Vedra testují elektrizační soustavu. Horké léto je větší hrozbou než mrazivá zima, upozorňuje energetik

Vlny veder zatěžují elektrárny i přenosovou soustavu a zvyšují riziko rozsáhlých výpadků. Energetik Jan Palaščák vysvětluje, proč se z léta stává nejnáročnější období pro evropskou energetiku a co by se mělo změnit, aby byla síť odolnější.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů jsou pro energetiku stále důležitější přesné předpovědi počasí. V Česku se této oblasti věnuje společnost Amper Meteo ze skupiny Amper podnikatele Jana Palaščáka.

„Československá elektrizační soustava byla stavěná na těžký průmysl a na tuhou zimu. Na ni jsme připraveni perfektně, vždycky je co zapnout. Ale na horká léta s výkyvy v obnovitelných zdrojích připraveni nejsme,“ upozorňuje energetik. V rozhovoru s Ekonews mimo jiné popisuje, jaké poučení přinesl loňský poloviční blackout.

„Kabely ve vedrech vydrží méně“

Jaké počasí můžeme očekávat v následujících dnech? Čeká nás druhá vlna veder?

V Amper Meteo se snažíme dělat vždy co nejpřesnější předpovědi na 48 hodin dopředu po čtvrthodinách. Po dvou až třech dnech dramaticky klesá jistota meteorologických předpovědí. Zároveň jsme si poměrně jisti obecnými trendy dlouhodobé změny klimatu. Takže s trochou nadsázky mohu říct, že víme, co bude za den až dva nebo za deset až dvacet let. Ale neumíme s jistotou říct, jaká bude zima, jaké bude počasí za měsíc nebo za čtrnáct dní.

Občas se k tomu ale vyjadřujete.

Po interní diskuzi v našem týmu jsme si řekli, že některá témata komunikovat budeme. Například je tu určitá pravděpodobnost druhé vlny veder. Riziko této události i dopady sucha na energetiku a další oblasti jsou natolik závažné, že jsme se rozhodli výstrahu zveřejnit.

Jsme rovněž hodně tázáni na jev El Niño. Je to sice nejisté, ale kloníme se k tomu, že dopad na kontinentální Evropu bude mít El Niño spíš až na podzim nebo v zimě. Tedy hrozí, že budeme mít hodně teplý podzim a zimu. Ale je to tak trochu věštění z křišťálové koule, ke kterému byste většinu kolegů z Amper Meteo nepřesvědčila.

Když před dvěma týdny udeřila vlna veder, objevila se na denním trhu s elektřinou anomálie. Ceny elektřiny stoupaly ve večerních hodinách závratně nahoru. Bude se to v budoucnu opakovat?

Určitě ano, a vlastně to vůbec není novinka. Když jsme se společností Amper Market aktivně obchodovali na trzích s elektřinou, v prvních letech platilo, že největší riziko pro vysoké ceny elektřiny je zima. Vzpomínám si na únor roku 2012, kdy téměř kolaboval trh s elektřinou, bylo minus 20 stupňů a na denním trhu vystřelovaly ceny do astronomických výšin. Ale už někdy v roce 2016 byly enormní ceny elektřiny v létě, protože udeřila vlna veder. Ve Francii vysychaly řeky, takže se musely odstavovat tamní jaderné elektrárny s průtočným chlazením. Už tehdy léto začalo být rizikový faktor.

Posledních několik let nicméně byla relativně mírná léta.

Kdo má rád příjemné teplé počasí a myslí si, že klimatická změna se neděje, nebo že nepředstavuje problém, musel si říkat: je to v pohodě, máme akorát teplejší zimy a jara a to je všechno. Léta byla opravdu posledních pět až šest let mírná, nicméně pravděpodobnost příchodu horkého léta rostla každým rokem. Klimatická změna přináší výkyvy, ale pořád se otepluje, takže pravděpodobnost, že taková vlna veder dorazí, byla jenom otázkou času.

Čím to je, že těch posledních pět nebo šest let byla léta mírná? Dá se to něčím vysvětlit?

