Společnosti tvrdí na obalech výrobků a v reklamě spoustu věcí a rozeznat greenwashing není snadné. Naštěstí má ale „lakování na zeleno“ docela dost popsaných znaků, které pomohou se zorientovat.
Evropa po odstřižení od ruského plynu rychle vsadila na americké LNG. Jenže geopolitika se mění. Nejbezpečnější cesta je vyrábět co nejvíc plynu doma. V Česku dnes startujeme z malé základny, ale s obrovským prostorem k růstu.
Denisa Barešová patří mezi nejobsazovanější herečky své generace. Nebojí se otevírat složitá témata od duševního zdraví po náročnost herecké profese. O tom, jak hledá udržitelnost v osobním životě i v práci, mluví v rozhovoru s Ekonews.
Méně než 40 procent společností kótovaných na burzách po celém světě má podle nové studie v současnosti trajektorie emisí v souladu s globálním klimatickým cílem omezit nárůst teploty pod 2 °C. Naopak 38 procent firem své cíle plány v souladu má.
Ministerstvo životního prostředí dostali na starost motoristé, jejichž program i dosavadní prohlášení jsou v přímém rozporu s většinou agendy tohoto úřadu. Ekonews zmapovaly, jak probíhalo převzetí moci.
Velké firmy mají od ledna letošního roku povinnost mít ISO 50001, což je norma týkající se řízení energií. Ta stanovuje, jak mají organizace snižovat spotřebu a zvyšovat efektivitu.
Klimatická diplomacie založená na principech Pařížské dohody vstoupila do nové fáze. Klimatické závazky se prolínají s geopolitikou, energetickou bezpečností a průmyslovou konkurencí, prosazují se dobrovolné a často sektorově či regionálně vymezené spolupráce.
Jako jeden z prvních kroků ohlásil ministr životního prostředí Petr Macinka škrty peněz neziskovým organizacím zabývajícím se vzděláváním o ochraně přírody a klimatu. Nyní se zdá, že by nemusely být tak drastické zvlášť pro organizace zaměřené na ochranu přírody.
Evropě se zatím nedaří plnit cíle v oblasti větrné energie na moři. Čínští výrobci větrných turbín, kteří představují více než půlku celosvětové kapacity, se zároveň snaží expandovat. Zda je o co stát se ptají v nové studii vědci z Oxfordského institutu pro energetická studia.
Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. Dnes Jakub Nekvasil pořádá environmentální vzdělávací programy na školách a věří, že mladí lidé potřebují hlavně konkrétní řešení, ne jen varování před krizí.
