Při přechodu na ekologické prací prostředky je nutné zvyknout si na méně vonící prádlo a vychytat správný postup při bělení. Účinnost skoro všech ekologických značek je však už srovnatelná s běžnými přípravky. Výhodou přechodu na „zelené“ prací prášky je méně chemie.
Udržitelnost, návrat ke kořenům, relaxace a možná i nuda během pandemických omezení. To jsou důvody, proč lidé zase objevují rukodělné práce. Jedním z hlavních proudů tohoto trendu je takzvaný „upcycling“, tedy přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů na nové hodnotnější věci.
Koncept charitativních obchodů Moment chce postupně otevřít prodejny v každém krajském městě. Rozrůstá se i Fashion Charity Shop nebo dobročinné krámky Sue Ryder.
Zpracovávají tu zbytky od prvotních zpracovatelů textilu – z tkalcoven, přádelen, stříháren a šicích dílen – i použitý textil. Ve východních Čechách mají moderní recyklační linku z Francie.
Preferují české a slovenské designéry a snaží se razit koncept, který je v tuzemsku zatím ojedinělý. Pražský Ones concept store dokonce tvůrcům nabízí prostor, kde si mohou vyzkoušet prodej svých „kousků“.
Jednoduchý design, žádné potisky a zbytečné doplňky. Ostravský start-up Nilmore pojímá oblečení tak, aby se dalo doslova rozebrat na molekuly a recyklovat. Obnošené kousky firma přijme zpátky a postará se o recyklaci.
Necelá polovina mladých lidí se zajímá o udržitelnost při nakupování módy. Nenošené oblečení posílají dál čtyři pětiny dotazovaných a nakupování v second handech jich chce zkusit sedmdesát procent. Vyplývá to z průzkumu „Jsou sekáče sexy?“ internetové platformy Leepa, která se snaží digitalizovat a sjednotit secondhandový trh.
Provozovatelé kontejnerů na textil přežili citelný propad objemu sesbíraného oblečení během pandemie. Teď s obavou vyhlížejí povinné třídění textilu v obcích, které je v plánu od ledna roku 2025.
Internetová platforma Leepa se snaží digitalizovat a sjednotit trh se zbožím z druhé ruky. Na počátku v roce 2019 stála swapovací aplikace podobná digitální seznamce Tinder, v níž si lidé mezi sebou vyměňují oblečení, knihy nebo doplňky do domácnosti. David Petrbok v rozhovoru pro Ekonews popisuje, jak se jejich secondhandový byznys rozvíjí.
Udržitelnost se ve spojení s dětskou módou jeví spíše jako protimluv. Mluvíme totiž nejenom o módě, jejíž podstatou je neustálá dychtivost po změně, ale také o dětech, v jejichž šatních skříních se oblečení z principu moc dlouho neohřeje.
