Životní styl
Udržitelnost v osobním životě zajímá stále více lidí. Dotýká se všeho od potravin, které jíme, přes oblečení a věci, jimiž se doma obklopujeme. A dokonce i hudby, kterou posloucháme.
Udržitelnost v osobním životě zajímá stále více lidí. Dotýká se všeho od potravin, které jíme, přes oblečení a věci, jimiž se doma obklopujeme. A dokonce i hudby, kterou posloucháme.
Rostlinné řeznictví Bezmasna před necelými dvěma lety začínalo v malé kamenné prodejně na pražské Letné. Dnes zásobuje internetový obchod s potravinami a prodává rostlinné alternativy masa v tunách.
Lenka Železná, která na sociálních sítích vystupuje pod pseudonymem Balkonistka, se věnuje tomu, co její obchodní značka napovídá. Zvelebuje lidem balkony a terasy a snaží se je inspirovat, aby je využívali celoročně.
Sociální sítě zaplavila v sezoně reklama na nepromokavé prošívané bundy řetězce C&A z kolekce Iconic Puffer. Organizace Greenpeace si proto zadala nezávislé testování jedenácti kusů na „věčné chemikálie“. Některé bundy by se podle organizace měly okamžitě stáhnout z trhu kvůli nadlimitním hladinám.
Denisa Barešová patří mezi nejobsazovanější herečky své generace. Nebojí se otevírat složitá témata od duševního zdraví po náročnost herecké profese. O tom, jak hledá udržitelnost v osobním životě i v práci, mluví v rozhovoru s Ekonews.
Restaurace Leaf, která jako jeden ze čtyř českých podniků letos získala Zelenou hvězdu od respektovaného průvodce Michelin, se nachází v pražských Strašnicích. Hvězda je určena restauracím, kde se vaří z lokálních sezonních surovin, neplýtvá se a minimalizuje se odpad.
Staré velšské rčení praví „Jedno jablko denně a doktora netřeba“. Jak ukázala laboratorní analýza, v Česku vypěstované jablko Golden Delicious obsahovalo sedm druhů pesticidů v koncentracích ohrožujících kojence.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Na oblečení, matrace, nábytek či pneumatiky se postupně dostanou informace o životnosti, recyklovatelnosti, opravitelnosti a uhlíkové stopě. Na stole už je návrh, jak by mohl „energetický štítek“ pro toto oblečení vypadat.
Provozovatel lyžařských areálů v Toskánsko-Emiliánských Apeninách vykázal v roce 2024 ztrátu kvůli „nedostatku sněhu“. Účetní závěrka firmy je dobrým příkladem pro pochopení dopadu klimatických změn na lyžování v nízkých nadmořských výškách.
Většina oblečení se vyrábí z plastů. Nejběžnějším materiálem je polyester, z něhož vzniká zhruba 60 procent oděvů. Nové testy neziskové organizace Changing Markets Foundation ukazují, že není nejlepší nápad ho recyklovat z PET lahví.