Česko se o víkendu chystá na rekordní teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Brzy tomu přitom bude rok, co magistrát sliboval mapu veřejně přístupných míst, kde se budou moci lidé ochladit. Zatím ji ale nezveřejnil.
O přípravě „systému chladicích míst“, kam by se mohly ohrožené skupiny schovat před horkem, informoval před rokem Jan Richtr, expert na klimatickou adaptaci pražského magistrátu. Systém měla zaštítit akciová společnost vlastněná Prahou Operátor ICT s tím, že má být k dispozici letos.
Magistrát chce „komunikovat oázy chladu“ příští týden, jak uvádí mluvčí Operátora ICT Vladimíra Antonína Bláhy. Už dnes a zítra mají nicméně teploty pravděpodobně pokořit rekord naměřený před čtrnácti lety Českým hydrometeorologickým ústavem v Dobřichovicích, kde se teploměr vyšplhal na 40,4 stupně Celsia. Příští týden se má ochladit pod 30 stupňů a začít pršet.
Od 1. července by se podle mluvčho Operátora ICT měly ve webové aplikaci Moje Praha začít zobrazovat vodní prvky, jako jsou pítka či mlžítka. Totéž lidé ale mohli už loni najít v aplikaci Mapy.com pod heslem voda. Tyto prvky zvyšují ve svém okolí vlhkost, snižují prašnost a pocitově snižují teplotu vzduchu. Jejich síť vytváří společnost Pražské vodovody a kanalizace.
„Následně budou přibývat další datové prvky, například chladné parky či výhledově klimatizovaná místa. Zvažujeme i zapojení dat z projektu monitoringu mikroklimatických prvků. Ten se teď bude rozbíhat ve spolupráci s IPR v rutinní fázi,“ uvedl Bláha. Operátor ICT je převážně odpovědný za datovou část projektu, to znaméná integraci a zobrazení dat.
V Praze je podle dokumentu „Vývoj klimatu na území hl. města Prahy – současnost a projekce do budoucnosti“ v průměru o tři stupně vyšší teplota než ve zbytku republiky. Nejpravděpodobnější scénář uvádí, že do poloviny století se centrum Prahy oteplí o další 1,9 °C. Počet tropických dnů vzroste během dalších dekád až třikrát.
Teploty vrcholí večer
Vysoké teploty sužují nejen Česko, ale celou Evropu už déle než týden. Dopady jsou o to horší, že teploty se drží především ve městech vysoko až do večera. Denní vrchol nastává obvykle kolem páté až šesté hodiny.
Důvod je ten, že při těchto teplotách je krajina vyhřátá, zemský povrch se stále ohřívá a akumuluje teplo a ohřívá své okolí. Rozdíl je mezi městem a volnou krajinou. Ve volné krajině se stává, že teplota povrchů bez vzrostlé vegetace je vyšší než ve městech, ale večer dochází k zásadnímu zlomu, kdy se dokáže lépe ventilovat.
„Ve městech je proudění díky vyšší drsnosti terénu snížené a město se tolik neochladí. Navíc tam stále sála teplo z betonových povrchů. Během dne tedy může mít volná krajina vyšší naměřené teploty vzduchu než centrum měst, ale v noci je o pět až sedm stupňů Celsia chladnější,“ uvádí Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Czechglobe. Dodává, že jde o jeden ze základních projevů tepelného ostrova města.
Zásady pro zvládnutí extrémních teplot
* Vyhýbejte se pobytu na slunci nebo v rozpálené zástavbě.
* Přísně dbejte na dodržování pitného režimu se zvýšeným přísunem NEALKOHOLICKÝCH nápojů (včetně doplňování minerálů).
* Zcela se vyhýbejte vyšší fyzické a psychické zátěži, zejména v době maximálních teplot.
* Větrejte jen v chladnější části dne (během noci a brzy ráno). Pokud můžete, zatáhněte po vyvětrání žaluzie, rolety, závěsy.
* Nikdy nenechávejte děti nebo i zvířata v zaparkovaných automobilech.
* Nastavte klimatizace v místnostech nebo autech tak, aby organismus nebyl vystaven příliš velkému tepelnému šoku při přechodech ven nebo dovnitř. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl přesahovat 5 až 8 °C.
* Vyhněte se rychlému ochlazení skokem do vody.
* V případě zdravotních problémů neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
Zdroj: ČHMÚ
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
