Každoroční Resale Report americké společnosti thredUP za loňský rok ukazuje další vzestup secondhandového trhu a předpovídá mu 16procentní růst. Móda z druhé ruky je v kurzu kvůli finanční i klimatické krizi. Navíc neustále přibývají nové platformy, kde mohou spotřebitelé secondhand pořídit.

Celosvětový trh s oblečením a doplňky z druhé ruky měl podle dat společnosti GlobalData, ze kterých zpráva čerpá, loni hodnotu 182 miliard dolarů (3,9 bilionu korun). Předloni to bylo 138 miliard. Globální secondhandový trh nyní roste třikrát rychleji než ten s novým oblečením. Podle odhadů by měl do roku 2026 pokračovat v růstu, a to o 16 procent ročně.

Zpráva Global Data předpokládá, že příští rok bude 10 procent globálního trhu s oblečením tvořit secondhand. „Hodnota zboží je hlavním důvodem, proč lidé upřednostňují oblečení z druhé ruky. Globální environmentální problémy nicméně zvyšují povědomí o tom, že secondhand má potenciál snížit vliv módního průmyslu na životní prostředí. Ještě neumíme přesně říci, jak přeprodej oblečení pomůže snížit jeho nadprodukci, ale cesta zpět už není,“ píše ve zpávě šéf společnosti thredUP James Reinhart.

Generace Z má „sekáče“ ráda

Secondhandový trh roste i díky tomu, že přibývá možností, kde oblečení z druhé ruky pořídit. Rychle rostou online platformy, jako jsou litevská Vinted či původně italská Depop, dnes s centrálou v Londýně. Příležitost si nechtějí nechat ujít ani módní značky typu H&M či PrettyLittleThing, které vedle produkce nového oblečení rozjíždějí vlastní platformy pro nákup z druhé ruky.

V rámci USA si v roce 2022 pořídilo něco z druhé ruky 52 procent spotřebitelů, klíčovou roli hraje generace Z. Většina mladých lidí (dle zprávy 83 %) narozených od poloviny devadesátých let do roku 2010 je nakupování z druhé ruky nakloněna nebo už tak nakupuje. Tržní podíl prodeje nového oblečení značek rychlé módy (fast fashion) přitom má podle thredUP stagnovat na zhruba devíti procentech až do roku 2032.

K pěti nejdůležitějším důvodům, proč lidé nakupují oblečení z druhé ruky, patří hodnota, kvalita, výběr, dostupnost a transparentnost. Pro generaci Z je v první pětici i udržitelnost. Téměř polovina z těchto lidí (47 %) dokonce odmítá nakupovat u tradičních prodejců, kteří nejsou podle nich udržitelní.

Mnozí lokální tvůrci a výrobci nemusí přežít rok. Chceme podporovat ty udržitelné, říká zakladatelka online tržiště

Byznys z druhé ruky roste

Módní průmysl má na životní prostředí obrovský dopad. Na ročních emisích se v globálním měřítku podílí až 10 procenty, protože značky na trh každoročně vychrlí až 100 miliard svršků. Nakupovat a nosit secondhandové oblečení místo nového podle zprávy přitom snižuje uhlíkovou stopu zhruba o čtvrtinu.

Více než polovina zástupců generace Z a mileniálů (58 %) se domnívá, že jejich šatník se podílí na klimatické změně a 63 procent respondentů ze stejné skupiny je přesvědčených, že svou uhlíkovou stopu mohou snížit. Zároveň 64 procent z nich nejprve hledá „nový“ kousek oblečení na secondhandovém trhu, píše se v Resale Report.

Thred up se dotazoval i manažerů známých módních značek na jejich postoj k secondhandu. Třetina z nich uvedla, že pokud bude tento způsob prodeje úspěšný, omezí produkci nového oblečení. Zároveň loni výrazně narostl počet obchodníků, kteří začali provozovat vlastní secondhandové platformy.

