Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Během posledních let uhynulo několik stovek miliónů ryb na lososích farmách. Podle vědců je důvodem oteplování moří a oceánů, ale i využívání technologií. Výsledky přinesla studie kanadské univerzity, která analyzovala data největších světových producentů lososů.
Obřím vertikálním farmám se v posledních letech příliš nedařilo a řada těch největších v zahraničí, ale i některé v Česku, skončila. Jejich provoz totiž potřebuje velké množství energie a řada společností neustála jejich prudké zdražení.
Část zemědělské komunity v uplynulých dnech exhibovala po Evropě na traktorech za udržení konvenčního zemědělství. To ale nemá v dalších letech a desítkách let, kdy budeme čelit oteplování, šanci. Půdu je třeba ozdravit, vrátit jí uhlík a vodu.
„Současný systém produkce a spotřeby potravin dlouhodobě nemůže fungovat. Změna je nutná, a pokud se k ní neodhodláme sami, tak k ní budeme přinuceni okolnostmi,“ říká Dana Kapitulčinová, spolupracovnice Centra pro otázky životního prostředí UK.
Jaroslav Pilný si ještě nedávno říkal král multi-levelu neboli síťového marketingu. V Česku patřil mezi hlavní prodejce sítě Lyoness, v níž řada lidí utopila velké peníze. Nyní „obchoduje“ se stromy v Kolumbii a láká na výdělky z byznysu s nimi.
V Evropské unii se smí používat glyfosát dalších deset let. O prodloužení licence herbicidu, který začal jako první prodávat americká společnost Monsanto v produktu s názvem RoundUp, rozhodla Evropská komise na konci loňského roku. Ekologické organizace přesto před použitím látky varují.
Klimatická změna ohrožuje i pivovary a Plzeňský Prazdroj vymýšlí, jak zajistit kvalitu a objem pěstovaného ječmene. Jeho pěstební plocha v Česku se za poslední tři dekády snížila téměř o polovinu.
Regenerativní zemědělství postrádá přímou oporu v českých zákonech, zájem o ně ale mezi hospodáři roste. Ti by se měli v přechodu vzájemně podporovat, protože právě obavy často brzdí vůli ke změně. Musí se ale smířit s poklesem výnosů v prvních letech.
Lososí farmy znečišťují moře a oceány, ryby v nich často trpí a navíc nikdo pořádně nekontroluje, co se na nich děje. Frederik W. Mowinckel popisuje, co je na lososím průmyslu špatně a jak by se věci měly změnit.
Extrémní sucho v Indii a Thajsku tlačí cenu cukru ve světě na nejvyšší úroveň za posledních třináct let. Česka by se to ale výrazně dotknout nemělo, protože země je v produkci cukru víceméně soběstačná.