Audio verze článku:

V zemědělství se používají přípravky na ochranu rostlin, které vyžadují kvalifikované a opatrné zacházení, protože při nesprávném použití mohou způsobit zdravotní problémy. Blog Živé půdy radí, jak se vypořádat s tím, pokud je farmáři aplikují ve vašem sousedství.

Jestliže váš pozemek sousedí s chemicky ošetřovaným polem, nejdříve byste měli zjistit, které látky zemědělec na pozemku používá. Bohužel to nelze jednoduše vyřešit tak, že by bylo možné například nahlédnout do online evidence.

Ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják. Foto: poskytnuto ČSOB
Nejde jenom o to, jestli je projekt zelený, ale zda dává ekonomický smysl, říká ředitel projektového financování ČSOB

Pravidla pro použití přípravků na ochranu rostlin stanoví zákon o rostlinolékařské péči. Zemědělec si musí podle tohoto zákona vést záznamy o tom, které přípravky, kdy a v jakém množství použil. Tyto záznamy ale nejsou volně dostupné. Záznamy předkládá pouze na vyžádání při úředních kontrolách, není povinen je zpřístupňovat veřejnosti.

O použití hnojiv zemědělec musí podle zákona o hnojivech vést elektronickou evidenci, kterou předává Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ). Ani v tomto případě nejde o veřejně přístupnou databázi, do které by mohl kdokoliv jednoduše nahlédnout. Slouží jen pro kontrolní činnost úřadů.

V případě hnojiv můžete podle zákona o svobodném přístupu k informacím, respektive podle zákona o právu na informace o životním prostředí, požádat ÚKZÚZ o informaci, které látky byly použity na konkrétním pozemku či v konkrétní lokalitě.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu Onkalo se nachází na ostrově Olkiluoto, nedaleko jaderné elektrárny téhož jména (červené budovy v pozadí). Každoročně na ostrov zavítá dvacet tisíc návštěvníků. Foto: poskytnuto společností Posiva
Úložiště na sto tisíc let. Finsko má způsob, jak skladovat vyhořelé jaderné palivo, a učí to i Čechy

Existuje ochranné pásmo?

Univerzální ochranné pásmo pro použití postřiků či hnojiv vzhledem k ostatním pozemkům neexistuje. Podle zákona o rostlinolékařské péči musí zemědělec přípravky používat způsobem stanoveným při jejich schválení. Podmínky použití musí být vždy uvedeny na etiketě přípravku.

Podmínky schválení často obsahují ochranné vzdálenosti, omezení aplikace při větru nebo zákaz úletů na sousední pozemek. U některých přípravků je stanovena i povinnost informovat před aplikací přípravku sousedy, kteří by mohli být vystaveni úletu aplikované kapaliny, pokud o informování požádali.

Podmínky použití konkrétních přípravků je možné zjistit v Registru přípravků na ochranu rostlin, který spravuje ÚKZÚZ a který je dostupný na jeho webových stránkách. Způsob vyhledávání v registru je podrobněji popsán zde.

Některé podmínky použití stanoví přímo zákon, a to pro všechny přípravky. Jedním ze základních zákonných pravidel je, že při aplikaci přípravků nesmí být zasaženy sousední plochy. Pro vybrané kategorie nebezpečných přípravků (uvedeny jsou v § 52b odst. 3 zákona o rostlinolékařské péči) platí, že nesmí být používány na zastavěných stavebních pozemcích a v jejich okolí do vzdálenosti 20 metrů. Jde tedy o jakési ochranné pásmo, které se ale netýká všech, ale jen těchto vybraných prostředků. Obec může vydat nařízení, kterým toto „ochranné pásmo“ rozšíří.

Květinářky často pracují bez ochranných rukavic. Mohou kvůli tomu mít zdravotní potíže. Ilustrační foto: Getty Images
Zdravotní potíže květinářek odhalily vážný problém. V řezaných květinách se objevují pesticidy

Obdobně to platí u hnojiv. Podle zákona o hnojivech musí být hnojiva (a další látky jako pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty) používána tak, aby nemohlo dojít k jejich přímému vniknutí na sousední pozemek. Ochranné pásmo stanoveno není.

Jak prakticky postupovat

Pokud máte problémy s tím, jak se zemědělec chová na poli sousedícím s vaším pozemkem, prvním krokem je zkusit komunikovat přímo s ním. Vysvětlete mu své obavy, požádejte ho, zda by mohl při hnojení a postřicích zachovávat určitý odstup, a upozorněte ho, že budete aplikaci pozorně hlídat. To lze pouhým okem u aplikace herbicidu (pokud se zežloutnutí zeleně projeví na vašem pozemku, zemědělec nedodržel zákon), u ostatních látek to snadno zjistitelné není. Projevy zdokumentujte, včetně případného podráždění očí či kůže, pokud se u vás projeví.

Můžete se zkusit dohodnout, že by zemědělec na poli podél obytné zástavby udělal nárazníkovou zónu, například v podobě pásu odpovídajícímu šířce zemědělské techniky (cca 10 až 36 m), na kterém by pěstoval plodiny nevyžadující aplikaci pesticidů, nebo který by zatravnil.

