Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Při jarním sečení luk pravidelně zahynou tisíce srnčích mláďat. Odhady hovoří každoročně až o 60 tisících mrtvých zvířat. Dobrovolníkům, kteří se je snaží zachraňovat, poslední dobou pomáhají drony, což jejich práci usnadňuje.
Živiny v hodnotě miliard dolarů přijdou vniveč každý rok jenom ve Spojených státech. Pokud se lidé naučí využívat vlastní „bioodpad“, mohou snížit spotřebu syntetických hnojiv. Musí ale vyřešit některé problémy.
Nikola Gavendová buduje v Modřanské rokli farmu Vejce z kurníku, kde se stará o slepice zachráněné z velkochovů. V současnosti jich má zhruba 150. Všechny prošly intenzivní produkcí vajec a jiný způsob života než v kleci nebo hale neznaly.
Za pět měsíců přichystala koalice ANO, SPD a Motoristů pět kroků, které vracejí české zemědělství hluboko do minulosti. Navíc „betonují“ stav vyhovující úzké skupině agrokorporací.
Organizace Marine Conservation Society varuje, že populace tresky v britských vodách dosáhla nebezpečného bodu poklesu. Ve svém ratingu hodnotícím mořské živočichy podle toho, zda je vhodné je konzumovat, proto zákazníkům doporučuje se rybě „zcela vyhnout“.
Každý rok se do životního prostředí v Evropské unii dostane cíleně kolem 145 tisíc tun mikroplastů. Používají se v kosmetice či zemědělství. Až dva miliony tun mikroplastů za rok se ale do okolí dostávají neúmyslně třeba z obalů od čokoládových velikonočních vajíček. Kde všude se nacházejí?
Devět měsíců zbývá do zákazu tuzemského chovu nosnic v klecích. Opatření, které má zlepšit životní podmínky slepic, podle chovatelů pravděpodobně sníží domácí produkci vajec a zvýší dovoz ze zemí, kde podobná regulace neplatí.
Keříková rajčata z tuzemska jsou dnes na trhu dostupná prakticky celoročně, což je možné díky hydroponickému způsobu pěstování ve sklenících, kde lze svítit i topit. Krize má ale na ekonomiku pěstitelů negativní dopad. Další velký rozmach skleníků proto nelze očekávat.
Petr Musil si první ovce pořídil před patnácti lety, protože chtěl pro své děti kvalitní maso. Když zjistil, že je o jehněčí zájem, pustil se do chovu naplno. Dnes má ve vesničce Zderaz poblíž Rakovníka dvousethlavé stádo a plánuje agroturistiku.
Ekofarem zaměřených na výkrm brojlerů, které se do prodejen dostávají jako bio kuřata, je v Česku pouhých osm. Každoročně porazí kolem třiceti tisíc kuřat. Konvenční chovy přitom za rok vyprodukují kolem dvaceti milionů drůbeže ve více než 3,4 tisíce zařízeních.