Brusel může akcelerační zóny odmítnout. Tři gigawatty se do oblastí pro obnovitelné zdroje vejdou jen na papíře

Evropská komise bude v následujících měsících posuzovat, zdali Česko dobře vymezilo a navrhlo akcelerační oblasti. Už nyní se nicméně na prvním příkladu z Olomoucka ukazuje, že zóny povedou spíš k omezování projektů větrných elektráren než k jejich usnadňování. A to by mohl být problém.

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje plánovala u obce Norberčany na Olomoucku postavit šest větrných elektráren o výšce 240 metrů. Záměr nyní prochází procesem posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), firma ho nicméně bude muset přehodnotit.

Plánovaný projekt se totiž nachází uvnitř druhé největší akcelerační oblasti pro větrnou energii, v níž Územní rozvojový plán omezuje výšku větrných elektráren na 185 metrů. Důvodem má být ochrana krajinného rázu, konkrétně „jedinečného obrazu bruntálských sopek“, píše se v odůvodnění akcelerační zóny Norberčany.

„Budeme samozřejmě respektovat případná omezení parametrů projektu daná příslušností do akcelerační zóny,“ uvádí tiskový mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Podle informací Ekonews bude muset výškový limit splňovat pět ze šesti plánovaných větrných elektráren. Jedna pozice se nachází mimo akcelerační oblast. V každém případě se podmínky v zóně neblaze podepíšou na ekonomice celého projektu.

„Investor může postavit větrnou elektrárnu o výšce 185 metrů. Pak ale stát nemůže čekat, že cena elektřiny z ní vyrobené půjde pod současnou úroveň necelých tří korun za kilowatthodinu,“ upozorňuje programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Plašiče ptáků a netopýrů navíc prodraží počáteční investici o jednotky milionů korun,“ dodává. Naráží tím na fakt, že kromě výškových limitů platí v zónách plošná podmínka instalace odpuzovačů nebo detekčních systémů ptáků a netopýrů.

Přijdou miliardy z Bruselu?

Když ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček před dvěma týdny oznámil, že vláda schválila akcelerační zóny, zdůrazňoval, že jde o minimalistickou variantu, o nutné zlo, které je potřeba schválit kvůli miliardám z Bruselu. Teď vicepremiéra a jeho úředníky čeká těžší úkol: bude muset Evropské komisi vysvětlit, že udělal pro akcelerační oblasti maximum. Součástí vládního uskupení je totiž strana Motoristé sobě, která zvolila bojkot rozvoje větrných elektráren za jedno ze svých témat.

Akcelerační oblasti jsou jedním z milníků Národního plánu obnovy, což je soubor reforem a investic, ke kterým se Česko zavázalo v roce 2021 po pandemii. Na vymezení zón závisí deset miliard korun, které by měly přijít na dotacích z Evropské unie. A právě kvůli této částce nakonec ke schválení akceleračních oblastí došlo – vedle Havlíčka to opakovaně potvrdil i poslanec za hnutí Motoristé sobě Filip Turek.

Není však jisté, že minimalistickou verzi zón s řadou omezení – které projekty spíš komplikují, než aby je usnadňovaly – bude Brusel považovat za kýžený impuls pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Představitelé Evropské komise se k tématu zatím konkrétněji vyjadřovat nechtějí.

„Jakmile bude žádost o platbu podána, Komise tento cíl posoudí v souladu s nařízením o RRF (Recovery and Resilience Facility je fond Nástroj pro oživení a odolnost, z něhož se peníze čerpají, pozn. aut.) a prováděcím rozhodnutím Rady,“ uvedlo zastoupení Evropské komise v Česku na dotaz Ekonews.

„Evropská komise ani Česká republika nemají zájem situaci ohledně akceleračních zón vyhrotit, aby došlo k zastavení plateb z Národního plánu obnovy. To je nejzazší možnost, kterou Komise nebude chtít bezdůvodně využít. Pokud má Komise výhrady, tak je může české straně sdělit,“ komentuje dění výzkumný spolupracovník institutu Europeum Filip Křenek.

„Na druhou stranu se Komise dívá na skutečné dopady. Nikoliv jen na to, zda akcelerační zóny vzniknou ,na papíře‘, ale na to, jestli tak, jak jsou definované, mohou splnit svůj deklarovaný účel. Pokud by měly být podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie uvnitř akceleračních zón ve skutečnosti složitější než mimo ně, tak to je samozřejmě pádný důvod pro zastavení plateb. Takové zóny jednoznačně nesplňují podmínky Národního plánu obnovy, tedy že instalace obnovitelných zdrojů v akceleračních zónách má být snadnější a rychlejší,“vysvětluje Křenek.

Prolézt s odřenýma ušima

Česko se zavázalo vymezit akcelerační oblasti s potenciálem pro nejméně tři gigawatty instalovaného výkonu. Ze simulace Hnutí Duha vyplývá, že vymezené oblasti tento závazek plní jen s minimální rezervou.

Analýza zohlednila výškové limity, větrný potenciál, ale i faktor hluku. Akcelerační zóny mají být minimálně půl kilometru od zástavby, v praxi ale tak blízko od prvního obydlí větrníky stát nebudou, a to právě kvůli hlukovým limitům. „Větrná farma s více větrnými elektrárnami reálně nemá šanci splnit platný hlukový limit 500 metrů od zástavby,“ upozorňuje Rovenský.