Zatímco v roce 2021 jich bylo na americkém trhu 36, loni už 124. A manažeři si vedle větší udržitelnosti pochvalují i pozitivní dopad na tržby a loajalitu ke značce. Téměř polovina z nich výhody vidí navzdory tomu, že si krátkodobě „parazitují“ na tržbách z prodeje nového oblečení. V zahraničí mají platformu pro přeprodej oblečení Zara (Zara Pre-owned), Patagonia (Worn Wear), Levi‘s (Levis Secondhand) či The North Face (The North Face Renewed). V evropském kontextu je asi nejznámějším příkladem značka H&M, která vlastní platformu Sellpy.

Stačí nosit to, co máme doma ve skříni. Všechno už máme, říkají propagátorky udržitelné módy

Vinted si nechala spočítat stopu

Z platforem pro prodej oblečení, kdy si zboží mezi sebou prodávají jednotlivci, je pro Čechy asi nejznámější Vinted. Ta měla dle svých slov na českém trhu loni něco přes milion uživatelů. Celosvětově má platforma, která působí na 16 trzích, údajně více než 75 milionů uživatelů.

Aktuálně se Vinted spojila s platformou Vaayu, aby si nechala spočítat „udržitelnost“ svého byznysu na základě půl miliardy transakcí a informací od 350 tisíc členů platformy. Společně se Vinted se společností, která se specializuje na výpočet uhlíkové stopy, dobrala toho, že nákup jednoho kusu oblečení místo nového ušetří planetě 1,8 kilogramu ekvivalentu CO2. Samotné Vinted se pak podle její udržitelné zprávy Climate Impact Report podařilo údajně za rok 2021 ušetřit 453 tisíc tun ekvivalentu CO2.

„Potěšující je, že pětina respondentů by si vybrala kousek z druhé ruky místo nového, i kdyby obě varianty stály podobně,“ píše se v reportu. I v případě Vinted je pro mnohé motivace environmentální. Vinted také vyvrací pochybnosti ohledně uhlíkové stopy dopravy a balení, jelikož lidé si balíčky posílají poštou. V Česku se jedná na například o Zásilkovnu, DPD či Balíkovnu. Podle Vinted většina (73 %) zkoumaných transakcí proběhla tak, že si lidé nechali zboží doručit na pick-up nebo drop-off místa, což je údajně ekologičtější než doručení na vlastní adresu.

Čínský obchod Shein prodává karcinogenní oblečení asi i v Česku. Zákony jsou na něj krátké

Nejčastější motivací v Česku je výhodná cena

Vedle Vinted se v Česku oblečení prodává i na internetových tržištích, jako jsou Facebook Marketplace, Bazoš.cz, sBazar či Aukro.cz, kde lze z druhé ruky pořídit téměř cokoli. V Česku lze oblečení zpeněžit i v rámci služby Remixshop.com, která oblečení přijme, prodá a následně bývalému majiteli proplatí procento z ceny.

Podle loňského průzkumu agentury STEM pro Klub svobodných matek kupuje oblečení z druhé ruky podle vlastního vyjádření polovina lidí v Česku a jednoznačně nejčastější motivací je výhodná cena. U mladých lidí je významné i přesvědčení, že je takový nákup šetrnější k životnímu prostředí – 72 procent lidí ve věku 18 až 29 let má za to, že je lepší za oblečení zaplatit více peněz s vědomím, že je vyráběli lidé, kteří dostali odpovídající plat. Dopady výroby jimi zakoupeného oblečení na životní prostředí však nebere v úvahu 67 procent dotazovaných.

Češi uvádějí, že oblečení obvykle nakupují méně často než jednou za měsíc (70 %). Pětina nakupuje oblečení zhruba jednou za měsíc, pouze minimum lidí tak činí zhruba každý týden. Nejméně často šatník rozšiřují lidé starší 60 let. Každý týden nebo víckrát za měsíc nakupují oblečení nejčastěji lidé ve věku 18 až 29 let.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.