Michal Servus patřil k posledním dvěma ředitelům, kteří dosud „přežili“ nástup Motoristů sobě do vedení ministerstva životního prostředí. Nyní je na místo vrchního ředitele sekce ochrany přírody a krajiny vypsáno výběrové řízení.
Stačí pár kroků od okraje Krnova a krajina se náhle promění. Obnažené skalky vystřídají suché, vonící trávníky, ty se svažují do vlhkých luk a mezi tím vším rostou osamocené solitérní stromy, útočiště pro hmyz i stín pro kolemjdoucí. Na necelých dvaceti hektarech tu leží jedna z nejpestřejších lokalit celého Slezska.
Zásadní pro nás bylo zastavení„vybíjecí novely“ zákona o myslivosti, kterou pod rouškou zvýšení práv vlastníků prosazovaly některé politické a zájmové subjekty, říká člen Okresního mysliveckého spolku Příbram Radek Podhorecký.
„Už teď musíme řešit náklady spojené s odstraňováním existující kontaminace. Klíčové je však zabránit tomu, aby tyto látky do životního prostředí dále dostávaly a hromadily se v lidském těle,“ uvádí švédská politička Jessika Roswall.
Jiří Šindelář společně s ochranáři proměnil zarostlý areál prvorepublikové botanické zahrady v živé ekocentrum. Místo sádek vznikají nádrže pro ohrožené vodní druhy a do prostoru, který desítky let chátral, se vrací jak příroda, tak vzdělávání.
Chráněná krajinná oblast Soutok na jihu Moravy existuje necelý rok. Ačkoliv její vyhlášení provázely kontroverze a nevole části místních i přespolních, dnes už je přirozenou součástí života obyvatel Břeclavi a okolí.
Ochrana travních porostů může být významnou součástí klimatického řešení, odhalili experti z Výzkumného ústavu pro krajinu ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR a Univerzitou Karlovou. Jejich zjištění publikoval odborný časopis Functional Ecology.
Pavel Brodecký už nemohl poslouchat, že v Česku se příroda chrání příliš přísně a že je proto třeba rušit chráněná území a CHKO. Dal si tu práci, vyhledal data a na svém Facebooku zveřejnil mapu, jak je to doopravdy. Česko chrání jen necelých 22 procent svého území, což je méně než Německo, ale i Slovensko, Polsko či Rumunsko.
Některé typy sloupů elektrického vedení jsou pro ptáky smrtící. Energetici měli ty nebezpečné vyměnit do loňského července, ale nestihli to. Vláda jim proto prodloužila lhůtu do roku 2035. Ochránci přírody a ornitologové upozorňují, že výměna neprobíhá dostatečně rychle.
Skotští výzkumníci přišli na to, jak zabránit kunám požírat tetřeví vejce. V kritickém období roku je přikrmují, a tím pomáhají tetřevům vychovat mladé.