„Pro větrné akcelerační oblasti nám v simulaci vyšel maximální potenciál instalovaného výkonu 1,798 gigawattu. Oblasti pro fotovoltaiku mají podle oficiálních podkladů ministerstva životního prostředí potenciál 1,254 gigawattu. Dohromady tedy 3,052 gigawattu – nejtěsnějším možným způsobem nad tři gigawatty, které slíbili Komisi,“ uvádí Rovenský.

„V reálu je ovšem tenhle cíl naprosto nesplnitelný. Jde o maximální možný potenciál zaplnění oblastí, tedy do sta procent oblastí umístíte sto procent toho, co se tam legálně a technicky může vejít. V reálném světě to nejde naplnit,“ upozorňuje analytik.

„Je otázkou, jestli se deklarovaný výkon vejde do necelých 300 kilometrů čtverečních. Vláda to bude muset u Evropské komise obhájit,“ doplňuje Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Naplnění prý není možné předjímat

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které žádost o poslední platbu z Národního plánu bude odesílat, si je jisté úspěchem. „S Evropskou komisí probíhá komunikace na toto téma již delší dobu. Nyní budeme schválený materiál včetně doprovodné argumentace a podkladů poskytovat Komisi, která jej bude hodnotit. V této věci vedeme kontinuální dialog s Evropskou komisí a vše se svými partnery diskutujeme,” uvádí tiskový mluvčí resortu Tadeáš Provazník.

„Nedomníváme se, že stanovené výškové limity by diskvalifikovaly dané akcelerační oblasti jako celek. Na trhu existují technologie, které je možné umístit i v takto vymezených zónách, a technologie se navíc rok od roku zlepšují. Zároveň je nutné zdůraznit, že akcelerační oblasti neznamenají automatické povolení pro výstavbu solárů či větrníků. To, zda dojde v rámci vymezených akceleračních oblastech k samotné výstavbě a k naplnění stanoveného minimálního potenciálu, není možné v tuto chvíli předjímat, a zejména se nejedná o podmínku pro čerpání prostředků z Národního plánu obnovy,“ tvrdí Provazník.

Nutno poznamenat, že Evropská komise se už v minulosti s nedokonalým naplněním milníku Česka spokojila. Opět to souvisí s akceleračními oblastmi. Součástí třetí žádosti o výplatu, kterou Komise schválila na podzim roku 2024, byl milník „Metodika pro vymezení oblastí pro urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“. V jeho rámci mělo Česko udělat zákon o akceleračních zónách (k čemuž došlo) a mělo o tomto nástroji osvětově informovat veřejnost.

Konkrétně se v milníku píše: „Metodika se stanoví ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně komunikace s veřejností a transparentního dialogu. Ministerstvo životního prostředí poskytuje krajům a obcím pomoc a zajišťuje komunikační osvětové akce týkající se oblastí pro urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie.“

Zrušená informační kampaň nevadila

Komunikaci kolem akceleračních oblastí ale v posledním roce zaplavily šum a dezinformace. Informační kampaň, která měla vyvracet fámy okolo větrných elektráren, byla na začátku tohoto roku po příchodu strany Motoristé sobě na ministerstvo životního prostředí zastavena.

Po zveřejnění návrhu akceleračních oblastí na jaře se proti nim vzedmul masivní odpor. Obce, v jejichž těsné blízkosti měly zóny být, si stěžovaly na to, že s nimi záměr nikdo předem nediskutoval. Na ministerstvu pro místní rozvoj se k návrhu sešly tisíce připomínek. Rozjela se rozsáhlá antivětrná kampaň. Po celé republice se konaly besedy, na nichž kromě dezinformací o dopadu větrných elektráren na zdraví zaznívaly konkrétní návody, jak se lidé mají proti větrníkům a akceleračním zónám bránit.

Evropská komise nicméně Ekonews potvrdila, že v tom nevidí problém, protože se informační činnost vymezená v milníku měla vztahovat k aktivitám prováděným v průběhu přípravy metodiky. K tomu podle Komise došlo. Neposkytla sice žádné konkrétní stanovisko, podle informací redakce nicméně Komisi stačilo, že ministerstvo životního prostředí uspořádalo setkání se zástupci krajů a že zřídilo rozšířenou meziresortní pracovní skupinu.

Ministerstvo životního prostředí se k tomu vyjadřuje takto: „Přestože nebyla realizována samostatná komunikační kampaň, informování veřejnosti bylo zajišťováno prostřednictvím jiných nástrojů,“ uvádí zástupkyně tiskové mluvčí resortu Kateřina Pacíková. „Ministerstvo životního prostředí v rámci přípravy akceleračních oblastí průběžně zveřejňovalo informace o jejich účelu, způsobu vymezování, průběhu přípravy i související dokumentaci na svých internetových stránkách v sekci věnované akceleračním oblastem.“

„V souladu se stavebním zákonem byl zároveň zajištěn proces veřejného projednání návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu. V jeho rámci byla problematika akceleračních oblastí odborně představena veřejnosti, byly zodpovězeny veškeré dotazy vznesené během projednání a následně měl každý možnost uplatnit své připomínky,“ dodává Pacíková.