Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Novela energetického zákona, označovaná také jako „LEX OZE 2“, má umožnit sdílení elektřiny prostřednictvím tzv. energetických komunit. Pro obce to ale zatím bude obtížné, pokud budou chtít sdílet elektřinu se soukromým subjektem.
Rychlý rozvoj fotovoltaických panelů mění způsob, jak lidé používají elektrozařízení. Téměř cokoli se dá napájet mimo síť od mobilu přes notebook až po ledničku či elektrokolo. Stačí, když svítí slunce.
S odklonem od fosilních paliv přichází i větší šance pro výstavbu nových větrných parků v Česku. Projektům hodně pomůže i nedávno schválený zákon přezdívaný „Lex OZE I“, který už prošel sněmovnou.
Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
První úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren na světě vznikne ve Finsku. Ukládat kontejnery s vyhořelým palivem by se do něj měly už za dva roky. „Provoz úložiště bude plně automatický,“ popsal v rozhovoru pro Ekonews Pasi Tuohimaa, manažer komunikace finské společnosti Posiva, která má ve Finsku na starosti nakládání s jaderným odpadem.
Fotovoltaika není jen o ekonomické udržitelnosti, ale i o té politické. Dotace na ni už dnes nedávají smysl, říká expert Jan Mastný působící dlouhodobě v oboru obnovitelných zdrojů energie.
Lokální topeniště jsou jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Vzhledem k vysokým cenám elektřiny a plynu lidé zprovozňují staré kotle. Prochází jim to kvůli státem odloženému požadavku na výměnu nevyhovujících zařízení.
Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům.
S útlumem uhelných elektráren skončí jejich dodávky surovin pro stavebnictví, které dnes nahrazují materiály, jako je písek, štěrk, sádrovec či cement. Jednou ze společností, jež je závislá na vedlejších energetických produktech, je společnost Rigips z nadnárodní skupiny Saint-Gobain. Ten si plánuje zásoby energosádrovce až na 20 let.
Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.
