Evropská komise po dlouhém čekání oznámila revizi systému obchodování s emisemi. Ta bude mít klíčový dopad na cenu povolenek i investice do zelených technologií. Průmyslové podniky by díky návrhu měly získat více času k dekarbonizaci a ty nejlepší i více peněz.
Systém emisních povolenek funguje už přes dvacet let a motivuje elektrárny i těžký průmysl ke snižování emisí. Za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého, nebo jeho ekvivalentu, si firmy musí koupit povolenku, což je má finančně tlačit k investicím do čistých technologií. Systém aktuálně pokrývá přes jedenáct tisíc evropských provozů, které mají na svědomí přibližně dvě pětiny emisí skleníkových plynů v EU.
Revize upravuje to, kolik povolenek dostane průmysl zdarma. Podle dat z roku 2024 se jich takto vydávají zhruba dvě pětiny. Zatímco podle dosavadních pravidel mělo bezplatné přidělování brzy skončit, nově se počítá s jeho pokračováním i po roce 2030.
V letech 2026 až 2030 by tak měl průmysl získat bezplatné povolenky v hodnotě zhruba šesti miliard eur. U odvětví zasažených uhlíkovým vyrovnáním na hranicích se omezování zpomalí a úplný konec povolenek zdarma se posune až na rok 2038. Zásadní podmínkou pro získání tohoto benefitu budou ale prokazatelné investice podniků do dekarbonizace přímo v Evropě.
Mění se také celkové tempo, jakým budou povolenky z trhu mizet, aby to odpovídalo novému klimatickému cíli, tedy snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Původně měly povolenky dojít už v roce 2039, nově se však budou vydávat i v dalším desetiletí.
Zvolní také mechanismus tržní stability, který stahuje z trhu přebytky a udržuje tak cenu. Aby se po roce 2030 lépe přizpůsobil zmenšujícímu se trhu a fungoval dynamičtěji, klesne tempo stahování povolenek ze současných 24 na 12 procent. Na trhu jich tak zůstane více po delší dobu.
Modernizační fond zůstane
Zásadních změn se dočká samotné financování transformace. Zcela novým nástrojem se stane Průmyslová dekarbonizační banka, která má poskytnout až sto miliard eur. Její rozjezd nastartuje takzvaný ETS Investment Booster s rozpočtem 30 miliard eur, jenž odmění firmy s nejrychlejší dekarbonizací.
Zpřísní se naopak pravidla pro členské státy. Nově budou muset povinně využít polovinu svých národních výnosů z povolenek na dekarbonizaci zasažených sektorů. Zachován zůstane Inovační i Modernizační fond, ze kterého čerpá finance na zelené investice i Česko.
Podnikům by mělo ulevit zapojení trhu s pohlcováním uhlíku do systému ETS a zavedení mezinárodních kreditů. Ty umožní firmám i celým státům kompenzovat své emise tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující oxid uhličitý jinde ve světě.
Systém se také postupně rozšíří na další sektory, například na spalovny komunálního odpadu. V letectví nově dopadne i na všechny byznysové tryskáče a mezinárodní lety do vzdálenosti pět tisíc kilometrů od hranic EU. V námořní dopravě se zpřísní pravidla proti obcházení a ETS se dotkne i menších lodí.
„Systém EU ETS prokázal, že stanovování cen uhlíku funguje. Snížil emise, posílil energetickou bezpečnost Evropy a mobilizoval investice v celé naší ekonomice. Dnešní návrh spojuje tři klíčové cíle: ochranu klimatu, konkurenceschopnost a nezávislost. Transformuje systém na skutečný motor inovací a investic,“ okomentoval revizi Wopke Hoekstra, komisař pro klima a čistý růst.
Česko volá po ochraně průmyslu
Návrh nyní poputuje ke schválení do Evropské rady a Evropského parlamentu. Do vyjednávání se za frakci Evropské lidové strany zapojí mimo jiné česká europoslankyně Danuše Nerudová, jak uvedla na svém Instagramu.
Česko dlouhodobě patří k zemím volajícím po úpravě systému a na konci května spolu s dalšími státy vyzvalo Unii k lepší ochraně těžkého průmyslu. Komise by chtěla mít o finálním znění návrhu jasno v prvních měsících příštího roku.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Ekonews uvedl, že předchozí vláda přijala nereálné klimatické cíle, které by poškodily český průmysl i domácnosti. Nový kabinet proto podle něj usiluje o změny v evropských pravidlech a snaží se pro Česko vyjednat výhodnější podmínky prostřednictvím užší spolupráce s velkými členskými státy.
„A máme první výsledky: Komise oznámila úpravy systému povolenek. Není to ideální, ale zbrzdili jsme růst cen povolenek, a tím i energií. Dopady na těžký a energeticky náročný průmysl budou menší. Konečně tedy začíná Komise uznávat, že průmyslově orientované země, jako je Česko, musí mít jiné podmínky než třeba Lucembursko,“ zhodnotil aktuální návrh.
Dodal, že vláda bude nadále usilovat o další, výraznější úpravy systému s cílem posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. „Také se nám daří oddálit zavádění emisí na metan, což znamená, že jsme zabránili dalšímu růstu cen ropy a plynu. To jsou změny, které jsme dlouhodobě prosazovali, a je to naše vítězství. Ale nestačí to. Systém povolenek dál zatěžuje firmy i lidi a konkurenceschopnost Evropy klesá. Proto budeme pokračovat v tlaku, aby se návrh ještě výrazně upravil. Musíme makat dál,“ dodává.
Souběžně s ETS oznámila Komise plán na posílení energetické transformace. Ten stanovuje ambiciózní cíl elektrifikace, do roku 2040 by měla dosáhnout 46 procent. „Dosažení tohoto cíle by mohlo do roku 2040 snížit náklady EU na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně,“ uvedla Komise.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
