„Téměř šestinásobně jsme snížili plochu pro výstavbu větrných elektráren,“ pochlubil se vládní zmocněnec Filip Turek při prezentaci dnes zveřejněného návrhu mapy akceleračních zón. Turek ale vychází z čísel, která nikdo nebral v potaz a jež nedávají smysl.
Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek na pondělní tiskové konferenci sdělil, že se vládě podařilo šestkrát zmenšit plochu pro takzvané akcelerační zóny, kde bude možné ve zjednodušeném režimu stavět větrné a solární elektrárny. Podle expertů ale tato čísla neodrážejí realitu a zveřejněná mapa odpovídá splněnému zadání předchozí vlády.
Filip Turek prohlásil, že oproti původnímu návrhu, který vznikl na podkladech Výzkumného ústavu pro krajinu a vytipoval 2685 čtverečních kilometrů potenciálně vhodných pro obnovitelné zdroje, byla plocha pro zjednodušenou výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren po zohlednění dalších limitů a veřejných zájmů a na základě detailního posouzení snížena na 474 kilometrů čtverečních a 94 oblastí. Prý je to zásluha současné vlády.
„Posouzením na volně žijící druhy živočichů, planě rostoucí rostliny a přírodní stanoviště prošlo 1314 km2. V dalším procesu byl hrubý odhad snížen na 800 až 900 km2. To proti necelým 500 kilometrům čtverečních, které avizovali, mé základní matematické znalosti říkají, že není šesti- ale spíše 1,6násobek,“ počítá Petr Holub, odborník na dekarbonizaci a bývalý vrchní ředitel zrušené sekce na ochranu klimatu na ministerstvu životního prostředí.
Turek počítal i plochu obcí
Kde se tedy vzalo Turkovo číslo 2685 kilometrů čtverečních? Podle expertů jde pravděpodobně o území, které počítalo i s intravilánem obcí, tedy zastavěným územím, a nebyla v něm zahrnuta uvažovaná 500metrová vzdálenost pro výstavbu od obcí.
„V těch 2685 km2 vůbec nebyla zohledněna sídla. Od počátku se pracovalo s tím, že následně bude zanesen ‚buffer‘ 500 metrů od obcí, čímž se plocha zmenší na zhruba 1 300 m2, a pak se bude dále upravovat. Čili jde o přirozený vývoj toho, co zadala minulá vláda,“ vysvětluje analytik nevládního neziskového think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky Martin Abel. „Vzniklo to organicky tím, že se dodržovaly postupy a předpisy. Tato vláda nikdy nezadala, aby se něco měnilo,“ dodává Abel.
Každý zapojený úřad posuzoval svá vlastní hlediska, tedy jakýsi filtr, který po zanesení do původní mapy vytvořil její nynější podobu. Ta je ode dneška veřejná.
Sběr dat o územích začal v letech 2023 a 2024. Nejprve vzniklo 159 oblastí a jejich počet se postupně snižoval například v rámci screeningu krajinného rázu. Do procesu byly zapojeny spolu s Výzkumným ústavem pro krajinu také Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy či Ústav územního rozvoje, který pořizuje dokumentaci. Loni v prosinci byl zveřejněn prvotní podklad, nikoli finální mapa akceleračních zón.
Dneškem startuje proces, kdy lidé a obce mohou podávat své připomínky. V polovině května pak proběhne veřejné projednání. Podle Abela se zóny musejí schválit nejpozději na jednání vlády 27. července.
500 metrů, nebo kilometr?
Zveřejněný návrh akceleračních zón počítá s tím, že minimální vzdálenost větrné elektrárny od obce bude 500 metrů. Jak vyplývá z tabulky Joint Research Centre, což je vědecký a znalostní útvar Evropské komise, se tato hranice nevymyká evropské praxi. Půl kilometru mají jako limit ve Francii, Chorvatsku či v Bulharsku. Větší vzdálenost je běžná v Rakousku (1000 až 1500 metrů). Roli hraje hustota osídlení i individuální výška větrníků.
Turek na tiskové konferenci zmínil, že by se vzdálenost měla zvětšit po novelizaci stavebního zákona. Podle Abela to ale nejspíše politici nestihnou včas projednat, navíc by se tím značně zmenšil potenciál pro kapacitu větrných elektráren. Konec srpna je poslední termín na schválení akceleračních zón vládou, pokud nechce český stát přijít na dotací z Evropské unie až o 25 miliard korun z Národního plánu obnovy.
Asociace pro mezinárodní otázky uvádí, že u obce Mikuleč na Svitavsku by se při vzdálenosti tisíc metrů od obce snížila plocha akcelerační oblasti o 61 procent. Z odůvodnění návrhu vyplývá, že vymezení akceleračních oblastí ve vzdálenosti větší než 500 metrů od obcí by pro většinu oblastí znamenalo, že nedosáhnou požadované rozlohy 2,5 kilometru čtverečního. „Rozsah akceleračních oblastí by nadále nesplnil požadovaný cíl vymezit akcelerační oblasti pro umísťování zdrojů energie o požadovaném výkonu 3000 MW,“ stojí v materiálu. A to znamená, že by Česko přišlo o dotace.
„Další otázkou je, zda by nový ‚buffer‘ byl technologicky neutrální, nebo by se vztahoval i na další potenciálně hlučné stavby, jako jsou dálnice či vysokorychlostní tratě,“ dodává Abel.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
