Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Dánsko, významný vývozce vepřového masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat. Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.
Průběžné výsledky několikaletého průzkumu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ukazují, že jen dva z deseti stromů vysazených v Česku mají do pěti let po výsadbě šanci dorůst do dospělosti. Největším problémem je nekvalitní nebo žádná následná péče.
Nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady se nově budou moct objevit solární panely. Do kombinace pěstování plodin a výroby elektřiny by se Češi mohli pustit již od začátku července, kdy má novela vstoupit v platnost. První projekty maliny, víno a soláry ale už vznikly.
Proč by nemohl „ajťák“ hospodařit na poli, řekl si v roce 2019 David Ježek a začal pozvolna svou profesi dělit mezi IT a farmaření. Pozemky, které má v pachtu, se nacházejí v okolí Prahy. Je to zhruba pět hektarů, ke kterým brzy přibude sedm nově získaných od pražského magistrátu.
Bez zdravé půdy a rostlin by lidstvo zemřelo hlady a žízní. I přesto se v zemědělství hojně využívají průmyslová hnojiva, která přírodě škodí. Pěstovat se dá však i bez zbytečné chemie, a to díky biodynamickému zemědělství, které využívá kosmetická značka Weleda.
Josef Dvořák se kolem slepic točil už od malička, jeho otec prodával kuřice, budoucí nosnice, které si od něj kupovali drobnochovatelé. Dvořáka to ale ještě více táhlo k „vejcím“, kterým se začal naplno věnovat v roce 2010.
Dřevo je jako udržitelný materiál na trhu žádanou komoditou. Extrémní podmínky posledních let však zanechávají na hospodářských lesích výrazné stopy. Podle odborníků je proto třeba přejít na odolnější způsob hospodaření a změnit strukturu i druhové zastoupení českých lesů.
S návratem vlků do české krajiny jsou jednou z největších výzev ekonomické škody na chovech hospodářských zvířat. Řešení však není tak složité, jak napovídá řada zahraničních zkušeností.
Technická správa komunikací pečuje o zhruba 70 tisíc stromů v ulicích Prahy. Práce je to ovšem kvůli klimatické změně mnohem náročnější než dříve a stojí více peněz, říká Kristýna Hujerová, vedoucí oddělení správy zeleně.
