Finanční instituce a soukromí investoři se přizpůsobují rizikům, která se objevují s čím dál tím výraznějšími projevy klimatické změny. Základem pro firmy je schopnost rychle se přizpůsobit měnícím se podmínkám.
Recyklace plastů je jedním ze způsobů, jak se do spotřebních výrobků včetně dětských hraček dostávají toxické látky. Největší riziko hrozí u černě zbarvených výrobků, ve kterých se vyskytuje recyklovaný elektroodpad.
Plastové sáčky jen na maso a ryby, konec malých šampónků v hotelech, to jsou jedny z mnoha změn, které přináší nová obalová směrnice Evropské unie. O jednotlivá opatření je ale velký boj, což se ukázalo při hlasování v Evropském parlamentu minulý týden.
Online prodejce Rohlík zahájil pilotní sběr nápojových PET lahví. Po kamenných řetězcích jako je Lidl a Kaufland tak jde o dalšího z obchodníků, který sběr nápojových obalů zkouší ještě před platností zákona.
Zelená tvrzení módního průmyslu bývají špatně ověřitelná. Vybrali jsme pět takových, která se často opakují a na které si dát při snaze nakoupit módu udržitelně pozor.
Josef Dvořáček, šéf a spolumajitel Sonnentoru, byl nejprve k měření uhlíkové stopy u nich ve firmy skeptický. Jak změřit hodnoty, které vychází zevnitř firmy, jak chcete změřit svoji víru, přirovnával jejich situaci. Po auditu ale změnil názor.
Suroviny vyráběné z derivátů fosilních paliv se dnes přidávají téměř do všech čisticích prostředků a produktů péče o tělo k zajištění pěnivosti. Unilever proto spolupracuje s firmou Evonik, která bude jejich náhradu získávat z kukuřice.
Nečinnost v udržitelnosti se do konce století prodraží na 2,5 bilionu ročně. Takový závěr přinesla konference Rok Změny. Zmíněná částka představuje náklady, které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé transformace ekonomiky.
Strategické projekty spolknou zhruba polovinu ze čtyřiceti miliard korun, které mají získat regiony poškozené těžbou uhlí. Jistou dotaci má šest projektů, ke všem ale měla výběrová komise výhrady. Jeden projekt vrátila zpět.
Dvacítka firem a institucí se spojila v Alianci pro bezemisní budoucnost (ApBB). Společnosti, mezi kterými jsou třeba ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka či stavební firma Wienerberger, chtějí českému průmyslu usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie.
Regulace tlačí firmy k tomu, aby měřily svou uhlíkovou stopu a snažily se o její snížení. Mohou k tomu využívat i takzvané offsety spočívající v tom, že si firma od někoho koupí určité množství oxidu uhličitého odstraněného z atmosféry. Tyto „odpustky“ ale ne vždy fungují tak, jak se jejich prodejci i kupci tváří.
