O „zeleného Oscara“ se utká škola pro farmáře, satelitní rozpoznávání stromů či pyrolýza starých pneumatik

Pětice finalistů E.ON Energy Globe ukazuje, že udržitelnost nestojí jen na velkých firmách a celostátních strategiích. Vítěz bude znám začátkem září a získá od energetické společnosti půl milionu korun.

Do finále soutěže E.ON Energy Globe se letos probojovala ekologická farmářská škola, pomoc stromům v rozpálených městech, recyklace starých pneumatik, školní klimatické zahrady a obec Ratiboř, která dlouhodobě sází na soběstačnost a lokální zdroje. Pestrost projektů je podle organizátorů jedním z důvodů, proč soutěž už osmnáct let přitahuje stále více zájemců.

Soutěží dřív prošla firma NIL Textile, ptačí parky České společnosti ornitologické i akce Ukliďme Česko. Jen letos dorazilo přes 280 přihlášek, z nichž odborná porota složená ze zástupců Akademie věd vybrala finálovou pětici.

„Jsou to příběhy, které často začínají v malém, ale postupně mění své okolí a někdy i způsob, jakým přemýšlíme o světě kolem nás. Díky této soutěži jsem si znovu uvědomila, že nejcennější součástí podobných projektů jsou komunity lidí, kterým záleží na budoucnosti,“ řekla při představení finalistů Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v České republice.

O vítězi mohou lidé hlasovat do 31. srpna na webu soutěže. Projekt s největší podporou získá od společnosti E.ON půl milionu korun na další rozvoj a zároveň bude Česko reprezentovat ve světovém finále mezi projekty ze 187 zemí světa.

Ratiboř sází na soběstačnost

Jedním z letošních finalistů je malá obec Ratiboř na Vsetínsku. Místní tu propojují práci s energiemi, vodou i odpady tak, aby oblasti fungovaly a navzájem se doplňovaly. Díky tomu obec vyrábí část elektřiny ze solárních panelů, hospodaří šetrněji s vodou a snaží se co nejvíc odpadu využít přímo na místě.

„Máme komplexní recept na soběstačnou obec,“ říká starosta Martin Žabčík. V praxi to znamená například využívání dešťové vody na zalévání obecní zeleně a hřišť, budování tůní v lesích jako ochranu proti suchu nebo důraz na třídění odpadu, ve kterém patří obec mezi republikovou špičku.

Ratiboř do tohoto přístupu dlouhodobě investuje, a to nejen kvůli úsporám, ale také s ohledem na krajinu a každodenní život obyvatel. Součástí změn je komunitní centrum v pasivním standardu, které se stalo přirozeným místem pro setkávání obyvatel. Na podobných řešeních ukazuje Ratiboř cestu dalším českým obcím a městům.

Satelitní data odhalují slabá místa zeleně

Projekt UpGreen dává městům do ruky pohled na jejich zeleň, který dřív neměla. Místo složitého a drahého mapování nabízí analýzu stromů pomocí satelitních dat a ukazuje, kde zeleň prospívá a kde začíná strádat. Stromy přitom patří k nejúčinnějším nástrojům, jak ochlazovat ulice, zadržovat vodu nebo ukládat uhlík.

Metoda vznikla ve spolupráci společnosti Asistisa Evropské kosmické agentury. Nejdřív ji otestovali na rozsáhlých datech z Kodaně a Lisabonu a následně ji autoři zkusili i v české Kuřimi na téměř 17 tisících stromů.

UpGreen dokáže odhalit problémová místa dokonce dříve, než se projeví navenek. U každého stromu analyzuje jeho vitalitu, produktivitu i míru stresu. Obcím tak pomáhá reagovat dřív, než se z několika oslabených stromů stane drahý problém. Zároveň jim usnadňuje rozhodování o tom, kam směřovat péči nebo kde má smysl vysadit novou zeleň. Výsledkem jsou přesnější data, menší finanční náklady a lepší šance udržet ve městech zdravé stromy i příjemnější prostředí pro lidi.

Nová generace ekofarmářů

Dalším finalistou je Farmářská škola sídlící v pražské Ruzyni. Projekt vyšší odborné školy ekologického zemědělství staví na myšlence, že budoucí farmáři se neučí jen z učebnic, ale především v reálném provozu na ekologických farmách po celé republice.

