Dlouhé vlny veder mohou být nebezpečné hlavně pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby s dalšími zdravotními problémy. Jak se během horkých dní chránit tak, abychom zatížili organismus co nejméně, radí lékařka Marie Bourne.
Vlny veder trápí v létě obyvatele měst, kteří jsou ohroženější i kvůli častějším tropickým nocím. V Praze má proto vzniknout mapa „oáz“, kam by bylo možné se přes den přijít ochladit. Po celé republice se také hodně sází na pítka a mlžítka.
Na zdravotní systém dopadají čím dál tím častěji důsledky klimatické změny a znečištění životního prostředí. Lékařům má pomocí nový internetový kurz, který propojuje téma lidského zdraví a životního prostředí.
Kvůli zvyšujícím se průměrným teplotám je v Česku stále větší zájem o výsadbu stromů, které dokážou růst mezi rozpálenými chodníky a silnicemi. I proto se tu objevují nepůvodní druhy, jako je jerlín japonský.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Lidé se v letních měsících doslova dusí ve vlastní šťávě. Horka zastihla česká sídla nepřipravená a v mase betonu se drží dlouho do nočních hodin. V takových podmínkách se těžko existuje, natož pracuje. Zákony ale na teplotní maxima v domácnostech nepamatují.
