Tuzemská města kvůli většímu suchu a vysokým letním teplotám mění péči o travnaté porosty. Méně sečená tráva totiž pomáhá zadržovat vodu v půdě a ochlazuje okolí. Nový přístup navíc prospívá i hmyzu.
Michal Hrdlička chová ovce a na rodinném statku v Brníčku u Zábřehu vyrábí produkty z jejich mléka - od brynzy až po zrající sýry. Nejdřív ale projel kus světa. S turisty jezdil po horách na koni, vyráběl westernová sedla nebo pracoval na farmách na Novém Zélandu a v Austrálii, než se vrátil domů a koupil starý statek.
Statek Vodňanský v osadě Stranné v Blíževedlech na Českolipsku čítající až 500 hektarů leží v členité krajině. Pase se tu masný skot, žlutě bují řepka, pomalu se začíná červenat jetel nachový a zelená se mladý chmel. Takto rozmanitě tady hospodaří cíleně. Vedle výnosů jde rodině Vodňanských i o podporu biodiverzity.
Zemědělské dotace nemají vliv na rozmanitost způsobů využití zemědělské půdy, ale pouze zvyšují příjem zemědělců, ukazuje nová studie českých vědců. Podle ministerstva zemědělství ale dotace dosáhly svého záměru, na biodiverzitu se nezaměřovaly.
Když se Míla Hilgertová rozhodla vrátit život rodinnému statku po pradědečkovi ve Velkých Přílepech za severozápadním okrajem Prahy, pěstování květin bylo nedílnou součástí projektu. Zkušenost s půdou měla z komunitní zahrady Kompot v nedalekých Středoklukách a květiny ji vždy lákaly.
Projekt Sázíme Česko vsadil na emotivní a nákladný marketing na sociálních sítích. K výsadbě stromků tím přitáhl tisíce lidí, kteří od Sázíme Česko nakoupili sazeničky po 69 korunách a jako dobrovolníci je zdarma sází v holinách po kůrovci. Sázíme Česko slibovalo obnovu lesů v ČR a zpomalení klimatických změn, podle kritiků kampaně však jde spíš o tvrdý byznys a zelené lhaní.
Martin Václavek se rozhodl obrovské lány v Otnici u Brna přepůlit zatravněným stromořadím. Jako myslivci mu leží na srdci hlavně osud místní zvěře, důležitý je pro něj ale i stav půdy.
Chtěli jste si udělat tůň kvůli zadržení vody v krajině, ale nakonec máte vodní nádrž nebo rybník. To je bohužel častá praxe. Jaký je rozdíl mezi tůní a vodní nádrží? A jak udělat opravdovou tůň, která bude vodu zadržovat, nikoliv ji odsávat z krajiny?
Většina kuřecího masa v českých řetězcích pochází ze speciálně vyšlechtěných rychle rostoucích brojlerů. Aktivisté volají po zlepšení jejich životních podmínek. Zákazníci nicméně za maso lépe chovaných kuřat zatím nejsou obvykle ochotni platit.
Každý třetí občan vlastní větší nebo menší kousek zemědělské půdy. Jen malá část vlastníků na své půdě sama hospodaří. I když ale na půdě nehospodaříte a vlastníte ji, můžete zkontrolovat, jestli o ni pachtýř pečuje podle vašich zájmů.