Je to náhoda. Vyšší teploty spadly do zimních nebo jarních měsíců. S klimatickou změnou se pojí extrémy všeho druhu a vlna veder je jenom jedním z nich. A je nejvíc vidět. Ale ono i teplé a suché jaro, které se lidem asi laicky líbí, je stejně velký extrém.

Když se ještě vrátíme k cenám elektřiny, co se podle vás stane s cenou elektřiny, až si všichni lidé v Evropě pořídí klimatizaci?

S klimatizacemi je to jednoduché. Jde o spotřebu, která bude narůstat v předvídatelných hodinách a situacích. Tam bych až tak velký problém neviděl. Teď zrovna pracujeme v Amper Savings na staronovém produktu: budeme instalovat kombinaci klimatizace a fotovoltaické elektrárny na střeše. Ve chvíli, kdy svítí slunce a je v objektech teplo, je potřeba klimatizovat a použijete k tomu elektřinu z vlastní elektrárny.

Při nedávné vlně veder byl ale problém s tím, že po večerech ještě stále bylo téměř čtyřicet stupňů, nicméně fotovoltaiky už nevyráběly, takže nedokázaly spotřebu z klimatizací uspokojit.

To je dobrý postřeh, tady se to úplně nepotkává. Zvlášť ve městech v tepelných ostrovech bylo potřeba klimatizovat ještě k večeru. Dílčí řešení, které se nabízí, je instalovat solární panely nejen orientované na jih, ale i na východ-západ, hrát si s úhly, aby fotovoltaika vyráběla víc i večer. Aby všechny solární instalace nevyráběly v jednu a tutéž chvíli.

Jak vedra dopadají na energetiku obecně, mimo jiné třeba na dráty elektrického vedení?

Tak velké teplo, jako bylo teď, zatěžuje všechny materiály. Většina věcí, které se v Československu stavěly, úplně nepočítala s tím, že silnice bude mít teplotu 60 stupňů Celsia, zdi budou mít 50 stupňů a vzduch 40 stupňů. To neznamená, že hned začnou padat mosty a řítit se sloupy, ale dochází k přetěžování a opotřebování materiálů. Takže určitě kabely ve vedrech vydrží méně. Každopádně možná ten největší dopad v energetice je, že je problém uchladit konvenční elektrárny s parním cyklem.

Největší český výrobce elektřiny, skupina ČEZ, nicméně uvedl, že s chlazením svých elektráren problém nemá. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín nemají průtokové chlazení jako jaderky ve Francii, takže by vůči suchu měly být odolnější.

Historicky jsme šli správnou technologickou cestou s cirkulárním chlazením (voda koluje v uzavřeném okruhu a ochlazuje se v chladicí věži, pozn. aut.). ČEZ si mimo jiné zaslouží pochvalu i za to, že investice do jaderných elektráren probíhají neustále, zvyšují efektivitu, i co se týče nakládání s vodou. Česká energetika je robustní a historicky se na ní nešetřilo, takže tady jsme na tom dobře.

Před pár dny vyšla závěrečná zpráva, která vyhodnocuje příčiny loňského polovičního blackoutu v Česku. Každý ji ale interpretuje jinak. Shoda je akorát na tom, že prvotním spouštěčem byl spadlý kabel. Někdo klade důraz na poruchu uhelné elektrárny Ledvice, někdo ukazuje prstem na české fotovoltaiky, jiní zas svalují vinu na dispečery ČEPS. Jaký názor zastáváte vy?

Je škoda, že nedošlo ke konsenzu. Tak závažná celospolečenská událost by se měla vysvětlit způsobem, že to valná většina lidí – snad kromě plochozemců – bude akceptovat. Má to zajímavou komunikační historii. Nejdřív provozovatel přenosové soustavy ČEPS hodil vinu na společnost ČEZ a její uhelnou elektrárnu Ledvice, což přitom nebyl zdroj, který by sloužil jako rezerva. Vůbec se nedivím tomu, že ČEZ reagoval a pojmenoval faktory pochybení na straně ČEPS. Pak zjevně došlo ke konsenzu: Budeme všichni říkat, že se vlastně nic moc nestalo.

