Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Zimu loni podle projektu Coloss nepřežilo 26 procent českých včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Hlavní roli sehrál teplý podzim, který přeje parazitovi kleštíku včelímu. Podle včelaře Josefa Kölbla z Včelařství Domovina, může docházet ke kolapsu včelstev i z nevysvětlitelných důvodů.
Do voleb zbývá pár dnů a Ekonews přinášejí přehled o tom, jak se největší politické strany stavějí k aktuálním ekologickým tématům. Jedním z nich je i chování ke zvířatům.
Do voleb zbývají necelé dva týdny měsíc a Ekonews přinášejí přehled o tom, jak se největší politické strany stavějí k aktuálním ekologickým tématům. Jednou z novel, jejichž schválení je čeká v novém volebním období, je ta týkající se zákona o předcházení ekologické újmě.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za americký potravinářský koncern Mondelēz International odpovídala Eva Železná, Corporate & Government Affairs Sr. Specialist v Mondelez Europe Services.
Bez orby a s meziplodinami se v Česku hospodaří na procentu půdy. Regenerativní zemědělství přesto láká velké firmy i malé farmáře. Problémem je, že chybí závazná definice a pravidla.
Místo boje s přírodou se snaží porozumět půdě a smířit se s počasím, které stejně neovlivní. „Regenerativní zemědělství pro mě znamená dívat se na přírodu a ptát se, jak by problém sama vyřešila,“ uvádí Wenzel Lobkowicz.
Energetické družstvo Hnutí Duha je jedním z průkopníků komunitní energetiky v Česku. Jeho členem je i ekologická farma Probio v jihomoravských Velkých Hostěrádkách.
Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.
V podhůří Jizerských hor v Raspenavě se nachází ekologická levandulová farma, která zaměstnává sociálně znevýhodněné. Adéla Heindorferová podnik provozuje pátým rokem a přes „covidové“ začátky dokázala okolí proměnit v místo, kde se mohou lidé občerstvit levandulovou limonádou, nakoupit v obchůdku nebo si jen odpočinout.
Dlouhodobé používání biouhlu či biocharu na zemědělských pozemcích zvyšuje výnosy, odhalila analýza více než čtyř stovek studií. Emise spojené s farmařením naopak snižuje.