ uvádí Kulček.
„Pokud má obec s investorem uzavřenou plánovací smlouvu, může dojít k nějakému soudnímu sporu, nebo se mohou dohodnout, uvidíme. Je strašně předčasné hodnotit, jak to dopadne. Bude záležet na pozici nového zastupitelstva,“ shrnuje Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
Sára Mazúchová
Sára začínala ve studentském časopise Brainstorm. V ekonomické redakci MF Dnes a iDNES.cz ji naprosto pohltilo téma energetiky, kterému se bude věnovat, dokud to bude zajímavé (tedy s největší pravděpodobností až do konce svých dnů). Má dvouletého syna a až na to jednou bude mít čas, napíše knížku.