Pokud se nedohodnete a máte podezření, že je zemědělec při postřicích nedbalý či neopatrný, máte dvě možnosti. Obě vyžadují osobní aktivitu a určitou odvahu jít do možného konfliktu.

Nejvíc rašeliny se těží v Pobaltí a v Bělorusku. Ilustrační foto: Sandis Grinbergs, Unsplash
Irsko má obhájit, proč neochránilo ekologicky významná rašeliniště před těžaři. Evropská komise ho žaluje

Možnost první: podnět k úřední kontrole 

Kontrolu nad řádným používáním přípravků na ochranu rostlin provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Můžete podat podnět, ve kterém popíšete a fotografiemi či videem doložíte, proč podle vás zemědělec porušil zákon a zasáhl postřikem i váš pozemek. ÚKZÚZ by měl provést kontrolu, a pokud zjistí porušení zákona, může udělit pokutu.

Nezapomeňte v rámci podnětu požádat, aby vám ÚKZÚZ sdělil, jak s podnětem naložil, co zjistil a co udělal. Bez této žádosti není úřad povinen vás o svém postupu informovat.

Možnost druhá: sousedská žaloba na zdržení se nepřípustných imisí 

Podle § 1013 občanského zákoníku se musí vlastník, či uživatel sousedního pozemku zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Přímé přivádění imisí na sousední pozemek je pak zakázáno bez ohledu na míru. Pokud vlastník nebo uživatel sousedního pozemku tento zákaz nerespektuje, můžete podat k soudu žalobu, aby se imisí zdržel.

Je potřeba mít na paměti, že svá tvrzení musíte prokázat. Znamená to zajistit důkazy o tom, že postřiky ze sousedního pozemku přesahují na váš pozemek, ideálně fotografie o průběhu aplikace a následný rozbor rostlin či půdy z vašeho pozemku. Rozbor si musíte zajistit sami, nejlépe u akreditované laboratoře.

Zadání rozboru může být obtížné, pokud nemáte jak zjistit, které přípravky zemědělec použil. V tom může pomoci Veřejný registr půdy (LPIS), ze kterého lze zjistit, co zemědělec na poli pěstuje či v minulých letech pěstoval, a odhadnout, které přípravky by mohl použít a na které látky se má rozbor zaměřit.

Omezování pesticidů před dvěma lety shodil ze stolu Evropský parlament. Foto: Getty Images
Vláda tvrdí, že Česko patří mezi nejšetrnější země v používání pesticidů. Žádná seriózní data k tomu ale nejsou

Před podáním žaloby je nutné oslovit zemědělce a vyzvat ho, aby se pro příště zdržel postřiků zasahujících i váš pozemek. (takzvaná předžalobní výzva). Teprve pokud by výzvu nerespektoval, můžete se obrátit na soud s žalobou na zdržení se zásahu do vlastnických práv.

Tato cesta je finančně i časově náročná. Pokud by mělo jednání směřovat k soudu, je vhodné či spíše nezbytné najít si advokáta, který vás bude zastupovat u soudu, bude-li to nutné. Advokáta si může vybrat podle specializace i sídla advokátní kanceláře ve vyhledávači České advokátní komory.

Co můžete udělat sami

Pokud chcete problém vyřešit sami, můžete vytvořit na svém pozemku nárazníkovou zónu vysázením pásu stromů či keřů, které budou fungovat jako přírodní bariéra. Můžete se také podívat do Katastru nemovitostí, zda kolem vašeho pozemku nevede obecní polní cesta, byť v současnosti rozoraná jako součást pole. Pokud by tomu tak bylo, můžete požádat obec, aby ukončila pacht a pozemek zatravnila.

Pokud máte štěstí a je tam větší obecní pozemek (např. evidovaný jako ostatní plocha se způsobem využití veřejná zeleň nebo alespoň orná půda), může na něm obec vysadit i stromy nebo živý plot z keřů, a vytvořit tak zelenou bariéru oddělující rodinné domy od pole.

Základem úspěšného řešení je ale komunikace se zemědělcem. Může vám říct, které látky používá, a vy mu můžete vysvětlit, proč máte obavy. Je možné, že se vám podaří dohodnout se na ochranném pásmu, ve kterém zemědělec nebude postřiky aplikovat.

Pokud tato cesta nevyjde, je časově a finančně méně náročné zkusit podnět k ÚKZÚZ a dotázat se na výsledky řízení. Můžete také zkusit přimět obec, aby vydala nařízení o rozšíření „ochranného pásma“ pro vybrané nebezpečné postřiky. Pro jednání s obcí může pomoci spojit se se sousedy, kteří jsou ve stejné situaci jako vy.

Pokud tato cesta selže, je možné podat sousedskou žalobu. Ale k výhře u soudu je nutné prokázat, že postřiky zasahují na sousední pozemky. A to není ani jednoduché, ani levné.

Článek byl publikován na webu Živá půda.

Eva Vávrová, Živá půda
Eva Vávrová

Eva Vávrová působí jako advokační koordinátorka projektu Živá půda, který pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu své půdy a zhodnotit ji. Zemědělcům pomáhá hospodařit regenerativně a efektivně. Veřejnost zapojuje do monitoringu eroze. U politiků lobbuje za ochranu půdy a regenerativní zemědělství.