Životní styl
Udržitelnost v osobním životě zajímá stále více lidí. Dotýká se všeho od potravin, které jíme, přes oblečení a věci, jimiž se doma obklopujeme. A dokonce i hudby, kterou posloucháme.
Udržitelnost v osobním životě zajímá stále více lidí. Dotýká se všeho od potravin, které jíme, přes oblečení a věci, jimiž se doma obklopujeme. A dokonce i hudby, kterou posloucháme.
Do nového krmiva jsme dali kapra z českých rybníků, bylinky z okolních polí a prodáváme je v recyklovatelných pytlích, popisuje jednatel českého řetězce s chovatelskými potřebami Super zoo Luboš Rejchrt svůj přístup k udržitelnosti.
Oblečení je v těsném kontaktu s pokožkou, proto by mělo být naprosto bezpečné. Jenže to pokaždé neplatí. Aby oděvy dobře fixovaly barvy a vydržely bez úhony přepravu na velké vzdálenosti, výrobci je často napouštějí různými chemikáliemi. Některé mohou být až karcinogenní, některé „jen“ alergenní.
Množství plastů v životním prostředí neustále roste, ale do lidského organismu pronikají hlavně kvůli produktům běžné spotřeby. Neúspěch jednání o Globální plastové úmluvě minulý týden ukázal, že se tento trend jen ...
Přípravky, s kterými udržujeme naše domácnosti v čistotě, ovlivňují naše zdraví, protože je vdechujeme a dostávají se do kontaktu s pokožkou. Končí v čistírnách odpadních vod a následně se z nich některé látky uvolňují do vodních toků a putují životním prostředím.
Prodeji již jednou či víckrát použitých knih se na českém trhu daří. Podle odhadů roste každý rok o desítky procent ročně a všímat si ho tak musí i velké knižní firmy. Protože jinak trh s knížkami spíše stagnuje.
Rtěnky, laky na nehty, krémy, barvy na vlasy nebo sprchové gely a šampony. Všechny tyto přípravky běžně používáme. Všechny přitom obsahují syntetickou, někdy zdraví nebezpečnou chemii. Proč se nevyplatí spoléhat na to, že nás regulátoři trhu ochrání?
„Nechceme nikoho moralizovat ani vyčítat, chceme ukázat, že skromnější život není odříkání, ale volba,“ říká Yvonna Gailly, dlouholetá environmentální odbornice a jedna ze zakladatelek iniciativy Klimababičky.
Desítky tisíc lidí v okolí francouzské obce Buschwiller nesmějí pít zamořenou vodu. Zdrojem kontaminace je blízké letiště, kde se dekády používaly hasicí pěny s obsahem takzvaných věčných chemikálií. Zákaz je ojedinělý, ale tyto látky se vyskytují po celé Evropě včetně Česka.
„V přírodě jenom deset procent dešťové vody odteče z místa dopadu, čtyřicet procent se zasákne a zbytek vypaří. K takovému poměru by bylo ideální se ve městech dostat přes přírodě blízká řešení,“ tvrdí Karolína Barič, spoluzakladatelka organizace Rethink Architecture.
České kuchyně jsou plné teflonu. Nejčastěji je tato chemická látka ve formě nepřilnavé úpravy součástí pánví, ale také obraceček, naběraček nebo pečících forem. Protože teflon patří mezi takzvané věčné chemikálie, je lepší se mu z předběžné opatrnosti vyhnout.