Závislost českého exportu na Německu může zmírnit větší diverzifikace vývozu. Pomoci by v tom mohla silnější ekonomická diplomacie i zaměření na technologicky vyspělé obory, včetně technologií na dekarbonizaci. Vyplývá to z nedávné studie neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky. Analytik organizace Kryštof Kruliš popisuje, jaké má Česko možnosti tuto závislost zmírnit.
Neměli bychom se nechat frustrovat omnibusem. Udržitelnost je daleko širší, říká odborník na ESG Andreas Rasche z Copenhagen Business School. Naději vidí v dobrovolném reportování i v tom, že se z udržitelnosti může stát nástroj pro získání větší nezávislosti.
Denisa Barešová patří mezi nejobsazovanější herečky své generace. Nebojí se otevírat složitá témata od duševního zdraví po náročnost herecké profese. O tom, jak hledá udržitelnost v osobním životě i v práci, mluví v rozhovoru s Ekonews.
Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. Dnes Jakub Nekvasil pořádá environmentální vzdělávací programy na školách a věří, že mladí lidé potřebují hlavně konkrétní řešení, ne jen varování před krizí.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Až 25 dravých ptáků otrávených karbofuranem se ročně najde v české přírodě. Je to ale jen zlomek skutečného počtu. Klára Hlubocká se dvěma retrívry roky pročesává českou krajinu a pátrá po travičích, kteří kromě kun a lišek likvidují i chráněné dravce. Někdy dávají návnady i na místa, kde lidé venčí psy.
„Leadership nemá zodpovědnost jen dodávat výsledky pro akcionáře, ale také za to, jak se firma angažuje ve společnosti a jak udává směr v nových tématech,“ uvádí Renata Mrázová, hlavní personalistka globální investiční skupiny FNZ.
Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě a které projekty fungují.
Až polovina potravin, které děti ve vídeňských školách a školkách dostanou na talíř, pochází z bio produkce. Vzdělávací instituce se pod vedením tamního magistrátu snaží také o zapojení výuky o potravinách do vyučování, jak popisuje Julia Hass, koordinátorka projektu SchoolFood4Change.
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
