Unie řeší, jak se postavit k umělé inteligenci (AI). Připravuje k ní proto nový akt, který nastaví pravidla pro její využívání. Debata se však nevede jen o tom, zda vývojářům „přistřihnout ...
Nové nařízení „EU deforestation regulation“ má zakázat dovoz šesti zemědělských komodit a výrobků z nich, pokud pocházejí z nelegálně odlesněné půdy. Dotkne se to i produktů z nich. Evropský parlament o něm má hlasovat v září.
Tři sta miliard eur poputuje na opatření, která mají v následujících letech pomoci Evropě se zbavit závislosti na ruském plynu a zároveň přispět k řešení klimatické změny. Balíček s názvem REPowerEU navrhla Evropská komise s tím, že největší rozvoj mají zažít solární elektrárny.
Green Cat je dost netradiční reklamní agentura. Dělá kampaně zaměřené na ekologická témata, ale než se do spolupráce pustí, rozmýšlí si, jestli po ní klient nechce jen nátěr nazeleno.
Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.
Evropská unie přechází ke klimaticky neutrální ekonomice. Přinášíme přehled důležitých nařízení a zákonů, které letos nabyly účinnosti nebo se o nich jedná.
Nejnovější kampaň řetězce dm drogerie markt si hraje s ekologickým pouličním uměním. V Praze a Plzni se během května objeví venkovní malby, které budou využívat barvy se samočisticím efektem.
Zatímco válka na Ukrajině trvá již přes dva měsíce, potravinová krize se zatím tolik neprojevuje. Vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina produkují zhruba třetinu světové produkce pšenice, měly by se Asie, Afrika i Evropa mít minimálně na pozoru.
Za středočeskou vesnicí Pchery severně od Kladna stojí dvě větrné elektrárny. Skoro devadesát metrů vysoké věže uvedla firma VTE Pchery do provozu v roce 2008. Šlo tehdy o nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku. Starostka Kateřina Mahovská popisuje, jak funguje zelená energetika na obecní úrovni a „větrníky“ za domem.
Okruh firem, které musejí povinně zveřejňovat data o dopadu své činnosti na životní prostředí, by se měl výrazně rozšířit. Rozhoduje o tom takzvaná reportovací směrnice Evropské unie. Nyní se nicméně jedná o tom, že začne platit o rok později, než se plánovalo. Až v roce 2024.