První analytickou zprávu vydali před Vánocemi, takže se tomu nevěnovala taková pozornost. Druhá zpráva od evropské sítě provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E vyšla před pár dny v den vysvědčení. A ČEPS pohotově marketingově reagoval a rozeslal tiskovou zprávu, v níž si dal samé jedničky. V první fázi to některá média spolkla, aniž by si četla zprávu ENTSO-E. Ale v tom dalším týdnu už vyšla řada vyváženějších článků.

Co tedy vyplývá ze závěrečné zprávy ENTSO-E?

Potvrdilo se, že dispečeři ČEPS pochybili. Ve zprávě je to přímo napsáno. Jejich model jim říkal, že když přetíženou linku V208 odpojí, tak rozvodna v Krasíkově spadne. A Krasíkov je důležitým uzlem přenosové soustavy. Oni linku vypli a Krasíkov spadl. Nevím, proč to nepřiznat. Nikdo neříká, že dispečeři udělali sabotáž a že mají jít do pracovního tábora. Nikdo nehledá konkrétní jména viníků. Já už vůbec ne. Já bych nechtěl sedět na dispečinku, a kdybych tam seděl, tak by spadla půlka Evropy. Situace byla nepříjemná a těžko řešitelná.

Co by Česko mělo dělat, aby co nejvíc snížilo riziko budoucích blackoutů?

Zpráva ENTSO-E například doporučuje flexibilněji přistupovat k nastavování UF ochran.

Co to je?

Jde o sofistikované zařízení, které v malých zlomcích sekund, v intervalech, které jsou předem nastavené, reaguje na nějaký problém. UF ochrany jsou obranným mechanismem a většinou něco vypínají. Jenže intervaly jsou nyní příliš krátké a to byl problém jak u Ledvic, tak u českých fotovoltaik: Najednou zmizel fotovoltaický výkon 151 megawattů. Vypínací časy v krizových situacích je potřeba prodloužit.

Takže jde o to, aby tato ochrana nereagovala na odchýlení od přípustné frekvence v síti příliš zkratkovitě?

Přesně tak. Jde o zlomky sekund, ale frekvence se může zavlnit opravdu jen na milisekundy. Kvůli tomu není potřeba povypínat všechny fotovoltaiky, což se mimochodem stalo ve Španělsku a následoval rozsáhlý blackout.

„Řada zakázek v oboru se předražuje“

Budou teď v Evropě blackouty čím dál tím častější?

Neživím se armagedonismem a nebudu říkat, že už tady teď budou jen a jen blackouty. Ale to riziko roste. Příčinou je klimatická změna a větší zapojení obnovitelných zdrojů. Sice to nebylo tak, jak blábolili někteří politici, že za český poloviční blackout mohly přetoky z fotovoltaik a větrníků z Německa a Polska. Tato teze byla již několikrát vyvrácena. Ale pravdou je, že soustavu s větším množstvím obnovitelných zdrojů je mnohem těžší uřídit.

Jak je možné, že k blackoutům v Evropě dochází poslední dobou hlavně v létě a na jaře? Neměl by být problém naopak v zimě?

Za poslední roky se potvrzuje, že energetické léto je a bude náročnější sezona než energetická zima. V jižních zemích se asi nikdy zimních blackoutů nebáli, protože tam jim nehrozí minus 20 stupňů Celsia. Ale specificky československá elektrizační soustava byla stavěná na těžký průmysl a na tuhou zimu. Na to jsme stále ještě dobře připraveni, vždycky je co zapnout. V Česku je přes 20 tisíc megawattů licencovaných elektráren, tedy dvakrát tolik, než kolik běžně potřebujeme. Ať už to jsou uhelné elektrárny, plynové, spousta kogeneračních jednotek. Takže na tuhé zimy jsme připraveni perfektně, ale na horká léta s výkyvy v obnovitelných zdrojích připraveni nejsme.

