Dvacítka firem a institucí se spojila v Alianci pro bezemisní budoucnost (ApBB). Společnosti, mezi kterými jsou třeba ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka či stavební firma Wienerberger, chtějí českému průmyslu usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie.

Členové nově vzniklé aliance mají totiž obavy, že pokud Česká republika nezvládne zelenou transformaci (Green Deal), ztratí konkurenceschopnost pro zahraniční investory.

„Aliance nabízí novou platformu, kde mohou finanční instituce úzce spolupracovat s průmyslovými partnery na financování nízkoemisních projektů a investic,“ přibližuje roli bankovního sektoru generální ředitel Komerční banky a prezident ApBB Jan Juchelka.

Partner a „sustainability leader“ poradenské společnosti PwC Česká republika Jan Brázda si myslí, že mnohé investiční příležitosti už jsme například kvůli absenci zeleného vodíku a vlažnému přístupu k elektromobilitě propásli. „Vlak nám často ujíždí, v některých případech už nám ujel, co hůř, někdy ani nevíme, že jel,“ řekl Brázda na tiskové konferenci platformy.

Například jeden ze zakládajících členů ČEZ chce být uhlíkově neutrální do roku 2040. Postupně tak bude zavírat uhelné elektrárny. Po roce 2030 mají být v provozu v souladu se strategií Vize 2030 pouze tři modernizované uhelné elektrárny. ČEZ chce tak do tohoto roku snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na 12,5 procent.

„Využívání uhlí v naší ekonomice postupně skončí a my musíme hledat pro náš průmysl nové impulzy,“ řekl generální ředitel ČEZ a viceprezident ApBB Daniel Beneš. Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, k tomu dodal, že „dnes a denně čelí poptávce kolegů z firem po dekarbonizaci“.

Český průmysl musí zezelenat, aby přežil, říká expertka

Podle generálního ředitele MONETA Money Bank, která je rovněž součástí aliance, Tomáše Spurného je důležité, aby se situace zprůhlednila a zjednodušila pro malé a střední podniky a živnostníky, jež nesou na ramenou „velkou tíhu transformace“. „V Česku je velká složitost v tom, jak se vypisují dotační tituly. Chtěli bychom, aby se to změnilo právě pro tyto skupiny,“ sdělil Spurný.

Šance pro dodavatele

Viktor Hanzlík, řídící partner společnosti McKinsey & Company, míní, že za posledních osmnáct měsíců došlo k velkému posunu. Zatímco před rokem byly hlavní otázkou technologie a jejich nasazování, nyní se řeší budování vysokokapacitních dodavatelských řetězců a přístup ke kritickým surovinám.

„Dodavatelské řetězce zelených technologií jsou jedním z klíčových témat americké legislativy, která cílí na snížení inflace (IRA) a evropského Průmyslového plánu Zelené dohody. V obou případech je důraz na zajištění výroby důležitých technologií v geograficky i bezpečnostně blízkých zemích. Otevírá se tak příležitost i pro český průmysl, který je již nyní schopen vyrábět vysoce komplexní produkty a komponenty,“ myslí si Hanzlík.

Pokud by Česko mělo snížit reálně do deseti let emise skleníkových plynů o 55 procent, jak to vyžaduje Evropská komise, byly by potřeba podle studie McKinsey & Company dodatečné investice ve výši 500 miliard korun. „Náklady budou de facto nulové, ale jedná se o velkou realokaci kapitálu, na které někdo vydělá, ale pro někoho jiného to budou dodatečné náklady,“ uvádí Hanzlík.

Deset mýtů o elektromobilech. Od nemožnosti topit v zimě po nabíjení na sídlišti

„Bude to největší realokace kapitálu v dějinách,“ potvrzuje i Jan Juchelka za Komerční banku.

Česko má na financování zelené transformace k dispozici obří objem peněz z evropských fondů. Jedná se na příklad o Modernizační fond, který je financován s výnosů emisních povolenek. Předpokládaná alokace pro Česko se v tuto chvíli odhaduje na více než 500 miliard korun.

Ředitelka ApBB Jana Morávková Ekonews sdělila, že další krok, který má aliance v plánu, je vypracovat „pozici“ k aktuálnímu klimaticko-energetickému plánu, který vláda se zpožděním poslala do Bruselu. V dubnu příštího roku prý také členové aliance pojedou „roadshow“ po krajích a budou zelenou transformaci a její výhody vysvětlovat občanům, samosprávám i lokálním zástupcům byznysu.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.