Farmář Karel Kalný ze statku Mitrov na Vysočině před pěti lety vyzkoušel se svým skotem regenerativní pastvu, a nemohl už jinak. Pochopil, že tím pomáhá půdě a půdním mikroorganismům, zadržuje vodu v krajině a zároveň jsou jeho zvířata zdravější.
Krnovsko patřilo při loňských zářijových povodních mezi nejzasaženější oblasti. Lichnov ale vyvázl bez větší újmy. Místní jsou přesvědčeni, že za to vděčí poldrům, které systematicky budují poslední dekády.
Pěstování plodin ve spojení s výrobou elektřiny je v tuzemsku na začátku, nicméně už po něm pokukují velcí hráči. Ve Francii se agrovoltaika osvědčuje třeba při pěstování révy.
„Díky střídání ročních období se můžeme leccos naučit o odcházení a umírání a lépe se s ním sami vyrovnat,“ uvádí zahradní designér Ferdinand Leffler. Obyčejně jsou ale zahrady navržené jeho atelierem Flera plné života. Co za tím stojí? Kvalitně připravená půda, správný mix rostlin a co nejméně trávníku.
Pěstování rostlin v kombinaci s energetikou se zatím v tuzemsku jen zkouší. Mezi průkopníky patří malinovníky, které doplňuje fotovoltaická elektrárna o výkonu 9,6 kilowattu. Stát ale už chystá pro agrovoltaiku dotace.
Veřejná stravovací zařízení musejí od letoška zařadit do jídelníčku biopotraviny. S pokrytím poptávky po mléku a mléčných výrobcích, obilovinách či hovězím masu v bio kvalitě tuzemští zemědělci nebudou mít potíže. Ovoce, zeleniny a brambor ale zatím nevypěstují dost.
Koupit v květinářství řezanou květinu pocházející z Česka je těžší, než se zdá. Většina se sem dostane přes květinovou burzu v Nizozemsku, kam obvykle doputují z afrických plantáží nebo z Jižní Ameriky. V tuzemsku je pěstitelů málo.
Orba po staletí dominuje zemědělským postupům. Zemědělci jí zapravují hnůj, bojují proti plevelům a hrabošům, nebo se snaží půdu kypřit. Nejnovější poznatky vědců ale ukazují, že ve skutečnosti orba půdu spíše utužuje, než kypří.
Do Severního moře se vracejí ryby, velryby, delfíni i tuleni. Vědci doufají, že by se tak časem mohla zotavit oblast, která v druhé polovině minulého století kvůli lidem ztratila velkou část biodiverzity.
Mezinárodní konfrontace řetězců rychlého občerstvení nedopadla pro tuzemské fastfoody dobře. Zejména McDonald’s, Starbucks a UGO nevěnují dostatečnou pozornost úrovni chovu kuřat, jejichž maso prodávají.
