Evropská komise Slovensku pozastavila část peněz z plánu obnovy. Výhrady se týkají ochrany národních parků a rozvoje větrné energetiky. Česku naopak Komise předběžně schválila vymezení akceleračních zón, přestože jich vláda nakonec ponechala jen zhruba polovinu.
Evropská komise včera předběžně potvrdila, že Slovensko splnilo většinu podmínek pro vyplacení 548 milionů eur z evropského fondu obnovy. Dva ze 28 závazků ale neuznala a Slovensku proto zatím pozastavila 62,5 milionu eur (v přepočtu 1,5 miliardy korun). Nesplněné závazky se týkají ochrany národních parků a rozvoje větrné energetiky.
Předběžné hodnocení nyní dostal Hospodářský a finanční výbor. Slovenská vláda má dva měsíce na předložení dalších důkazů. Pokud Komisi slovenská strana nepřesvědčí, o příslušnou část peněz přijde. Jde o 17,4 milionu eur za ochranu přírody a 45,1 milionu eur za akcelerační zóny.
Nástroj pro oživení a odolnost, z něhož se financoval také český Národní plán obnovy a slovenský Plán obnovy a odolnosti, letos totiž končí. Komise vyplácí peníze až po splnění předem dohodnutých milníků a cílů. Státy je měly dokončit do konce srpna a žádosti o poslední platby podat do konce září.
Jedna zóna místo dvou
Slovensko si v plánu obnovy stanovilo, že vymezí alespoň dvě akcelerační oblasti pro větrnou energetiku s celkovým potenciálním výkonem nejméně 300 megawattů. Oblasti měly být dostatečně velké a zároveň mít vhodné větrné podmínky, aby se v nich výstavba elektráren vyplatila.
Nakonec vláda letos v srpnu vymezila oblast jenom jednu, a to na východě země v okresu Michalovce. Ministerstvo hospodářství původně vybralo osm lokalit, resort životního prostředí nechal ale nakonec projít pouze jednu, rozdělenou na dvě lokality. Jejich plánovaný výkon měl požadovanou hranici překročit o jediný megawatt, tedy dosáhnout 301 megawattů.
„Evropská komise zpochybňuje, zda navržené území umožňuje současně dosáhnout požadované kapacity a energetické využitelnosti. Z tohoto důvodu Komise zatím nepovažuje cíl za splněný,“ vysvětluje slovenský Úřad vicepremiéra pro plán obnovy. Slovenská strana chce své argumenty podpořit také nezávislým odborným posudkem, který nechá vypracovat.
Větrná energetika je u našich sousedů podle Slovenské asociace udržitelné energetiky stále v úplných začátcích. Na konci loňského roku v zemi fungovaly pouze dva větrné parky s celkem pěti turbínami o výkonu 3,1 megawattu. V evropském srovnání se Slovensko v roce 2024 umístilo na předposledním místě, před Maltou a spolu se Slovinskem.
Problém jsou pralesy a tetřev
Druhá výhrada se týká ochrany přírody ve slovenských národních parcích. Tamější ministerstvo životního prostředí se při revizi plánu obnovy zavázalo, že nejpřísnější stupeň ochrany bude zahrnovat všechny pralesy, pralesovité porosty i porosty, v nichž žije tetřev hlušec.
V Nízkých Tatrách ale podle slovenského Denníku N část lesů, které tento pták obývá, zůstala mimo nejpřísnější režim ochrany, a dokonce i mimo hranice národního parku. Zástupci nevládních organizací navíc upozorňují, že rozsáhlé plochy starých lesů zůstaly bez ochrany také v Nízkých Tatrách a Malé Fatře.
Komise své výhrady shrnula tím, že „ne všechny zranitelné oblasti byly zařazeny do nejvyššího stupně ochrany“. Slovenská Úřad vicepremiéra pro plán obnovy k tomu uvedl, že opatření k ochraně tetřeva prováděla ještě minulá vláda. Dodat plánuje konkrétní údaje, mapy i právní argumenty, jimiž hodlá doložit, že požadavky na ochranu splnilo.
Výhrady k českým zónám
Česku Komise žádost o poslední platbu schválila ještě na konci října. Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že peníze dorazí v prosinci.
„Včasné předložení závěrečné žádosti o platbu a její rychlé a kladné posouzení ze strany EK řadí Českou republiku k úspěšným členským státům EU z hlediska plnění stanovených milníků a cílů a čerpání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost,“ uvedla vrchní ředitelka sekce fondů Evropské unie Ministerstva průmyslu a obchodu Jitka Opičková.
Mezi splněnými cíli a milníky bylo také vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje, přestože vláda jejich rozsah oproti původnímu návrhu zmenšila. Česko se zavázalo vymezit oblasti s potenciálem pro nejméně tři gigawatty instalovaného výkonu. Vláda schválila změnu územního rozvojového plánu 27. července a ta začala platit 25. srpna.
Z původních 110 navržených oblastí jich nakonec zůstalo 61. Z toho 49 počítá s větrnými elektrárnami a 12 s fotovoltaikou. Celková plocha klesla na necelých 300 kilometrů čtverečních, tedy zhruba na 11 procent původního návrhu. Oblasti se nachází ve 13 ze 14 krajů.
Komise v hodnocení upozornila také na podmínky, které mohou budoucí výstavbu větrných elektráren komplikovat. Ve třiceti oblastech úřady omezily maximální výšku turbín na 185 nebo 200 metrů. U deseti z nich ale podle Komise chybí zdůvodnění, proč je takový limit nutný. Omezení může zúžit výběr turbín, snížit výrobu elektřiny a zhoršit návratnost projektů. Mimo to vytýká také omezení plochy bateriových úložišť na jednu turbínu.
Tyto výhrady ale podle Komise nemění nic na tom, že Česko podmínku splnilo. I bez deseti oblastí, u nichž zpochybnila výškové limity, by totiž zbývající zóny nabízely odhadovaný výkon o 459 megawattů více, než je cíl.


