Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Evropská unie reviduje legislativu týkající se zelené politiky. Europoslanec Jan Farský ale upozorňuje, že závazek být do roku 2050 klimaticky neutrální pro Unii stále platí. „Tento cíl nikdo nezpochybňuje, řada revizí byla navíc plánovaná,“ říká v rozhovoru pro Ekonews.
„Učitelé se tématu klimatické změny bojí, protože je to něco nového, možná těžkého, možná z něčího pohledu i kontroverzního. Doporučuji ale všem: Nebojte se toho. Děti potřebují pochopit, k čemu dochází a co s tím můžeme společně udělat,“ říká ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš.
Klimatická změna ztrojnásobila počet obětí vlny veder, která Evropu postihla koncem června. Aktuální studie uvádí, že horko způsobilo ve dvanácti velkoměstech 2300 úmrtí, z nichž 1500 přisuzuje přímo klimatické krizi.
Vrchní soud v německém Hammu vynesl 28. května konečný rozsudek v klimatickém případu peruánského farmáře a energetické firmy RWE. Farmář neuspěl, ale soud naznal, že velcí emitenti skleníkových plynů mohou být pohnáni k soukromoprávní odpovědnosti za klimatické škody.
Dnešní a čtvrteční noc bude na řadě míst v Česku tropická, předpovídal Český hydrometeorologický ústav. V Praze už to byla i ta pondělní, čímž hlavní město stvrdilo svůj statut nejteplejšího místa v Česku, které má největší problém s tepelnými ostrovy.
Dlouhé vlny veder mohou být nebezpečné hlavně pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby s dalšími zdravotními problémy. Jak se během horkých dní chránit tak, abychom zatížili organismus co nejméně, radí lékařka Marie Bourne.
Erupce sopky Mount St. Helens v roce 1980 uvolnila přibližně deset milionů tun CO2 za devět hodin. Větší korporaci stačí na takové množství 2,5 hodiny. Plyny a prachové částice uvolněné do atmosféry sopkami přesto mohou ovlivňovat klima i v globálním měřítku.
Vlny veder trápí v létě obyvatele měst, kteří jsou ohroženější i kvůli častějším tropickým nocím. V Praze má proto vzniknout mapa „oáz“, kam by bylo možné se přes den přijít ochladit. Po celé republice se také hodně sází na pítka a mlžítka.
Na zdravotní systém dopadají čím dál tím častěji důsledky klimatické změny a znečištění životního prostředí. Lékařům má pomocí nový internetový kurz, který propojuje téma lidského zdraví a životního prostředí.
Riziko zásahu během nejteplejších dnů je u dětí a dospívajících až o 70 procent vyšší než obvykle. Vyplývá to z nového výzkumu brněnské Masarykovy univerzity a centra Recetox. Zdravotní systém kvůli vlnám veder čeká větší vytížení.
