Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.
Zahrady lépe odolávající suchu jsou v těchto dnech dobře poznat. V Česku se už může pochlubit certifikátem Přírodní zahrada zhruba sedm set míst. V praxi to znamená, že se zahrádkáři nepoužívají rašelinu, chemii či zavlažují dešťovou vodou.
Bolševník je invazivní rostlina, která nejen v Evropě vytlačuje od 50. let původní flóru a škodí přírodě. Právě ta se stala příměrem, s pomocí něhož litevští umělci v těchto dnech, kdy se ve Vilniusu chystá summit NATO, poukazují na ekocidu, kterou páchá Rusko na Ukrajině.
Tuzemská města kvůli většímu suchu a vysokým letním teplotám mění péči o travnaté porosty. Méně sečená tráva totiž pomáhá zadržovat vodu v půdě a ochlazuje okolí. Nový přístup navíc prospívá i hmyzu.
Michal Hrdlička chová ovce a na rodinném statku v Brníčku u Zábřehu vyrábí produkty z jejich mléka - od brynzy až po zrající sýry. Nejdřív ale projel kus světa. S turisty jezdil po horách na koni, vyráběl westernová sedla nebo pracoval na farmách na Novém Zélandu a v Austrálii, než se vrátil domů a koupil starý statek.
Statek Vodňanský v osadě Stranné v Blíževedlech na Českolipsku čítající až 500 hektarů leží v členité krajině. Pase se tu masný skot, žlutě bují řepka, pomalu se začíná červenat jetel nachový a zelená se mladý chmel. Takto rozmanitě tady hospodaří cíleně. Vedle výnosů jde rodině Vodňanských i o podporu biodiverzity.
Zemědělské dotace nemají vliv na rozmanitost způsobů využití zemědělské půdy, ale pouze zvyšují příjem zemědělců, ukazuje nová studie českých vědců. Podle ministerstva zemědělství ale dotace dosáhly svého záměru, na biodiverzitu se nezaměřovaly.
Když se Míla Hilgertová rozhodla vrátit život rodinnému statku po pradědečkovi ve Velkých Přílepech za severozápadním okrajem Prahy, pěstování květin bylo nedílnou součástí projektu. Zkušenost s půdou měla z komunitní zahrady Kompot v nedalekých Středoklukách a květiny ji vždy lákaly.
Projekt Sázíme Česko vsadil na emotivní a nákladný marketing na sociálních sítích. K výsadbě stromků tím přitáhl tisíce lidí, kteří od Sázíme Česko nakoupili sazeničky po 69 korunách a jako dobrovolníci je zdarma sází v holinách po kůrovci. Sázíme Česko slibovalo obnovu lesů v ČR a zpomalení klimatických změn, podle kritiků kampaně však jde spíš o tvrdý byznys a zelené lhaní.
Martin Václavek se rozhodl obrovské lány v Otnici u Brna přepůlit zatravněným stromořadím. Jako myslivci mu leží na srdci hlavně osud místní zvěře, důležitý je pro něj ale i stav půdy.
