Petr Matas má ve společnosti ComAp na starosti marketing řídicích systémů pro záložní a nezávislé zdroje energie a pracovně objel skoro celý svět. „Všude je silný trend ke kombinování tradičních zdrojů s obnovitelnými a u tradičních se hledají cesty k udržitelnosti,“ popisuje.
Tlak na snižování uhlíkové stopy se zvyšuje a s tím také roste poptávka po řešeních, které firmám mohou pomoci splnit jejich cíle. Jedním z nich mohou být uhlíkové kompenzace, neboli offsety.
Dirk Vansintjan je propagátorem komunitní energetiky. V roce 1991 založil v rodné Belgii občanské energetické družstvo. „Nyní máme přes 70 tisíc členů,“ popisuje předseda Evropské federace energetických družstev v exkluzivním rozhovoru pro Ekonews. „Energetická družstva nejsou jenom pro pár šťastlivců,“ dodává.
Od březnové schůze Rady EU se očekávala velká debata o ochraně a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu tváří v tvář protekcionistickým tendencím v USA a rostoucí závislosti na Číně ohledně surovin. Zásadní rozhodnutí ale nepadla.
Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo první dvě žádosti o podporu obnovitelných zdrojů energie, o kterou se soutěžilo v aukci. I přes to, že byly podmínky aukce upraveny tak, aby byla atraktivnější, byly podány pouze dvě nabídky. Obě nabídky se týkaly větrných elektráren.
S odklonem od fosilních paliv přichází i větší šance pro výstavbu nových větrných parků v Česku. Projektům hodně pomůže i nedávno schválený zákon přezdívaný „Lex OZE I“, který už prošel sněmovnou.
Německo se spoléhá na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických a větrných elektráren, které mají v budoucnu nahradit vyřazené jaderné a uhelné zdroje. V případě větrných elektráren na souši však Německu již několik let chybí dostatek projektů, což je znát i na nevyužitém objemu aukcí na podporu jejich výstavby.
Země by se neměly snažit o energetickou soběstačnost, ale o co nejlepší spolupráci. Shodli se na tom účastníci jednoho z panelů konference o udržitelných financích think thanku ISFC, která se konala během uplynulého týdnu v Praze. „Pokud se země budou snažit být nezávislé jedna na druhé, výsledky budou strašné,“ uvedl Balázs Felsmann působící v Regional Centre for Energy Policy Research.
Tři sta miliard eur poputuje na opatření, která mají v následujících letech pomoci Evropě se zbavit závislosti na ruském plynu a zároveň přispět k řešení klimatické změny. Balíček s názvem REPowerEU navrhla Evropská komise s tím, že největší rozvoj mají zažít solární elektrárny.
Když se řekne Green Deal, většina Čechů je proti, přesněji 58 procent. Jak ale vyplývá z dalšího zjištění stejného průzkumu, jednotlivá opatření tak zvané Zelené dohody, už veřejnost podporuje. Jinými slovy, negativní konotace s sebou nese jen samotný pojem.
