Adaptace na změnu klimatu, která s sebou přináší sucho, vlny veder či lesní požáry, se dostává do centra politické pozornosti. Je to logický a potřebný krok. Zároveň ale platí, že bez dalšího snižování emisí bude adaptace stále dražší a v některých případech už ani nemusí stačit.
Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a dopady změny klimatu se budou prohlubovat. Posilování odolnosti vůči klimatickým změnám se proto stává stejně důležité jako samotné omezování emisí. Jak na tom jednotlivé státy jsou, hodnotí zpráva Evropské agentury pro životní prostředí. Česko na tom navzdory vládě nevěřící ve změnu klimatu není tak špatně.
Evropský vědecký poradní výbor pro klimatickou změnu navrhl pět hlavních opatření, která by Evropské unii měla pomoci k větší odolnosti vůči klimatické změně. Týkají se hlavně rostoucích rizik i toho, že by se měly odrážet ve finančních výkazech firem.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými pojišťovnami ptají, jakou roli hraje při kalkulaci pojistného uhlíková stopa klientů a jak reagují svými produkty na klimatickou změnu. Za NN Životní pojišťovnu odpovídal produktový manažer Jiří Číhal.
Nechápu, proč článek Billa Gatese z minulého týdne vyvolal takový poprask. A z jakého důvodu si vůbec někdo myslí, že je to nějaký obrat nebo ústup v uvažování o klimatu?
Plán Evropské komise pro rok 2026 ukazuje posun od Zelené dohody k průmyslově orientované agendě. I ta však nese přízvisko „čistá“. Má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a reagovat na rostoucí tlak průmyslu i členských států na zmírnění regulační zátěže.