Ve zprávě ENTSO-E se mimo jiné doporučuje investovat do fyzické infrastruktury sítí, do drátů a do rozvoden. Souhlasíte?

To určitě potřeba je. Na druhou stranu si nemyslím, že by investice do sítí byly úplně transparentní. A to je možná i důvod, proč se nehodí, aby se hledaly mouchy na té loňské červencové události. Mám s tím bezprostřední zkušenost, že jde o hodně devadesátkové prostředí dodavatelských firem. Hraje se přitom o stovky miliard korun. Je potřeba o tom diskutovat, zprůhlednit prostředí, vést normální soutěž. A vedle toho to přísně regulovat ze strany Energetického regulačního úřadu. Jsem přesvědčen o tom, že se řada zakázek v oboru předražuje.

Co si mám představit pod devadesátkovým prostředím? Můžete nějak blíže popsat svou osobní zkušenost?

Slušně řečeno jde o oligopolní kartelové prostředí. U přenosových soustav i distribučních sítí jdou dané peníze z velké části dodavatelským firmám. A ty se buď pořád opakují, anebo se opakují a ještě u toho mění jména. Firma má třeba šest let rámcovou smlouvu, u toho se vytuneluje, pak se převede jinam. Když jsem chtěl takovou firmu koupit, tak mi ji vytunelovali a byznys převedli do další firmy. A ta teď jede v nové rámcové smlouvě. Na konci dne trafo, které by mohlo stát pět milionů korun, stojí deset.

Mají se Češi připravit na to, že ceny elektřiny do budoucna porostou, mimo jiné kvůli tomu, že kvůli investicím do distribuce a přenosové soustavy bude růst regulovaná složka ceny elektřiny?

Ceny elektřiny nebudou nižší. Stoprocentně poroste regulovaná složka. Je každopádně potřeba důsledně hlídat investice do sítí a podrobit je i veřejné debatě. Pokud jde o silovou složku ceny elektřiny, dlouhodobě se bude pohybovat pravděpodobně okolo sta eur. A až dostavíme jadernou elektrárnu Dukovany, na faktuře přibude další položka. Snad bude co nejmenší.

Na začátku jste mluvil o tom, že jste si v Amper Meteo poměrně jisti obecnými trendy změny klimatu. Dokážete tedy říct, jaké počasí v Česku bude v roce 2046?

Byla to trochu nadsázka. Nelze říct, jaké bude počasí v roce 2046, ale můžeme se bavit o tom, jaké obecné klima tu bude panovat kolem poloviny století. Průměrná teplota vzduchu bude zhruba o dva stupně Celsia vyšší než v posledních dekádách. I tato relativně malá změna například znamená, že budeme mít třikrát více horkých dnů. Tedy letošní rekordní počet horkých dnů bude v polovině století nejspíš novým normálem.

Naopak dnů s větší sněhovou pokrývkou bude jen polovina. Teplé zimy budou stále častější, ale je otázka, jestli to nezažíváme už nyní. Největší změny budeme pozorovat v zimě a v létě. Srážek má sice mírně narůst, ale změní se jejich charakter a rozložení během roku. Například pro zemědělce je velmi citlivý pokles srážek na jaře. V kombinaci s mírnými zimami a vlnami veder to znamená, že do poloviny století vzroste počet dnů s půdním suchem o více než polovinu.

Dokážete říct, jak se třeba změní život lidí ve městech?

Ve městech jsou dopady klimatické změny větší kvůli tepelným ostrovům. Porostou nároky na chlazení. Už při zmiňované nedávné horké vlně jsme pozorovali nárůst spotřeby elektřiny i o více než patnáct procent. Horké vlny způsobují také velký nárůst zátěže nemocnic a bohužel úmrtí hlavně ve starší věkové skupině. Vypadá to, že bez klimatizací to nepůjde. Také se bude měnit naše krajina, bude více podobná okolí Barcelony nebo Makedonii, jen to moře nemáme. Pomeranče a klokany tu ale nečekejme.