Škola funguje vlastně „bez školy“. Většina výuky probíhá přímo v praxi na biofarmách, kterých je do programu zapojených asi šedesát. Studenti během tří let projdou celou sezonou v terénu – od práce na poli až po péči o hospodářství. Část z nich následně míří i na zkušenou do zahraničí.

Zájem o studium je podle zakladatelů vysoký a první absolventi vyjdou ze školy už letos. Mimo tradiční ekozemědělství se setkávají s moderními regenerativními metodami nebo třeba agrolesnictvím.

Součástí programu jsou inkubační farmy ve Valči a na Broumovsku, kde si farmáři mohou v praxi vyzkoušet vlastní projekty a postupně je rozvíjet v provozu. Právě tím se daří překonávat jednu z největších bariér pro začínající mladé farmáře, tedy obtížný přístup k půdě.

Namísto skládky opět do výroby

Společnost Enress se letos dostala mezi finalisty E.ON Energy Globe díky technologii, která z odpadních plastů a pneumatik vyrábí nové suroviny i energii. Ty by se jinak stovky let rozkládaly na skládce nebo skončily ve spalovně.

Základem je kontejnerové zařízení, které pracuje s pyrolýzou. Odpad se v něm rozkládá za vysokých teplot bez přístupu kyslíku. Vzniká z něj kapalný recyklát pro petrochemii, plyny a uhlíkový zbytek. Ty pak mohou sloužit dál jako základ pro nové plasty nebo zdroj energie.

Vývoj technologie probíhal ve spolupráci s českými vysokými školami a firmami a trval déle než dvanáct let. Výsledkem je plně funkční jednotka, která je v provozu už dva roky a slouží jako ověřený model pro další nasazení v terénu.

Systém podle ředitele projektu Miroslava Baláka zvládne zpracovat osm tun odpadu ročně a funguje téměř samostatně. Ze sítě potřebuje energii jen na krátký start, poté může běžet i celé týdny bez připojení. Výsledkem je nejen úspora nákladů, ale i zhruba 40procentní snížení emisí oxidu uhličitého.

Děti samy navrhují, jak ochladit školy i okolí

Projekt školních klimatických zahrad od brněnské organizace Lipka přenáší klimatickou změnu z učebnic na školní dvory. Žáci v něm rozhodují o tom, jak má jejich okolí vypadat. Sami přebírají odpovědnost za část školního pozemku a postupně ho mění tak, aby lépe odolával zvyšujícím se teplotám a suchu.

V týmech zkoumají, co se na jejich zahradě děje, jak spolu souvisí půda, voda, teplota a biodiverzita. Z těchto zjištění pak navrhují konkrétní úpravy, které okamžitě testují v praxi. Sledují, co funguje a co ne, a postupně prostor proměňují. Zapojit se přitom mohou i starší studenti ze středních škol.

Pod rukama dětí tak vznikají vyvýšené záhony, komposty, květnaté louky, stromy nebo prvky na zadržování vody. Z běžných školních dvorů se stávají místa, která lépe drží vodu, zvládají horka a ožívají novou zelení.

Celý proces usnadňují metodické klimakarty, které žáky vedou od prvního nápadu až po realizaci. Díky nim se projekt dá jednoduše přenést i na další školy po celé republice. Za dva roky se do něj zapojilo přes 700 žáků v osmi krajích.

O půl milionu se rozhodne v září

Vyhlášení vítěze soutěže E.ON Energy Globe proběhne v sobotu 5. září na E.ON Ekofestivalu v Českých Budějovicích na Sokolském ostrově. Akce navazuje na předchozí ročníky v Praze a Brně, které přilákaly tisíce návštěvníků.

Vítězný projekt soutěže získá od společnosti E.ON finanční podporu ve výši 500 tisíc korun na další rozvoj a posun svého řešení do praxe. Podporu od partnerů soutěže, mezi něž patří BDR Thermea, Hornbach, Ptáček a Trilux, si odnesou i další finalisté, kteří se do letošního ročníku probojovali se svými udržitelnými projekty.

Partnerem článku je společnost E.ON.