Krajina u Jaroměře se díky práci ornitologů proměnila za dvě dekády k nepoznání. Dává domov stovkám druhů ptáků, vzácným obojživelníkům i hmyzu. Nové chodníky a pozorovatelny umožní návštěvníkům dostat se k nim blíže.
Ochrana travních porostů může být významnou součástí klimatického řešení, odhalili experti z Výzkumného ústavu pro krajinu ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR a Univerzitou Karlovou. Jejich zjištění publikoval odborný časopis Functional Ecology.
Pavel Brodecký už nemohl poslouchat, že v Česku se příroda chrání příliš přísně a že je proto třeba rušit chráněná území a CHKO. Dal si tu práci, vyhledal data a na svém Facebooku zveřejnil mapu, jak je to doopravdy. Česko chrání jen necelých 22 procent svého území, což je méně než Německo, ale i Slovensko, Polsko či Rumunsko.
„V našich moderních dějinách není zdokumentován jediný útok vlka na člověka. Na Slovensku jsem se s vlky setkal a musím říct, že jsou stejně jako ostatní divoká zvířata mimořádně plaší,“ uvádí Jan Suchý, který pomáhá policii při vyšetřování environmentální kriminality.
Finanční nástroj EU pro životní prostředí a klima LIFE, který zahrnoval také peníze na ochranu biodiverzity, má od roku 2028 skončit. Prostředky, které byly dříve jeho součástí, mají být začleněny do několika „megafondů“. Některé státy včetně Česka se snaží změnit situaci.
Přestože ochránci přírody betonové překážky na řekách nevidí rádi, existují i projekty, které umožňují migraci ryb a řeku tolik nesvazují. Podnikatelé ve vodní energetice však mají pocit, že jim stát nepřeje.
Téma biodiverzity je pro byznys energetického koncernu ČEZ významné. „Pro nás je důležité, jak fungujeme v přírodě a jak nás příroda ovlivňuje, a proto je to pro nás materiální téma a musíme se mu věnovat,“ vysvětluje Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ a její ESG officer.
