Zemědělství

Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.

Více ječmene i chmele pro Prazdroj. Rozvoj regenerativního zemědělství zpomaluje chybějící definice

Bez orby a s meziplodinami se v Česku hospodaří na procentu půdy. Regenerativní zemědělství přesto láká velké firmy i malé farmáře. Problémem je, že chybí závazná definice a pravidla.

Karolína Chlumecká|2025-09-29T18:24:46+02:0018. září 2025| Dekarbonizace, Solution Journalism, Zemědělství| bezorební, Plzeňský Prazdroj, regenerativní zemědělství|

Sousedé mě chválí, že moje krávy jako jediné nestojí pořád v bahně, říká šlechtic

Místo boje s přírodou se snaží porozumět půdě a smířit se s počasím, které stejně neovlivní. „Regenerativní zemědělství pro mě znamená dívat se na přírodu a ptát se, jak by problém sama vyřešila,“ uvádí Wenzel Lobkowicz.

Karolína Chlumecká|2025-09-30T07:09:24+02:0016. září 2025| Biodiverzita, Rozhovory, Zemědělství| bezorební, Nejzajímavější, regenerativní pastva, regenerativní zemědělství, Wenzel Lobkowicz|

Průkopníci komunitní energetiky: „Když profituje venkov, profitují lidi“

Energetické družstvo Hnutí Duha je jedním z průkopníků komunitní energetiky v Česku. Jeho členem je i ekologická farma Probio v jihomoravských Velkých Hostěrádkách.

Klára Votavová|2025-09-16T15:47:02+02:0013. září 2025| Energetika, Zemědělství| ekologická farma, komunitní energetika, sdílení elektřiny|

Krávy si užívají regenerativní pastvu až devět měsíců. Nově Wenzel Lobkowicz zkouší volně pást i prasata

Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.

Karolína Chlumecká|2025-09-16T16:16:05+02:0010. září 2025| Biodiverzita, Solution Journalism, Zemědělství| regenerativní pastva, regenerativní zemědělství|

Z levandule dělají v Raspenavě želé, sirupy i masážní oleje. S pletím záhonů pomáhají ovečky

V podhůří Jizerských hor v Raspenavě se nachází ekologická levandulová farma, která zaměstnává sociálně znevýhodněné. Adéla Heindorferová podnik provozuje pátým rokem a přes „covidové“ začátky dokázala okolí proměnit v místo, kde se mohou lidé občerstvit levandulovou limonádou, nakoupit v obchůdku nebo si jen odpočinout.

Irena Buřívalová|2025-09-03T22:12:58+02:0005. září 2025| Brandnews, Zemědělství| levandule, sociální témata|

Biouhel prospívá farmářům i klimatu. Spalování slámy má potenciál zmírnit dopady klimatické změny

Dlouhodobé používání biouhlu či biocharu na zemědělských pozemcích zvyšuje výnosy, odhalila analýza více než čtyř stovek studií. Emise spojené s farmařením naopak snižuje.

Tomáš Pohanka|2025-08-26T13:37:34+02:0028. srpna 2025| Klimatická změna, Zemědělství| biochar, biouhel, hnojiva|

Biozemědělcům zničily pesticidy úrodu bezu. Škodu možná pokryje pojištění, ztráty ale budou víceleté

Případ rodinné bezové Farmy Křížov nedávno upozornil na to, že zákony upřednostňují konvenční zemědělce před ekologickými. Ti ekologičtí totiž nemohou používat všechny své pozemky pro produkci a musí vytvářet ochranné pásy, konvenční ne.

Valentina Podlesná|2025-08-27T11:11:27+02:0026. srpna 2025| Zemědělství| certifikáty, ekologické zemědělství, pesticidy|

Chodí s rýčem, pravidelně kontroluje stav půdy a všímá si hlavně žížal. Chemie i orání šly na Farmě Cihlář stranou

Ve středočeských Milošovicích na Kutnohorsku stojí Farma Cihlář, kde se selská tradice snoubí s regenerativními postupy. Rodinný podnik se snaží rozvíjet poctivé zemědělství a vyrábí mléčné produkty s respektem k přírodě i zvířatům.

Aleš Macenauer|2025-08-09T01:16:21+02:0009. srpna 2025| Biodiverzita, Zemědělství| bezorební, Farma Cihlář, regenerativní zemědělství|

Je škoda vypouštět kvalitně vyčištěnou vodu do řeky. Zákony ale jiné využití nedovolují, říká odborník

„Stejně jako neexistuje legislativa na využití šedých vod, tak neexistuje legislativa na využití odtoků z čistíren. V Itálii nebo Španělsku, kde je problém s vodou, se ale voda z čistíren efektivně využívá pro závlahy,“ uvádí Libor Novák.

H2Ospodar.cz|2025-07-30T16:26:39+02:0002. srpna 2025| Odpady, Zemědělství| čistírny odpadních vod, odpadní vody|

Obyvatelé francouzské obce nesmějí pít kohoutkovou. Ve vodě mají „věčné chemikálie“

Desítky tisíc lidí v okolí francouzské obce Buschwiller nesmějí pít zamořenou vodu. Zdrojem kontaminace je blízké letiště, kde se dekády používaly hasicí pěny s obsahem takzvaných věčných chemikálií. Zákaz je ojedinělý, ale tyto látky se vyskytují po celé Evropě včetně Česka.