Od příštího roku vejde v platnost evropská směrnice nařizující reportovat ESG další zhruba tisícovce českých firem. Nemálo majitelů firem a manažerů pozvedá nad ESG obočí a ptají se, proč by zrovna jejich firma měla řešit papírování kvůli evropské posedlosti nějakým ESG?
Když přijde přívalový déšť, krajinou se prožene voda, která splachuje tuny půdy z polí po celém Česku. Tento fenomén trápí učitele z Vyškovska Jiřího Valtera Kopáčka, takže chodí po okolí a měří vzniklé strouhy, kterými se voda žene.
Možné povodně ukáží, jestli jsme připravenější než v předchozích letech 1997 a 2002. Množství dešťové vody sice ovlivnit nedokážeme, na omezení případných škod se ale můžeme připravit a leckde se tak stalo. Vydatné deště po letech odhalí slabá místa v obcích i v krajině.
Středozemní moře letos dosáhlo rekordních teplot. Mění to nejen mořské ekosystémy, ale i to, jak je lidé mohou využívat od rybářů po turisty. A s rostoucí teplotou dalších moří stojí i za nynějšími očekávanými lijáky.
Novým ESG manažerem developerské společnosti Crestyl je Miroslav Kobera. Ten dříve působil ve společnostech ZDR Investment a předtím na pozici Green Business Manager společnosti Skanska.
Jako každé léto TV Nova přináší varování před „brutální zimou". Obvykle pak následují velmi teplé zimy, občas dokonce nejteplejší zimy v historii měření. Ostatně meteorologové před ničím takovým nevarují. Nova se totiž opírá o babské tlachy a astrologii Farmářského almanachu.
České fotbalové kluby pojímají udržitelnost různě. Některé se jí věnují příkladně, pět klubů ovšem nedělá vůbec nic. O vztahu profesionálních fotbalistů k okolí vypovídá anketa Ekonews mezi všemi šestnácti kluby nejvyšší Chance ligy.
Bývalý sustainability expert České spořitelny Matúš Púll od srpna působí v poradenské a advokátní kanceláři mutualus. Ta se zaměřuje na odborné problémy spojené s udržitelností a transformací.
Zprávy o udržitelnosti se se směrnicí o nefinančním reportingu (CSRD), která začíná platit od příštího roku, stanou více nudnější a faktičtější než dosavadní reporty.
Jsou všude kolem nás a používáme je častěji, než si uvědomujeme. V přírodě se téměř nerozkládají a v lidském organismu mohou působit toxicky. Řeč je o perfluorovaných a polyfluorovaných sloučeninách neboli PFAS. Čeští vědci je nacházejí i v mateřském mléce.
